Ústřední hřbitov (lidově Centrálka) je největší hřbitov v Brně. Rozkládá se v katastrálním území Štýřice poblíž Vídeňské ulice, v nejjižnější oblasti městské části Brno-střed. Na severozápadním okraji hřbitova se nachází budova zdejšího krematoria, naopak na východě střední části se nachází památník sovětských a dalších zahraničních vojáků, kteří koncem druhé světové války padli při osvobozování Brna. Péči o hřbitov zajišťuje příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna.
Zřízen byl v roce 1883, v průběhu let byl několikrát rozšiřován. V současnosti se rozkládá na ploše 43 hektarů, díky čemuž je rozlohou druhým největším pohřebištěm v Česku (s rezervou a parkem má celkem 56 hektarů). Disponuje přibližně 80 000 hrobovými místy, v nichž bylo roku 2014 pochováno přibližně 400 000 osob. Dalších asi 45 000 zemřelých bylo rozptýleno, počet vsypů v té době byl asi 4 000.
Historie Ústřední hřbitov byl zřízen roku 1883 podle polohového plánu a projektu Aloise Prastorfera z roku 1881. Otevřen byl 3. listopadu pohřbem desetiletého chlapce Jiřího Šimka. Parcely pro hřbitov získalo město Brno roku 1882 od obce Horní Heršpice, k jejímuž katastru původně náležely, a nově založený hřbitov se stal zároveň novým katastrálním územím Staré Brno II. Katastrální území Staré Brno II. se, spolu se hřbitovem, dočkalo dvojího rozšířeníHistorická katastrální mapa k. ú. Staré Brno II na webu Moravského zemského archivu o další parcely, do té doby patřící k Horním Heršpicím. Roku 1915List č. IV. historické katastrální mapy k. ú. Staré Brno na webu Ústředního archivu zeměměřictví a katastru se při dalším rozšíření Brna stalo toto katastrální území součástí nově vytvořeného katastrálního území Staré Brno a Vídeňka. Později byl hřbitov ještě rozšiřován například o parcely patřící původně k Bohunicím, na nichž vzniklo i krematorium.
K původnímu založení architekta Prastorfera postupně přibyly další objekty. Nejprve obřadní síň (zpočátku také nazývaná Výkropní kaple, 1924–1926), stojící ve spodní části u vstupu, od Bohuslava Fuchse, kterou tehdy navrhl jako zaměstnanec městské stavební kanceláře, a o málo později krematorium od Ernsta Wiesnera (1925–1930), který zvítězil ve veřejné architektonické soutěži.
Čestné pohřebiště
náhled|Pohřebiště sovětských vojáků V jižní části hřbitova bylo v letech 1945–1946 vybudováno pietní území. Zde je pohřebiště členů odboje, sovětských vojáků a pohřebiště rumunských vojáků.Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově Turistik.cz Čestné pohřebiště tvoří samostatnou část a dominuje jí kolumbárium s urnami sovětských důstojníků. V prostoru mezi přístupovým schodištěm a kolumbáriem jsou hromadné hroby sovětských vojáků. Uprostřed pohřebiště stojí pilíř se sochou vojína. Toto pietní místo bylo upraveno v roce 1980 podle návrhu architekta Z. Denka. V roce 1989 bylo čestné pohřebiště prohlášeno národní kulturní památkou.
Seznam pohřbených osobností
Na hřbitově jsou uloženy ostatky mimo jiné těchto osobností:Dle Endler, J. Příběhy brněnských hřbitovů. Brno: Nakladatelství Šimon Ryšavý 2010.
Absolon Karel (1877–1960), speleolog a archeolog; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 57, Arnold Josef (1824–1887), brněnský stavitel; původně sk. 18/hr. 143, od 1892 sk. 18/řada 2, hr. 286, od 2003 sk. 10/hr. 124-125, Axman Miloš (1926–1990), sochař a rektor AVU; sk. 58/hr. 230, Axmann Josef (1891–1947), sochař; sk. H4/hr. 123, Babraj Konrád (1921–1991), sochař; sk. 12/hr. 130-4, Bakala Břetislav (1897–1958), hudební skladatel a dirigent; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 7-8, Bárta Boleslav (1929–1991), moravský politik; sk. 25d/hr. 33-4, Bartošová Fedora (1884–1941), učitelka a libretistka Janáčkovy opery Osud, sk. 106/hr. 8-9, Barvič Josef (1853–1924), zakladatel prvního českého knihkupectví v Brně; sk. 70/hr. 126-7, Bařina František (1863–1943), opat augustiniánského kláštera na Starém Brně, politik; sk. 2, řada 1/hr. 85, Bauer Alois (1926–1945); strůjce atentátu na Augusta Gölzera, čestný hrob ve skupině 56a, rodina Bauerů: Bauer Moritz (1812–1895), Bauer Viktor (1847–1911), Bauer Viktor Moritz Peter Maria (1876–1939), podnikatelé v cukrovarnictví a politici – původně sk. 12/hr. 1–5, hrob v roce 1992 zlikvidován, náhrobek přenesen do sk. 27/hr. 39–41 Bezdíček Vilibald (1906–1991), pedagog, ministr školství; sk. H56/hr. 66, Bláha Inocenc Arnošt (1879–1960), sociolog a filozof; sk. H6/hr. 404a, Blatný Ivan (1919–1990), básník; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 2, Blatný Josef (1891–1980) a Blatný Pavel (1931–2021), hudební skladatelé; sk.38/hr. 67–68, Blatný Lev (1894–1930), dramatik; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 2, Blažek Zdeněk (1905–1988), skladatel a ředitel brněnské konzervatoře;sk. 25e/hr. 5, Blažka Vladimír (1920–1945); strůjce atentátu na Augusta Gölzera čestný hrob ve skupině 56a, Bochořák Klement (1910–1981), básník; sk. 82/hr. 76-7, Bochořáková Helena (1894-1980), česká (moravská) grafička, malířka a spisovatelka Borůvka Otakar (1899–1995), matematik; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 38, Ing. RTDr. Boleloucký František (1896-1942), český pedagog a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty Berka Eduard (1909-1945), český pedagog a odbojář popravený nacisty. skupina 56a, hrob č. 42 Prof. MUDr. Berka František (1876-1962) český patologický anatom, prosektor, profesor soudního lékařství. Bracegirdle Thomas (1795–1873); podnikatel, spoluzakladatel První brněnské strojírny; sk. 14/hr. 39, Brandl Vincenc (1834–1901), historik a archivář; sk. 28/hr. 89-90, Brom Gustav (1921–1995), hudebník a dirigent; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 36, Budínský Jaroslav (1865–1939), politik a poslanec; sk. 54/hr. 62-63, Bulín Hynek st. (1869–1950), právník a politik; sk. 61/hr. 6-8, Bulín Hynek ml. (1908–1996), právník a slavista; sk. 61/hr. 6-8, JUDr. Caha Jaroslav Jan (1883–1941), moravskoslezský zemský prezident; sk. 28/hr. 102-3, prof. RNDr. Calábek Jan (1903-1992), český botanik, pedagog, režisér, kameraman, člen Československé akademie věd Červinka Inocenc Ladislav (1869–1952), archeolog, zakladatel Moravského archeologického klubu; sk. 9/hr. 6 (urna později uložena v Moravském zemském muzeu), Prof. PhDr. Čep Tomáš (1888-1959), československý agrární sociolog, pedagog, redaktor odborného časopisu Sociologické revue a účastník 2. odboje Černoch Josef (1873-1953), český prozaik, dramatika publicista, autor osvětových, pedagogických a vzpomínkových prací. doc. PhDr. Čížmář Miloš CSc. (1945-2012), moravský archeolog, specialista na dobu laténskou, dlouholetý ředitel Ústavu archeologické památkové péče v Brně Demek Jaromír (1930–2017) geograf, zakladatel Goegrafického ústavu ČSAV; sk. 81/hr. 309–310, Diblík Otakar (1929–1999), designér autobusu Škoda 706 RTO Brusel; sk. 103/hr. 225, Divíšek Karel (1902-1956), český sportovec, letec, automobilový závodník, potápěč, jeskyňář a podnikatel, otec herečky Niny Divíškové Dobrovský Josef (1753–1829), zakladatel slavistiky; sk. 32/hr. 4a, Dopita Zdeněk (1912–1977), divadelní režisér, ředitel Divadla bratří Mrštíků; sk.71/hr. 111–112, Dostál Rudolf (1885–1973), botanik, morfolog a fyziolog rostlin, sk.25e/hr. 20, pplk. Dokoupil Otakar (1895-1943), československý legionář, důstojník a odbojář popravený nacisty Dressler Alfred (1870–1919), sochař; sk. 62/hr. 111–112, Dufek Antonín (1943–2023), historik umění, sk. H47/hr. 46, Elgart-Sokol Karel (1874–1929), učitel, spisovatel a kritik; 25e/hr. 63, Erban Evžen (1912–1994), politik a ministr; sk. 25b/hr. 59–60, Fialová Vlasta (1928–1998), herečka; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 37, Filip František (1904–1957), tzv. Bezruký Frantík, podnikatel; sk. 62/hr. 1-2, Firkušný Leoš (1905–1950), muzikolog, bratr Rudolfa Firkušného; sk. 15/hr. 44, Firkušný Rudolf (1912–1994), klavirní virtuos; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 43, Freiwilig Erwin (1914–1966), brněnská figurka "Evžen Petrolín"; sk. 89/hr. 114–116, Foltýn František (1891–1976), malíř; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 48, Fuchs Bohuslav (1895–1972), architekt; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 53, Gabriel Jiří (1930–2020), filosof a vysokoškolský pedagog, sk. H38/hr. 288, Gabrielová Bronislava (1930–2005), historička umění, sk. H38/hr. 288, Gerstbauer Valentin (1836–1898); obchodník se suknem; sk. 18/hr. 6–12, Golombek Bedřich (1901–1961), novinář, beletrista; sk. 25a, hr. 9–10, Hadlač Jiří (1927–1991), výtvarník; sk. 32/hr. 116-7, Havlík E. Lubomír (1925–2000), historik; sk. H9a/hr. 164/2, Heinrich Arnošt (1880–1933), šéfredaktor Lidových novin; Čestný kruh, sk. 25e, hr. 55, Helcelet Jan (1812–1876), národohospodář a moravský politik; sk. 27/hr. 37-9, Herring Ernst Johann (1816–1871); podnikatel a politik; sk. 22a/hr. 10, Hodáč František (1845–1930); prezident Moravské advokátní komory, děd Nataši Gollové, skup. 30, hrob č. 18–19, Höger Rudolf (1907–1977), profesor JAMU, bratr Karla Högera, sk. H22/hr. 75, Holek Václav (1886–1954) zbrojní konstruktér a tvůrce kulometu BREN; sk. 91/hr. 212-213, Horký Karel (1909–1988), skladatel a fagotista; 25e/hr. 3, Horký Ludvík (1913–2008), administrátor brněnské diecéze v letech 1972–1990; sk. 13/hr. 1-6, Hořava František (1906–1974), sochař a malíř; sk. 11/hr. 1-2, Hrazdira Cyril Metoděj (1868–1926), hudební skladatel; sk. 47/hr. 52, Hybeš Josef (1850–1921), sociálně demokratický politik a novinář; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 18, Chlubna Osvald (1893–1971), hudební skladatel; sk. 76/hr. 87-8, Chytil Josef (1812–1861), archivář Moravského zemského archivu; sk. 32/hr. 5a, Janáček Leoš (1854–1928), hudební skladatel a pedagog; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 64, Zdenka (1865–1938), Olga (1882–1903) a Vladimír (1888–1890) Janáčkovi – rodinní příslušníci Leoše Janáčka; sk. 32/hr. 144-5, Janoušek Josef (1879–1935), právník a politik; sk. 104/hr. 34–35, Jelínek Milan (1923–2014), jazykovědec a rektor Masarykovy univerzity; sk. 64/hr.361, Jeřábek Čestmír (1893–1981), spisovatel; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 21, Jeřábek Dušan (1922–2004), literární historik a kritik; sk. H6/hr. 248, Jílek František (1913–1993), dirigent, šéf opery Národního divadla v Brně; sk. 25e/hr. 32, Jiřikovský Václav (1891–1942), herec, ředitel Národního divadla v Brně; sk. H5/hr. 99, Kadlec Eduard (1880–1961), československý generál, Kalášek Josef (1904–1987), politik a nejvyšší představitel Brna v letech 1954–1963; sypová loučka, sk. H9b/hr C 899, Kalláb Karel (1884–1963), učitel a sběratel pověstí; sk. H7/hr. 23, Kancnýř Bedřich (1851–1940), právník a politik; sk. H36/hr. 27, Kaprál Václav (1889–1947), hudební skladatel, otec Vítězslavy Kaprálové; sk. H3/hr. 27, Kaprálová Vítězslava (1915–1940), hudební skladatelka; Čestná alej, sk. H5/hr. 98, Kladivo Bohumil (1888–1943), pedagog a vědec; sk. H5/hr. 405, Knispel Kurt (1921–1945), německé tankové eso z druhé světové války; německý vojenský hřbitov, Konečný Alois (1858–1923), politik a poslanec; sk. 64/hr. 308, Konečný Robert (1906–1981), průkopník psychoterapie, filozof a spisovatel; sk. 58/hr. 425-6, Kopřiva Miloslav (1894–1968), architekt; sk. 69/hr. 480–1, Korec Jan (1856–1913), pedagog a spisovatel; sk. 75/hr. 176–177, Kosmák Václav (1843–1898), spisovatel; sk. 28/hr. 89-90, Kovanda Rudolf (1949–1989), zpěvák a brněnská figurka; sk. 38/hr. H38-308, Králík Emil (1880–1946), architekt; sk. H6/hr. 223, Kratochvil Jef (1943–2018), fotograf; sk. 30/hr. 25-26, Kratochvil Josef (1915-2001), skaut, účastník 2. odboje, vědec a politik; sk. 28/hr. 76-9, Kratochvil Josef (1882-1940), moravský filozof a spisovatel; sk. 28/hr. 75, Krist Eduard (1844–1922), brněnská figurka "Fra Diavolo"; sk. 44/hr. 54, Krkoška Pankrác (1861–1888), novinář, zakladatel deníku Rovnost; sk. 23/hr. 682, Křížkovský Pavel (1820–1885), hudební skladatel, učitel Leoše Janáčka; sk. 2/hr. 83, Kroha Jiří Vendelín (1893–1974), architekt; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 7, Kudláček František (1894–1972), houslový virtuos, rektor JAMU; sk. 25e/hr. 54, Kunz Kuneš (1846–1890), novinář, organizátor českojazyčného školství a kultury v Brně; sk. 11/hr. 109–110,