Válka proti terorismu (též válka s terorismem, válka proti teroru, War on Terror) je obecný termín pro řadu vojenských, politických, právních a náboženských akcí započatých vládou Spojených států amerických jako odpověď na teroristické útoky z 11. září 2001. Nejedná se o konkrétní konvenční válku; termín představuje širší koncepci dlouhodobé strategie nadnárodního významu. Oficiální cíle války proti terorismu jsou čelit teroristickým hrozbám, zabránit teroristům v jejich činech a potlačit vliv teroristických organizací jako je např. Al-Káida. Američany válka proti terorismu stála 250 milionů dolarů denně.
Válka proti teroru a opatření, která s ní souvisejí, se staly zdrojem kontroverze; kritici zmiňují, že byla použita k ospravedlnění agrese (vydávané za preventivní válku), porušování lidských práv a k ospravedlňování jiného porušování mezinárodního práva.
Termín války proti teroru nebo terorismu byl používán už dříve (poprvé zřejmě v roce 1881 v souvislosti s anarchismem), v novodobém kontextu jej jako první použil George W. Bush dne 20. září 2001.
Válka proti terorismu zahrnuje mnoho (zejména vojenských) operací na mnoha místech planety (zejména Blízký Východ a Střední Asie). Hlavním aktérem jsou Ozbrojené síly Spojených států amerických a jejich koaliční spojenci z celého světa. Jednou z hlavních operací je Operace Trvalá svoboda týkající se války v Afghánistánu (tam byla oficiálně ukončena v prosinci 2014) a operací v Somálsku a na Filipínách. Mezi další patřila válka v Iráku (oficiálně ukončena v prosinci 2011), a pak dále protiteroristický boj v mnoha místech na světě, např. v Maroku, Saúdské Arábii, Libanonu, aj.
Přijetí a kritika války proti teroru náhled|Vojáci americké 10. horské divize v provincii Zábul na jihovýchodě Afghánistánu (září 2003) Přízeň nebo averze vůči koncepci války proti terorismu se měnila v průběhu času, jak ve Spojených státech tak v zemích spojenců a zbytku světa. Obecně vzato byla krátce po 11. září přijata čelnými představiteli většiny zemí prvního světa (jistou výjimku tvořili Francie a Německo); postupně ale ztrácela na podpoře (a tento trend trvá).
Mezi největší proponenty patří skupina neokonzervativních politiků v administrativě prezidenta George W. Bushe, americké konzervativní i liberální think tanky, výrobci zbraní, dodavatelé vojenské techniky a firmy, patřící mezi kontraktory v přestavbě postsaddámovského Iráku.
Mezi odpůrce patří rozličné skupiny politických aktivistů a občanských sdružení (zejména ve Spojených státech, méně v Británii a jinde).
Proti válce proti terorismu se postavili také někteří politici, například americký senátor za Texas a někdejší prezidentský kandidát Ron Paul a britský ministr zahraničí David Miliband. První zmiňovaný uvádí, že terorismus je taktika, proti které nelze efektivně bojovat konvenčním způsobem.
Argumentem a cílem zastánců této strategie je vymýcení světa od terorismu, odpůrci poukazují na hrozbu vojensko-průmyslového komplexu a tvrdí, že pokračování povede k větší nestabilitě ve světě.
Časový přehled
1996
23. srpna – Usáma bin Ládin podepsal a vydal vyhlášení války USA s názvem "Poselství Usámy bin Ládina jeho muslimským bratrům v celém světě a zejména na Arabském poloostrově: Deklarace džihádu proti Američanům okupujícím zemi Dvou Svatých mešit; Vyžeňte kacíře z Arabského poloostrova." 27. září – hnutí Talibán s podporou bin Ládina dobylo Kábul a vyhlásilo Islámský emirát Afghánistán
1998
7. srpna – útok na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaamu, al-Kaida zabila 224 lidí, z toho 12 amerických občanů a zranila cca 1000 dalších 20. srpna – USA v reakci na útoky vypálily rakety na údajnou základnu al-Káidy v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu 5. listopadu – velká porota při obvodním soudu pro jižní New York vznáší obžalobu proti bin Ládinovi a dalším prominentním členů al-Kaidy
1999
24.–31. prosince – únos letadla Indian Airlines na letu 814 do tálibánského Kandaháru, zabití 1 rukojmí
2000
12. října – sebevražedný útok na torpédoborec Cole, po nárazu člunu s výbušninou zemřelo 17 námořníků
2001 31. května – první rozsudek v souvislosti s útoky z roku 1998, čtyři členové al-Kaidy shledáni vinnými 11. září – teroristické útoky v New Yorku, Pentagonu a Shanksville (Pensylvánie). Během následujících tří dnů jsou schváleny: rezoluce 1368 v OSN, Operation Noble Eagle v americké a kanadské armádě a S.J.Res. 23 v americkém Kongresu – jejichž předmětem je odsouzení akcí z 11. září a příprava na odvetné akce, zadržení viníků a dostání je před spravedlnost. 18. září – Kongres USA schválil usnesení autorizující prezidenta k použití vojenské síly proti pachatelům útoků
20. září – G. W. Bush ve svém projevu poprvé použil termín „válka proti teroru“ 7. října – začala americká invaze do Afghánistánu. Budoucí válečné kampaně v rámci války s terorem mají kódové označení Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom) s přídomkem země nebo oblasti, ve které se odehrají. 26. října – Kongres schvaluje Patriot Act posilující pravomoci bezpečnostních a zpravodajských složek 5. prosince 2001 – schválena dohoda o zřízení Prozatímní afghánské správy 6.–17. prosince – bitva u Tora Bora 22. prosince – vůdce paštunské delegace Hamid Karzáí byl zvolen předsedou prozatímní správy
2002 11: ledna – otevřena věznice na základně Guantánamo Bay 13. července – prozatímní správu nahradil tzv. Přechodný islámský stát Afghánistán 16. října – Kongres schvaluje Iráckou resoluci, propůjčující prezidentu autoritu k vedení války s Irákem 8. listopadu OSN přijalo resoluci 1440, ve které dává Saddámu Hussajnovi a jeho režimu „poslední šanci podrobit se požadavkům na odzbrojení“ 2003 od 3. ledna do 12. dubna 2003 probíhá po celém světě cca 3000 protestních akcí proti válce s Irákem 5. února – Colin Powell na BV OSN kategoricky přednesl, že Saddám Hussajn pracoval na získání jaderných zbraní. 20. března – začíná invaze do Iráku (druhá válka v Zálivu) 1. listopadu – v Associated Press se poprvé objevuje případ týrání a ponižování vězňů americkými vojáky v Abu Ghraibu 13. prosince – Saddám Hussajn je dopaden a zatčen 2004 únor – Červený kříž vydala zprávu, která konstatovala, že 70–90 procent lidí vězněných Spojenými státy a jejich „proxy“ je nevinnýchhttp://www.derechos.org/nizkor/us/doc/icrc-prisoner-report-feb-2004.pdf 11. března – bitva u Wana ve válce v severozápadním Pákistánu 4. dubna – 1. května – bitva u Fallúdže 1.–3. září – obklíčení Beslanské školy 9. září – bombový útok na australskou ambasádu v indonéské Jakartě 7. listopadu – 23. prosince – druhá bitva u Fallúdže 2005 7. července – bombový útok v Londýnském metru 19. října – vznesení obžaloby proti Saddámu Husajnovi ve věci zločinů proti lidskosti a genocidy 9. listopadu – bombový útok v jordánském hlavním městě Ammánu 2006 3. dubna – v USA, ve státech Indiana a Illinois, byly zřízeny dvě CMU – Communication Management Units, „vězení uvnitř vězení“ s programy 22hodinové izolace, smyslové deprivace a omezenou komunikací s okolním světem, určené zejména pro teroristy 20. července – válka v Somálsku 21. srpna – začátek soudního procesu se Saddámem Husajnem 5. listopadu – Saddám Husajn odsouzen k trestu smrti 30. prosince – Saddám Husajn popraven oběšením 2007 6. února – začíná transsaharská část Operace trvalá svoboda 2008 26. listopadu – teroristický útok v Bombaji, cca 160 mrtvých, 300–600 zraněných 2009 16. dubna – povstání v severním Kavkazu 26. července – začátek povstání Boko Haram 6. srpna – Obamova administrativa přestává používat termín „válka proti teroru“, místo něj používá „válka s Al-Kájdou“ nebo OCO (Overseas Contingency Operations) 2010 23. srpna – bitva o Mogadišo 2011 23. února – ozbrojené povstání islámských bojovníků na Sinaji 2. května – prezident Obama ohlašuje, že Usama bin Ládin byl zabit v domě v pákistánském Abbottabádu 18. prosince – většina amerických vojenských sil se stahuje z Iráku, válka v Iráku oficiálně končí 2012 16. ledna – konflikt v severním Mali 3. března – pokus o osvobození zajatců skupiny Boko Haram v nigerijském Sokoto 29. dubna – dronový úder v severním Wazíristánu zabil Abú Usmána Adila, vůdce IMU 11. září – útoky v Benghází 2013 16. ledna – krize s rukojmími v alžírském Amenas 11. května – bombový útok v tureckém Reyhanli 1. listopadu – dronový úder ve vesnici Dande Darpakhel v severním Wazíristánu zabil Hakimulláha Mehsúda, vůdce TTP 2014 13. června – mezinárodní kampaň proti ISIS, iniciovaná USA 16. prosince – teroristé TTP uskutečnili masakr ve škole v pákistánském Pešavaru 28. prosince – OSN ukončuje fázi války v Afghánistánu 2015 1. ledna – začíná nová fáze války v Afghánistánu, po účasti antitálibánských sil ISAF 19. března – povstání Al-Kájdy v Jemenu – Jemenská vlastenecká válka 26. června – útoky v Ramadánu zabily 403 lidí 13. listopadu – teroristické útoky v Paříži 2016 1.–16. února – ofenzíva v Allepu 2017 18. října – dronový úder v Afghánistánu, provincii Paktia, zabil Omara Chalída Chorasáního, vůdce JuA 2018 kolem 15. července – bitva o Mosul 19. ledna – Jim Mattis, ve výkladu bezpečnostní strategie nové administrativy, říká, že terorismus nadále není v hledáčku národní bezpečnosti Spojených států amerických.
2021
srpen – stažení zahraničních vojsk z Afghánistánu, návrat Talibánu k moci
Co se týče regionů, na kterých doposud došlo k bitvám nebo útokům v rámci války proti teroru, pak byly nejčastěji postihnuty oblasti střední a západní Asie, region Blízkého východu, Afrického rohu, v méně častých případech se ale daným událostem došlo i v Evropě, Severní Americe, severní Africe, a dalších — dá se mluvit o konfliktu s (téměř) celosvětovým rozsahem. Použitá technika Prvních fází ofenzív v neděli 6. října se zúčastnili americké strategické bombardéry B-52, B-1 a B-2. Součástí druhé fáze bylo odpalování naváděných raket s plochou dráhou letu Tomahawk. Třetí fáze zahrnovala bombardování útočnými letouny F-14 Tomcat a F/A-18 Hornet. Důležitou logistickou úlohu pro NATO sehrály dopravní helikoptéry CH-53E Super Stallion a CH-46 Sea Knight Pro ničení pozemních cílů na krátkou vzdálenost sloužily helikoptéry AH-1W Super Cobra. Teroristé používají zejména vyřazenou sovětskou techniku a to zejména BMP-1, T-54, T-55A, T-62 a zřídka i modernější T-72 či T-90. Nezřídka se v jejich řadách objevují i ukořistěné tanky NATO.
Vzdušné útoky Pro válku proti teroru se stala typická strategie vzdušných útoků (sestřelování ze vzduchu, vypouštění raket, shazování bomb), speciálně útoky s použitím dronů.