náhled|Alexis de Tocqueville.Demokracie podle de Tocquevillea a její popis je založen na osobní zkušenosti myslitele s americkou a francouzskou formou demokratického zřízení, kdy popsal základní charakteristiky, tedy výhody a nevýhody demokracie oproti monarchické vládě.

Úvod Francouzský sociolog Alexis de Tocqueville byl prvním, kdož popsal soustavně rozdíly mezi demokratickými a monarchistickými společnostmi. Za jeho pobytu ve Spojených státech v letech 1831–1832 analyzoval americký demokratický model, který popsal ve své dvoudílné knize Demokracie v Americe (I. díl: 1835, II. díl: 1840). V ní nastínil zásady fungování amerického demokratického zřízení, její ústavní pořádek, ale především provedl rozbor dopadu demokracie na chování a myšlení jedinců a fungování institucí.

Pojetí demokracie De Tocqueville popisuje demokracii ve dvojím slova smyslu. V užším pojetí je pro něj demokracie systémem zastupitelské formy vlády lidu, v širším smyslu, který je důležitější, pak formou sociální demokracie, tzn. stavem společnosti, kde je rozhodující nadvláda všeobecné rovnosti životních podmínek. Ovšem demokratická revoluce, která se již tehdy odehrála v USA a přelila se do Evropy, není pro de Tocquevilla tím nejlepším. Aristokracie totiž i přes své nevýhody, které sám spatřuje např. v asymetrickém postavení vladaře a šlechtického stavu na straně jedné a poddaného lidu na druhé straně, má i své klady. Zde je možné uvést to, že panovník nebývá nakloněn vládě tyranie, šlechta pečuje v pastýřském duchu o prostý lid. Tito poddaní přijímají svou podřízenost a obě sociální třídy cítí vzájemný respekt a akceptují se. Navíc aristokratické zřízení podporuje vyniknutí výjimečných charakterů a osobností, z nichž prýští velký duch, vášně i činy.Tocqueville, A. de (2000): Demokracie v Americe. Praha, Academia, s. 12-13. Aristokracie vytváří syntézu antagonistických stavů: bohatství a chudoby, moci a bezmoci, vzdělání a nevzdělanosti.Cabada, L. - Kubát, M. et al (2002): Úvod do studia politické vědy, Praha, Eurolex, s. 357.

Naopak demokracie ze své podstaty tyto extrémy průměruje a zmírňuje: žádné přehnané vášně, žádné osobnosti, intenzivní city. Upřednostňovány jsou průměrné charaktery, klid, spořádanost či mírný blahobyt pro všechny.Tocqueville, A. de (2000): Demokracie v Americe. Praha, Academia, s. 14.

Transformace monarchie v demokracii je nahodilá a doprovázená intelektuálním (hodnotovým) zmatkem. De facto se tento přerod ve Francii odehrává jen na bázi společnosti, kdy zákony, představy a morálka doposud zachovávají aristokratický charakter. Společnost má tedy navenek demokratický řád, ale chybí jí hodnoty, které by měly usměrňovat a napravovat charakter.dtto, s. 12. Takové demokratické zřízení je v podstatě slabé, bez velkých vášní a osobností, lid pozbývá úcty k autoritám, bohatí soupeří s chudými o moc. Chudí si mimoto podrželi nevzdělanost od svých předků, ale bohužel ztratili zbytky ctnosti.dtto, s. 14-16.

Demokracie v USA Alexis de Tocqueville si všiml, že ve Spojených státech je nejdůležitějším principem ve struktuře společnosti pravidlo svrchovanosti lidu. To je aplikováno ve všech třech mocích – výkonné, zákonodárné a soudní, což také odráží jeho citát:

Klady a zápory americké demokracie Pro americkou společnost z takového demokratického zřízení plynou jak pozitiva, tak i negativa: Klady Konstantní ekonomická, politická a sociální aktivita amerických občanů.dtto, s. 184n. Respekt k zákonům.dtto, s. 182n. Snaha úředníků o rozhodnutí, která jsou v souladu se zájmem lidu, vycházející z předpokladu, že sami úředníci jsou také lidé.dtto, s. 177. Zápory Demokracie mají nedostatečnou sílu v krizích, např. ve válečném stavu.dtto, s. 169. Náchylnost úřednictva ke korupčnímu jednání. Mimoto takové jednání je často odhaleno a je špatným vzorem vyslaným směrem do společnosti.dtto, s. 166n. Vysoká frekvence opakujících se voleb, která udržuje lid ve stavu „horečného vzrušení“.dtto, s. 154-158. Legislativa pak doznává s měnícími se vládami rychlé změny, dochází k rychlému střídání úřednického aparátu, což znemožňuje přenos zkušeností ve státní správě. Správu věcí veřejných třímají zřídkakdy ve svých dlaních ti nejschopnější. Důvodem je absence lidu poznat a zvolit ty nejlepší jedince ze svých řad, navíc k tomu přistupuje závist, intriky a setrvávání starých kádrů na dosažených pozicích.dtto, s. 150. Rozhodnutí členů státní správy je negativně ovlivněno diktátem faktického suveréna, tedy většiny lidu. Tato tyranie většiny pak napomáhá „dvořanskému duchu“ uvnitř společnosti a vytěsnění nejlepších osobností z veřejného života. Jedinec se většinou neodváží postavit proti většinovému mínění, protože by ho to stálo respekt spoluobčanů a možnost uplatnění ve společenském (politickém) životě.

Obecné nedostatky demokracie Obecnou výhradou de Tocquevilla vůči demokracii je to, že demokratický řád potlačuje svobody ve jménu rovnosti.Cabada, L. - Kubát, M. et al (2002): Úvod do studia politické vědy, Praha, Eurolex, s. 358.

Demokratický despotismus tak mírovými prostředky fakticky vede k větší občanské konformitě, než je tomu u absolutní monarchie.Tocqueville, A. de (2000): Demokracie v Americe. Praha, Academia, s. 194..

De Tocqueville se domnívá, že demokracie jako „rovnost podmínek“ je nevyhnutelným údělem moderního člověka.

Dnešní národy už nemohou nic změnit na rovnosti životních podmínek, ale závisí na nich, zda je:

Odkazy Reference

Související články Platónovo pojetí demokracie Aristotelovo pojetí demokracie Rousseauovo pojetí demokracie Alexis de Tocqueville Demokracie Teorie demokracie

Literatura

Alexis de Tocqueville Demokracie v Americe (2000). Praha: Academia.

Kategorie:Teorie demokracie