Nadžaf je město v Iráku, asi 160 km jižně od Bagdádu. Je to hlavní město stejnojmenné provincie, k roku 2008 čítalo 900 600 obyvatel.
Město založil roku 791 Hárún ar-Rašíd. Po uzavření míru v Amasyi roku 1555 bylo součástí Osmanské říše. Nadžaf byl centrem irácké revoluce, která vedla k vyhlášení iráckého království v roce 1921. Žil zde v exilu Rúholláh Chomejní a přednášel na náboženské škole Hawza Nadžaf. V únoru 1977 místní šíité povstali proti baasistickému režimu. Bitva o Nadžaf patřila k největším střetům invaze v roce 2003, v následujícím roce o město bojovaly Mírové brigády s americkou armádou. V roce 2021 navštívil Nadžaf papež František a setkal se zde s ajatolláhem Alím Sistáním.
Město má aridní podnebí s průměrnou roční teplotou 23,6 °C. Zdrojem vody je Nadžafské jezero, které umožňuje v okolí pěstovat rýži a pšenici. Třicet kilometrů severně od Nadžafu se nacházejí zříceniny Babylónu.
Islámské poutní místo Město je jedno z nejvýznamnějších poutních míst islámu, resp. šiítů. Mělo to být právě zde, kde zemřel Alí, bratranec a zeť proroka Muhammada a podle šíitské tradice první imám. Jeho hrob se nachází v Alího mešitě. Ve městě se též narodilo několik významných šíitských učenců, Nadžaf je dnes spolu s městem Qom v Íránu považován za centrum šíitské vzdělanosti (fikh). Nachází se zde největší hřbitov na světě Vádí as-Salám, který má rozlohu 917 hektarů a je na něm pohřbeno více než šest milionů osob.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Iráku Kategorie:Nadžaf (guvernorát) Kategorie:Islámská poutní místa Kategorie:Poutní místa v Iráku