náhled|vpravo|300 px|Hebrejský biblický text (Gn 1,9). Nikud je vyznačen červeně, modře jsou akcenty Nikud ( , ), doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je označení pro vokalizaci hebrejského písma, tedy systém znamének vyznačující samohlásky v hebrejském textu psaném souhláskovým písmem. Tento systém byl vyvinut mezi 5. a 10. stoletím masorety a užívaný v masoretských textech. Slouží zejména k didaktickým účelům, v běžných textech se nepoužívá.

Klasická hebrejština podobně jako většina semitských jazyků nezaznamenávala samohlásky ale pouze souhlásky. Potřeba jednotného vokalizačního systému se objevila v době, kdy hebrejština pomalu přestávala být jazykem v běžné komunikaci a stávala se jazykem liturgickým. Vokalizace se tedy týkala primárně biblického textu, později začala být používána pro další texty, především Mišnu a dále ve středověku pro řadu dalších děl. Poměrně dlouhou dobu nebyly sjednoceny názvy všech samohláskových znamének (např. Raši nazývá samohlásková znaménka jinými názvy, než je obvyklé dnes) a dokonce ani jejich výslovnost.

K značkám nikud se počítají i některá další diakritická znaménka.

Samohlásky + Výslovnost hebrejských vokálů v moderní hebrejštiněpo najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka jméno vokálu znak vokálu moderní hebrejština šva quiescens ְ prázdný vokál šva mobile ְ e nebo ə nebo   chataf segol ֱ e chataf patach ֲ a chataf kamac ֳ o chirik (katan) ִ i chirek male (gadol) י ִ i cere ֵ e cere male י ֵ e segol ֶ e patach ַ a kamac katan ׇ o kamac (gadol) ָ a cholam ׂ o cholam male וֹ o kubuc ֻ u šuruk וּ u

Souhlásky

dageš – tečka uprostřed písmene silné (forte) – označuje geminaci, zdvojování souhlásky slabé (lene) – označuje plozívy, výslovnost [b], [k], [p] pro בּ, כּ, פּ (historicky též גּ, דּ, תּ) mapik – tečka stejná jako dageš, označuje souhlásku v pozici, kde by jinak písmeno označovalo samohlásku, zejména s he: הּ tečka u šin – rozlišovací tečka mezi znaky שׂ sin a שׁ šin rafe – vodorovná čárka nad písmenem, užívalo se zejména v opačném případě než dageš

Psaní bez nikudu Podle způsobu psaní samohlásek se rozlišuje:

Ktiv menukad (כתיב מנוקד) „Psaní s nikudem“ Ktiv male (, dosl. „plné“ psaní) Samohlásky se v nevokalizovaném textu naznačují pomocí několika znaků, které jsou nazývány mater lectionis. To jsou konsonanty jód (י) pro [i] a [e], vav (ו) pro [u] nebo [o], he (ה) a alef (א) pro [a]. Ktiv chaser (, dosl. psaní „bez“, umenšené) Prostý souhláskový text bez vyznačení samohlásek.

V jiných jazycích

Podobný systém vokalizačních znamének (charakat) používá i arabské písmo.

Související články Akcent (hebrejština) Fonologie hebrejštiny Hebrejština Hebrejské písmo

Externí odkazy

Kategorie:Hebrejské písmo Kategorie:Znaky písma

de:Hebräisches Alphabet#Masoretische Vokalisation