Staré Čívice (původně jen Čívice, ) jsou částí statutárního města Pardubice, součást městského obvodu Pardubice VI v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Na konci 19. století se jako její osada uváděly i Nové Čívice. Rozkládají se na západním okraji města Pardubice při silnici na Přelouč, která po celé délce je Přeloučskou ulicí.
Historie Nejstarší zmínka o obci je z 29. dubna 1264, kdy byl držitelem obce olomoucký biskup Bruno.
Rozdělením panského dvora roku 1849 na západě Čívic vznikla ves Nové Čívice. Původní ves nazvána Staré Čívice s ní časem splynula a jméno Nové Čívice bylo zapomenuto. Bývalé majitele čívického panství připomínají: Dubánkova ulice rod Dubánků, Chotkova ulice hrabata Chotky, obě na východě Čivic. Kokešova ulice ve středu Čivic připomíná Emanuela Kokeše. Na počest významných rodáků, bratrů Emanuela Vašáka (1818–1891) a Josefa Vašáka (1808–1875) byla pojmenována Vašákova ulice ve středu Čívic. V lese asi 800 metrů severně od zámečku je dub letní zvaný Antonín obvod do 450 centimetrů, výška 12 metrů, staří 400 let.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1976 byly Staré Čívice samostatnou obcí, nejprve v okrese Pardubice, ale v roce 1950 v okrese Pardubice-okolí a od roku 1960 opět v okrese Pardubice. Od 30. dubna 1976 jsou částí statutárního města Pardubice v okrese Pardubice. V letech 1890–1900 k obci patřily Nové Čívice.
Průmysl V obci se nachází městská průmyslová zóna, kde je zaměstnáno přes 2200 lidí. V průmyslové zóně se nacházejí výrobní závody: Panasonic Automotive Czech – první velký zahraniční investor v průmyslové zóně, v současné době se připravuje přístavba velké skladové haly. Kyb Manufacturing Czech – výroba tlumičů pro automobily JTEKT, dříve Toyoda – výroba přesných mechanických dílů do převodovek osobních automobilů. Ronal – výroba litých kol pro automobily Sídlí zde i vývojové centrum a podnikatelský inkubátor – TechnoPark.
Pamětihodnosti Tvrziště náhled|vlevo|Archeologické stopy tvrziště (Staré Čívice) Na západním okraji vsi jsou terénní zbytky vodní tvrze Dubánků z Čijevic (tvrziště Na valech) s akropolí a mohutnými valy z konce 14. století, zaniklé po roce 1591 v důsledku sloučení statku s pardubickým panstvím. Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roce 1468. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 metrů, jeho valy dosahují výšky 4–5 metrů a u paty jsou široké až 12 metrů. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého mohl být napájen zaniklý vodní příkop tvrze. Je to doklad poměrně rozlehlého, ve své době důležitého šlechtického sídla. Je evidován v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu jako kulturní památka pod katalogovým číslem 1000158441. náhled|vlevo|Zámeček Staré Čívice (1923)
Zámeček Melioraci na dříve zabahněných pozemcích čívického velkostatku provedl před rokem 1916 známý meliorant Emanuel Kokeš, statkář, zemědělský podnikatel, poslanec Českého zemského sněmu (1901–1913) a podporovatel veřejných i soukromých meliorací v Čechách. To umožnilo postavit v roce 1916 na těchto pozemcích zámeček v novogotickém stylu. Je situován na rozhraní rozlehlého anglického parku a lesní obory s daňky. Jedná se o patrovou budovu s členitým přízemím a vysokou věží. Provedenou rekonstrukcí po roce 1989 bylo venkovské sídlo proměněno v rodinný resort SIESTA s hotelem a restaurací, kde se – mimo možnosti ubytování – pořádají nejrůznější rauty, svatby a hostiny. V areálu resortu je letní bistro ve stylu amerických padesátých let bistro FIFTIE´S. Zámeček je veřejnosti nepřístupný. Na jaře 2020 provedena postupná revitalizace zázemí tenisových kurtů.
Emanuel Kokeš (1862–1932) roku 1909 zakoupil od hraběte W. Chotka velkostatek Čívice, postavil čívický zámeček a roku 1930 založil v lesích při přeloučské silnici továrnu na zpracování zemědělských produktů. Po Emanuelu Kokešovi se tato lokalita nazývá Kokešov. Na jeho památku je ve středu Starých Čívic Kokešova ulice.
Významní rodáci Jan Kolář (1868–1958), profesor mostního stavitelství a rektor ČVUT Emanuel Vašák (1818–1891) Josef Vašák (1808–1875) Josef Šulc (1907–1977), vícenásobný mistr republiky v maratónském běhu, československý rekordman a účastník Letních olympijských her v Berlíně v roce 1936 Zdeněk Mareš (1932–2007), Jan Křivka (1920–2013), viceprezident FIM, někdejší šéfkonstruktér sportovních a závodních motocyklů JAWA
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části města Pardubic Kategorie:Pardubice VI