Potěrání je definováno jako tepání nebo šlehání za účelem oddělení dřeviny od lýkových vláken nebo rozvolnění a čištění bavlněných vláken.
Potěrání lýkových vláken náhled|Model profilu potěrací turbíny Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací strojeHistorické potěrací nástroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len .
První strojní potěradla tzv. „belgická“ nebo „irská kola“ byly věnce o průměru asi 180 centimetrů se 12 až 17 lopatkami s ostrou hranou, s ručním nebo vodním pohonem. Některá z těchto zařízení se používala až do poloviny 20. století.Circular - United States Department of Agriculture, United States Department of Agriculture 955, digit. University of Minnesota 2009-09-29
Z různých konstrukcí se asi od 40. let 20. století používají nejčastěji tzv. potěrací turbíny, často spojené s lámacím ústrojím a pomocným zařízením. náhled|Rotor turbíny (konstrukce z 50. let 20. století) Potěrací turbína sestává ze dvou párů rotorů opatřených na obvodu (třemi až šesti) podélnými ocelovými lištami s ostrou hranou. Rotory jsou skloubeny tak, že při protisměrných otáčkách každá lišta prochází mezerou mezi lištami protějšku. Stonky lýkových rostlin jsou uchopeny do kleští a dopravní pás je přivádí mezi oba rotory (viz hořejší snímek).
Postup práce u moderních zařízení: Nakládací stůl – vyčesávací ústrojí (odstranění pocuchaných stonků) – rovnač stonků – lámací stroj (několik párů kalandrů k mačkání svazku naplocho) – 1. turbína (potěrání špiček stonků) – zařízení na obracení stonků – 2. turbína (potěrání kořenové části stonků) – vytřásací ústrojí (oddělení koudele a pazdeří).Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 104-106
Agregát z lámacích a potěracích orgánů bývá až 30 metrů dlouhý. Výkon zařízení se udává mezi jednou až dvěma tunami za hodinu, výnos dlouhých vláken mezi 13 a 25 %, koudel 11-15% a více než polovina obsahu stonků je pazdeří.
Použití potěrání Technika potěrání se používá k dekortikaci (odkorňování) stonků všech známých lýkových rostlin (len, konopí, ramie, kopřiva) s výjimkou juty a kenafu (podle nepotvrzených údajů se kenaf dá také zpracovat potěránímRana/Fangueiro: Fibrous and Textile Materials for Composite Applications, Springer 2016, ISBN 9789811002342, str. 179).
Potěrání jako výrobní činnost je v praxi součástí pěstování lýkových rostlin. K prvnímu stupni textilního zpracování vochlování – přichází potěraná (třená) vlákna obvykle slisovaná v balících.Franck: Bast and Other Plant Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5
Potěrání bavlny náhled|200px|Kirschnerovo potěrací křídlo Za vynálezce potěracího stroje na bavlnu se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797)Montgomery: The Theory and Practice of Cotton Spinning, J.Niven 1833, str. 331. náhled| 200px|Rouno z potěrané bavlny se svinuje do stůčky (USA cca 1940)
Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.
Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv. Kirschnerova křídla, jedné z variant:
Bavlněné rouno je pevně drženo mezi podávacím válcem (1) a řadou pohyblivých kláves, které zdola tlačí na válec, vykyvují se v závislosti na tloušťce rouna a výkyvy se přenáší na mechanické ústrojí k regulaci rychlosti podávání. Hroty na ramenech křídla (2) pročesávají přiváděné rouno a smýkají vločky vláken o nastavitelný rošt (3), kterým propadávají uvolněné nečistoty (úlomky tobolek a semena). Vyčištěná vlákna se nasávají přes potrubí (4) na sítový buben, kde se z nich tvoří rouno jako předloha pro mykací stroje. Potěrací stroj pracuje s otáčkami křídla do 950/min.
Při zpracování silně znečištěných, méněcenných bavln se používají také dvouramenná křídla s otáčkami do 1300 za minutu, jejichž lišty (bez hrotů) mají agresivnější potěrací účinek.
Potěrání zvýhodňuje tvorbu tvrdých smotků (nopků) v bavlně. Potěradla byla proto asi od konce 20. století v čistírenských soupravách nahrazena stroji, které čistí bavlnu na principu čechrání. Odkazy Reference
Literatura Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 40–41 a 73–74 Související články máčení lýkových rostlin lýkové vlákno vochlování čechradlo
Externí odkazy
Kategorie:Technologie a technika výroby příze