Sliznatky (Myxini) jsou mořští živočichové s tělem úhořovitého tvaru žijící při dně. Jedná se o jediné známé recentní živočichy, kteří mají lebku, avšak nemají páteř (pouze zakrnělé chrupavčité obratle). Sliznatky bývají řazeny do samostatné třídy sliznatky (Myxini) s jediným řádem sliznatkotvární (Myxiniformes).
Charakteristika skupiny Na rozdíl od mihulí ještě nepatří mezi obratlovce, podle některých zdrojů však ano, jejich obratle nejsou pravé a proto jsou většinou z obratlovců vyčleněny. Jsou řazeny mezi bezčelistnatce. Sliznatky nemají pravá ústa a mají velmi zachovalou strunu hřbetní, která je v některých místech nahrazována základy obratlů. Jejich skutečné systematické řazení je stále ještě předmětem výzkumu – nemají však daleko k mihulím.
Sliznatky jsou málo prozkoumaní bentičtí živočichové (tzn. žijící u dna). Obývají většinou mělká moře v chladných místech mírného pásu, ale v menší míře také chladnější hluboká moře tropického pásu. Jde o stálé, nemigrující živočichy. Třída sliznatek zahrnuje asi 60 druhů v 5 až 7 rodech řazených obvykle do jediné čeledi sliznatkovitých. Jsou známy také fosilní rody Myxinikela a Gilpichthys ze svrchního karbonu, z doby před asi 330 miliony lety.
Popis a anatomie Sliznatky mají protáhlé válcovité tělo úhořovitého tvaru, které je pokryto lysou kůží bez šupin. Nemají párové ploutve, ploutevní lem je přítomen. Typicky jsou kolem 50–100 cm dlouhé. Největší sliznatkou je Eptatretus carlhubbsi, která může dorůstat až 1,4 m a vážit několik kilogramů.
Oporou jejich těla je struna hřbetní. Na ní se někdy vyskytují náznaky obratlů, které jsou však jen velmi primitivní (lépe jsou vyvinuty u mihulí). Místo pravých úst, vyskytujících se u čelistnatců, mají otevřený kruhovitý disk, který je opatřen rohovitými zuby. Tato ústa se jako u všech bezčelistnatců nedají zavřít. Kůže sliznatek obsahuje mnoho slizových žláz, vyměšujících množství lepkavého slizu. Ten v mořské vodě bobtná, čímž sliznatkám napomáhá v rychlému úniku před predátory.
Biologie Živí se mořskými měkkýši, členovci a mrtvými nebo poraněnými rybami, zdravé ryby napadají sliznatky jen výjimečně.
Rozmnožování Sliznatky kladou velká vajíčka chráněná tuhým obalem, ve kterých jsou již noví dospělci, kteří neprochází žádným larválním stadiem. Mláďata se z vejce dostávají v části, kde je obal zeslabený.
Hospodářský význam Sliznatky zatím nemají velký hospodářský význam. Některé druhy jsou údajně lahůdkou v Koreji,Fishbase - Eptatretus burgeri kde se za tímto účelem loví do pastí. Kanadský výzkum z roku 2012 prokázal, že ze slizu, který sliznatky vylučují při obraně, je možné získat lepidlo (druh klihu), dále nylonu podobná proteinová vlákna a fólie, stokrát jemnější než lidský vlas.
Taxonomie
Je známo kolem 70 druhů sliznatek.
Dřívější taxonomie náhled|Porovnání sliznatek (nahoře) s mihulí (dole) Dříve patřily sliznatky do třídy kruhoústých (od kruhovitého disku úst) v nadtřídě bezčelistnatců, později se posunuly na úroveň třídy a kruhoústí zmizeli. Tato dvě alternativní řazení jsou znázorněna schematicky takto:
_|-Hyperotreti (sliznatky) |-Cyclostomi--|_ ---Vertebrata----| |-Hyperoartia (mihule) |-Gnathostomata (čelistnatci)
|-Hyperotreti (sliznatky) ----Craniata--| |-Hyperoartia (mihule) |-Vertebrata-| |-Gnathostomata (čelistnatci)
Navrhovaný nový systém Dnes se uvažuje o zařazení sliznatek do samostatného podkmenu strunatců: Podkmen: sliznatky (Myxini) Třída: sliznatky (Myxini) Řád: sliznatkotvární (Myxiniformes) Čeleď: sliznatkovití (Myxinidae) Podčeleď: Myxininae Podčeleď: Quadratinae Podčeleď: Eptatretinae Podčeleď: Paramyxine
Odkazy
Reference
Literatura Encyklopedie Universum Zvíře (A Dorling Kindersley Book) Discovery Channel – Dirty Jobs (Cave Biologist) with Mike Rowe
Související články Mihule Sliznatka cizopasná
Externí odkazy
Třída Sliznatky na webu Aquatab Video ilustrující ředitelnost slizu vylučovaného sliznatkami
Kategorie:Kruhoústí