Olešnice (též Olešnice na Moravě, Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží devět kilometrů severozápadně od Kunštátu. Leží u krajského trojmezí, na severu sousedí s Pardubickým krajem a na západě s Vysočinou. Žije zde obyvatel.

Relativně zachovalá příroda v okolí, z velké části chráněná v rámci přírodních parků, je vhodná pro přírodní turistiku. Přímo v obci se nachází také lyžařský areál. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku a ještě téhož roku dosáhla povýšení na město.

Geografie Olešnice se nachází v Hornosvratecké vrchovině, v údolí říčky Hodonínky na jejím soutoku s Veselským potokem. Zástavba se převážně nachází v nadmořské výšce 530 až 570 metrů. Řada vrchů na území města přesahuje 600 metrů, nejvyšší jsou Kopaniny (688 metrů), na které vede křížová cesta. Většinu katastru zaujímá orná půda, na západě jsou ve větší míře lesy. Na Veselském potoce je kaskáda rybníčků Jericho, Kačeňák a Obecní. K Obecnímu rybníku vede naučná stezka Lesoparkem Skalky.

Chráněná území přírody v okolí Přírodní park Svratecká hornatina (území západně od silnice II/362) jihovýchodně od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko severozápadně Přírodní park Údolí Křetínky jihozápadně přírodní památka Lhotské jalovce a stěny jihozápadně Přírodní památka Kocoury

Sousední obce Na severozápadě: Trpín (Pardubický kraj); na západ až jihozápad: Velké Tresné, Rovečné, Věstín, Prosetín (kraj Vysočina); na jihu: Lhota u Olešnice, Křtěnov, Crhov, na východě: Rozsíčka, Ústup, na severovýchod: Kněževes (vše Jihomoravský kraj).

Historie náhled|vlevo|pohled z Kopanin První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo o městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město.

Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně. V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.

Město se nachází u historické česko-moravské zemské hranice, na moravské straně. Správní hranice v těchto místech zůstala zachována i po různých krajských reformách, od roku 2000 odpovídá hranici mezi Jihomoravským a Pardubickým krajem (v něm, historicky v Čechách, leží sousední Trpín).

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů (sčítání lidu) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel Počet domů

Městská správa Od 1. července 1989 do 30. června 1990 k městu patřily Křtěnov a Lhota u Olešnice, od 1. července 1989 do 31. prosince 1993 Crhov a Louka a od 1. července 1990 do 31. prosince 1993 také Ústup.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. října 1997. Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.

Doprava Olešnice leží na okresní silnici II/362, spojující Kunštát a Poličku. Je zapojena do integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 277). Zajíždí sem autobusová linka č. 301 z Brna, na niž je v lokálním uzlu Olešnice, náměstí navázáno několik dalších linek do okolí. Mezikrajskými linkami je město spojeno také s Vysočinou (Bystřice nad Pernštejnem) a Pardubickým krajem (Polička).

Pamětihodnosti

kostel svatého Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy svatému Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882 kostel svatého Mikuláše a Nejsvětější Trojice – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852 evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem dřevěnice na Vejpustku hospodářský dvůr Lamberk z konce 17. století, asi 1,5 kilometru severozápadně od obce Madona z Olešnice – slonovinová soška Madony s Ježíškem Křížová cesta bolestí regionu Olešnicka – otevřena roku 2016, vede od hřbitova přes Srstkův kopec na Kopaniny, čtrnáct zastavení upomíná na místní bolestné historické události

Osobnosti Augustin Alois Neumann (1891–1948), římskokatolický kněz, příslušník Řádu svatého Augustina, vysvěcen 1916, ThDr., profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci Leopold Benáček (1901–1977), katolický farář a politický vězeň, působil zde a je zde pohřben Karel Doskočil (1908–1962), historik a básník Jaroslav Pohanka (1924–1964), muzikolog

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura VIŠINKA, Josef a SPERÁT, Ivo. Majitelé domů v Olešnici na Moravě. První vydání. Brno: Ivo Sperát, 2016. 175 stran.

Související články Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olešnici na Moravě Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě

Externí odkazy

Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Olešnice v roce 1826

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Vesnice roku Kategorie:Města v okrese Blansko Kategorie:Sdružení Olešnicko Kategorie:Obce v okrese Blansko Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Lyžařská střediska v Česku