Krásné Březno (dříve Březnice, či ) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, společně s Neštěmicemi a Mojžíří tvoří městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice. Nachází se asi tři kilometry severovýchodně od centra města na levém břehu řeky Labe. V roce 2011 zde žilo celkem 13 294 obyvatel.
Název Roku 1876 na návrh Viktora Rusza bylo dosavadní české označení Březnice, tj. , změněno na Krásné Březno, tj. . Název Krásné Březno byl oficiálně zaveden až roku 1876. V roce 1900 se obec připojila k městu Ústí nad Labem.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057, kdy se místo nazývalo campus Bresnik, tedy tábor Březník a náleželo do bílinského kraje.
V polovině 12. století území Krásného Března náleželo ke svádovskému panství. Původní název Březnice je doložen ve zmínkách o obci z let 1186 a 1188, kdy sídlo patřilo rytířskému řádu johanitů. Roku 1335 ji získali do zástavy a dále do majetku zemané z Kyc (z Kýče), kteří zde postavili tvrz, kterou roku 1405 ji získali rytíři z Bron. Roku 1415 byla součástí panství hradu Svádova, které tehdy držel Mikuláš z Okoře.
Třicetiletá válka a novověk Zásadní osobností z období reformace byl Rudolf z Bünau alias z Býnova (1547–1622), stavitel zámku s luteránským kostelem, a majitel panství Blansko a Weissenstein. Stavitelem byl Hans Bog z Pirny, výzdobu provedli Melchior Kuntze, Konrád Seifert a Tobias Lindner.
V letech 1628–1645 drželi panství děčínští Thunové, po nich Althannové. Dále se v držení malé, převážně zemědělské obce vystřídalo několik rodů: roku 1750 dal hrabě Cavriani postavit nový zámek, ale hned roku 1754 zadlužené panství prodal v dražbě hraběti Janu z Hartigu, který je držel do roku 1795. Za něho roku 1788 byla obec připojena k Žežicím.
Další majitelé se rychle střídali: Jan Josef hrabě ze Stiebaru na Buttenheimu, 1810–1811 Anton šlechtic von Zürschauer, 1811–1865 hrabě Ledebour-Wicheln, 1865–1879 Wilhelm Ruß, 1879–1911 Jindřich hrabě Kolovrat-Krakovský Novohradský a konečně v letech 1911–1945 svobodný pán Jan Skrbenský z Hříště.
Od třetí čtvrtiny 19. století lokalita prosperovala, počet obyvatel se pětinásobně zvýšil. Bylo to jednak díky průmyslu: bratři Louis a Hermann Eckelmannové roku 1859 založili lihovar a drožďárnu, v letech 1883–1933 vedle ní stál cukrovar, v letech 1895 až 2011 pivovar, dále chemická továrna W. Herrmanna, nedaleko u Labe textilka Carla Fredricha Wolfruma), tak díky lodní dopravě (nákladní přístav) a plavcům, splavujícím po Labi dřevo. Petschkova nadace zde zřídila a vedla plicní sanatorium.
Vedle převažujícího německého obyvatelstva se zde profilovala výrazná česká menšina, které se v roce 1896 podařilo prosadit zřízení první české školy v Matiční ulici. Ve dvacátých letech byla postavena nová, funkcionalistická budova české Masarykovy školy. Sudetští Němci oslavovali zakladatele první německé obecné školy (z roku 1826) Johanna Wilhelma Hoelzela.Fotografie pamětní desky a hrobu na webu Schoen-Priesen
Druhá světová válka Vystěhování českého obyvatelstva v roce 1939 bylo následováno obsazením obce německým wehrmachtem. V zámku sídlilo výcvikové středisko wehrwolfů. Vybombardování obce v letech 1944–1945 vedlo ke zničení mnoha domů a pauperizaci, původní strukturu obce se již nepodařilo obnovit. Dne 31. července 1945 došlo k explozi zdejšího muničního skladu, při níž bylo zabito 27 lidí a sklad včetně budov Wolfrumovy chemické továrny rozmetán. Exploze byla interpretována jako sabotáž sudetských Němců a stala se signálem tzv. Ústeckého masakru, střelby do tří skupin sudetských Němců, připravených k deportaci.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů v Krásném Březně v letech 1869–2011 Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011Počet obyvatel 756 1 179 3 658 5 795 5 807 – 4 902 – 3 160 2 868 4 114 14 769 14 294 13 294Počet domů 86 110 202 313 330 337 371 – – 348 419 522 454 527
náhled|upright|Kostel svatého Floriána náhled|Rodokmen Wolfrumů
Administrativní rozdělení Krásné Březno – Nový Svět Krásné Březno – Pod Vyhlídkou Krásné Březno – průmyslový obvod Krásné Březno – Přístavní Krásné Březno – západ Nad zoologickou zahradou
Doprava Obec velmi získala na významu roku 1851 zapojením do železniční trati Drážďany–Praha, dnes nádraží železniční stanice Ústí nad Labem sever (vedle zastávky MHD Krásné Březno, k níž vedou ulice 1. máje) a podchod z ulice Svádovské. Přímé vlaky vedou do měst Děčín, Povrly, Teplice, Bílina, Most a Chomutov, některé do měst Lovosice a Roudnice nad Labem. Rychlíky a vlaky EC stanici projíždějí. Obec je spojena s centrem města trolejbusovými linkami 70, 71, 76, 88 a autobusovými linkami č. 74, 75 s částmi Severní Terasa, Bukov a Všebořice. Drážďanskou a Pekařskou ulicí vede hlavní výpadová silnice první třídy E 442 na Děčín.
Průmysl a služby katastrální úřad města Ústí nad Labem poliklinika ústecká Zoologická zahrada, bývalý pivovar Krásné Březno, kde se vařilo pivo Zlatopramen původní lihovar a likérka KB, kde se od roku 1897 vyrábí likér Klášterní tajemství a žitná kořalka Stará myslivecká, dnes závod Palírna U Zeleného stromu a.s. několik restaurací
Školství Základní škola a Základní umělecká škola Ústí nad Labem, Husova 349/19 Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17 Soukromá Základní škola Molekula Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38 Střední průmyslová škola stavební a Střední odborná škola stavební a technická Střední škola obchodu, řemesel, služeb
Pamětihodnosti Zámek Krásné Březno– čtyřkřídlá renesanční stavba se čtyřmi nárožními věžemi, stavebníkem byl Rudolf z Bünau (1547–1622), syn Jindřicha staršího z Bünau, pán na Weesensteinu a v Blansku. Rodina luteránského vyznání po Bílé Hoře opustila Čech, panství v letech 1650–1669 získali Althannové, po nich hrabě Cavriani dal roku 1730 přestavět průčelí v barokním slohu do dnešní podoby. Dále se v držení sídla vystřídali Hartigové, Ledebourové a Kolowrati-Krakovští. Patro a balkón byly přistavěny v 19. století. Po generální rekonstrukci se objekt stal sídlem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Kostel svatého Floriána s ohradní zdí, původně zámecká kaple Panny Marie z let 1597–1606, unikátní památka saské renesance, dochovaná intaktně beze změn (síťové klenby, empory, alabastrový oltář). Stavitelem byl Hans Bog z Pirny. Kaple sloužila do roku 1897 jako farní chrám a je národní kulturní památkou. Před vchodem do kostela stojí barokní sochy Krista bolestného (Ecce homo) a svatého Jana Nepomuckého ze druhé čtvrtiny 18. století. Na malém hřbitově při kostele je pozoruhodná hrobka majitelů panství Kolowartů-Krakovských ze druhé čtvrtiny 19. století. Hřbitov s hřbitovní kaplí ve svahu při Neštěmické ulici; kromě novogotické kaple, která je veřejnosti přístupná na požádání, obsahuje tři architektonické hrobky rodin Adolfa Köhlera, Antona Baselta a Wolfrumů, všechny jsou pusté a zčásti pobořené. ruiny lihovaru, založeného roku 1647, a pivovaru vyznačuje zdálky tovární komín
Plastiky Rodokmen Wolfrumů, torzo reliéfu ve skále, z roku 1881 Torzo sousoší Křtu Páně u viaduktu Pomník obětem druhé světové války (1938-1945), žulová stéla, v parku při Drážďanské uliciDrobné památky č. 13476 Pamětní deska s tváří Heinricha Lumpeho (1859-1936), ochránce přírody a zakladatele ptačího parku na místě nynější ZOO Sousoší Předávání vědomostí (učitelka s dívkou), bronz Ivan Záleský (1987), před školou v Neštěmické ulici Stéla se dvěma reliéfy: Běžící chlapci, Chlapci s míčem; pískovec, Václav Kyselka, kolem 1983; před školou Anežky ČeskéDrobné památky č. 41408Reliéf Běžící chlapci Kamenný sloup a lavičky v parku při Vojanově ulici, kámen, Zdeněk Skalák Drobné památky č.14643
Osobnosti Carl Friedrich Wolfrum (1813–1888), zakladatel texttilní továrny, poslanec českého zemského sněmuRodinná hrobka Adolf Köhler Anton Baselt
Odkazy Reference
Literatura
Související články Nový svět (Ústí nad Labem) Zeď v Matiční ulici
Externí odkazy
Město Ústí nad Labem – Krásné březno (Březnice)
Kategorie:Části Ústí nad Labem Kategorie:Sídla na Labi Krásnobřezenské panství