Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál. Starší, stále běžně používaný název pro grafit je tuha.
Etymologie Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).
Vznik Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.
Morfologie Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1–2,3 g/cm³ (kolísá vlivem příměsí), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3000 °C. Dobře vede elektrický proud. (Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou.) Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný. Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem (jde v podstatě o zvrstvený grafen) s příměsemi H, N, CO2, CH4, SiO2 aj. V kyselinách je nerozpustný, reaguje pouze s HNO3 při povaření.
Polymorfie chaoit diamant lonsdaleit
Využití Díky vlastnostem je velmi široké. Užívá se k psaní – tuha v tužkách je vypálená směs grafitu a jílovitých minerálů. Tzv. uhlíky jsou součástí mechanických komutátorů v elektromotorech. Grafit slouží jako moderátor v některých typech jaderných reaktorů. V metalurgickém průmyslu se vzhledem k jeho značné tepelné odolnosti z něho vyrábějí tavicí kelímky, vyzdívky nístěje vysoké pece; jako separátor slouží na vymazávání slévárenských forem. Z grafitu se vyrábějí elektrody pro elektrolytickou výrobu hliníku nebo křemíku, elektrody do obloukových pecí na výrobu oceli. Je součástí suchých i olejových maziv (plastické mazivo s grafitem). Je hlavní součástí záporných elektrod lithium-iontových baterií. Je náplní grafitové pumy, neletální zbraně. Grafitové částečky jsou přitahovány k elektrickému vedení a obvykle rychle ničí pojistky elektrických rozvoden. Možnosti a účinnost univerzální pumy s grafitovou submunicí byly poprvé ověřeny ve válce v Perském zálivu v roce 1991.Neletální zbraně. In: Ministerstvo obrany České republiky [online]. ©2022 [cit. 4. 4. 2022]. Dostupné z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=2212
Těžba a naleziště V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).
Naleziště v Česku: Český Krumlov, Bližná, Černá v Pošumaví, Koloděje nad Lužnicí, Staré Město pod Sněžníkem, Velké Tresné
Světová ložiska: Německo – v okolí Pasova magmatická ložiska, v pohoří Harz metamorfní ložiska; USA – státy Alabama, New Jersey, New York; Rusko – Tunguzská oblast na Sibiři; Kanada – provincie Québec žilná ložiska; Srí Lanka – žilná ložiska; Madagaskar – metamorfní ložiska a další
Odkazy Reference
Literatura PALACHE, Charles; BERMAN, Harry and FRONDEL, Clifford. Dana’s system of mineralogy. Volume I. Elements, sulfides, sulfosalts, oxides. 7th edition. New York: John Wiley and Sons, 1944, s. 152–154. ISBN 0471192392.
Související články Seznam minerálů Uhlík Grafitový důl v Českém Krumlově
Externí odkazy
Grafit na webu mindat.org (anglicky) Grafit na webu Webmineral (anglicky) Grafit v atlasu minerálů (německy) Mineral data publishing (PDF) Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium The graphite page (anglicky)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 1. třídy Kategorie:Nekov (minerál) Kategorie:Psací látky Kategorie:Formy uhlíku Kategorie:Suchá maziva