Labuť černá (Cygnus atratus) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovitých, žijící v Austrálii.
Taxonomie U labutě černé rozeznáváme celkem 2 poddruhy: labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť černou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která je v současné době již vyhynulá.
Popis vlevo|náhled|Labuť černá v letu Délka těla: 110–140 cm Rozpětí křídel: 160–200 cm Hmotnost: 6–9 kgPizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
Nezaměnitelný druh. Stejně jako ostatní labutě má mohutné tělo, krátký ocas a končetiny a velmi dlouhý, při plavání mírně esovitě prohnutý krk, který je vůbec nejdelší ze všech druhů labutí.
Je celá černá s bílými letkami (nápadné zvláště za letu) a červeným zobákem s příčným bílým pruhem. Obě pohlaví jsou si velmi podobná, samci bývají pouze o něco větší. Mladí ptáci jsou hnědošedí.Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
Hlas Při vyrušení a obraně teritoria vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
Rozšíření Labuť černá žije na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách na území jihozápadní a východní Austrálie a na přilehlých ostrovech.Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66
V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandu, kde byla však již vyhubena. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírkách a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemských jezerech.Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se na větších vodních plochách ojediněle objevuje několik jedinců.Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. Labuť černá není tažná, ale v závislosti na dostupnosti potravy může přeletovat mezi lokalitami.Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201 Globální populace druhu je odhadována na 300–500 tisíc jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše, až 10 000 000 km².
Chování vlevo|náhled|170px|Pár labutí černých na jezeře Claremont v Západní Austrálii Labuť černá žije v trvalých párech (pouze v 6 % případů se stává, že se páry rozpadají).http://www.journals.royalsoc.ac.uk/media/public/contributionsupplementalmaterials/d/y/1/2/dy12dacdyyaxyx1h/archive1.pdf Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10–15 let.http://www.zoozlin.eu/cz/zvirata-a-expozice/zvirata.html?zvire=labut-cerna
Potrava Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.
Hnízdění náhled|Vejce labutě černé náhled|Mláďata labutě černé v prachovém peří. Hnízdí obvykle od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1–1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, využívá několik let po sobě a dle potřeby jej upravuje nebo rozšiřuje.Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66Scott, Sir Peter (Ed), The World Atlas of Birds, Colporteur Press, Balmain 1982: str. 200-201 Ročně klade 4–8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35–40 dní. Krátce po vylíhnutí se mláďata občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, než se zbaví prachového peří – tedy asi po dobu 6 měsíců.Pizzey, G., A Field Guide to the Birds of Australia, Collins, Sydney 1984: str. 66Falla, R.A., Sibson, R.B., & Turbott, E.G., The New Guide to the Birds of New Zealand and Outlying Islands, Collins, Auckland 1981: str. 80
Kulturní význam Labuť černá se v minulosti často objevovala v literatuře a umění. V současné době se s ní můžeme setkat např. na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.
Chov v zoo V České republice labuť černou chová Zoo Zlín, Zoo Plzeň, Zoo Ohrada a Vodní Park Čabárna. Na Slovensku je chována v Zoo Bratislava, Zoo Košice a Zoo Spišská Nová Ves.
Odkazy
Reference
Související články Teorie černé labutě Labuť černokrká
Externí odkazy
Labuť černá v Zoo Liberec
Kategorie:Kachnovití Kategorie:Ptáci Australasie