Josef Karel Kramolín (11. dubna 1730, NymburkMatriční záznam o narození a křtu farnosti Nymburk – 27. dubna 1802, Karlovy VaryMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Karlovy Vary) byl český malíř. Patřil ke generaci českých pozdně barokních umělců, jejichž dílo bylo eklektizující. Volně kombinoval prvky ještě přežívajícího barokního umění (uzavřená kompozice – trojúhelníková, používání diagonál, šroubovice; používání prvků iluzivní architektury), rokoka (barevnost, popisnost, líbeznost, rokajové motivy) a nastupujícího klasicismu.
Život Podle matričního zápisu nymburského farního úřadu byl pokřtěn dne 12. 4. 1730 jménem Josef Karel. Rodiče Josefa Kramolína byli již trvale usazeni v Nymburce, jmenovali se Josef Jiřík Kramolín (1706–1733) a Barbora, rozená Smetanová (1701–1751). Dědečkem byl pravděpodobně mlynář Ondřej, který přišel do Nymburka v roce 1695 neznámo odkud, v Nymburce se oženil s dcerou radního Barborou, rozenou Strakovou. Josef Kramolín měl tři sourozence: nejstarší Jan (*1727) absolvoval v Praze novoměstský jezuitský seminář sv. Xaveria, působil jako zpěvák a jeho pozdější osud není známG. J. Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. 2, I - R, Prag 1815, s. 125; mladší bratr Václav (1733–1799) se stal malířem historických a biblických námětů, o sestře Barboře Dorotě (1732–?) není nic známo.
J. Kramolín byl rodiči veden spíše ke zpěvu, v roce 1743 působil krátce jako sborista v chrámu sv. Víta v Praze. Pobýval také v benediktinském klášteře u svaté Markéty v Břevnově. Když roku 1757 Prahu začali obléhat Prusové se vrátil do Nymburka, ale brzy odešel do Kutné Hory, do jezuitského semináře při kostele sv. Barbory, aby dokončil své vzdělání. V Kutné Hoře dostal první základy malířského umění od malíře Víta Hrdličky. V roce 1751 J. Kramolínovi zemřela matka, někdy v této době se Josef vrátil do Nymburka, již rozhodnutý stát se malířem. Po matčině smrti odešel do Prahy, kde byl profesorem Josefem Hotzkým doporučen jako učedník k Františku Xaveru Palkovi, který právě pracoval na freskách v malostranském jezuitském chrámu sv. Mikuláše. Od F. X. Palka získal základy freskařství, učil se míchání barev a zdokonaloval se v kresbě. V této době dostal i své první samostatné zakázky.
V roce 1757 odešel do Vídně, kde se 5. října 1757 zapsal na K. k. Hofakademie der Maler, Bildhauer und Baukunst. Na vídeňské akademii zůstal jen několik měsíců, už v dubnu následujícího roku byl přijat jako novic do jezuitského řádu v Praze. Jako laický bratr působil v Tovaryšstvu až do jeho zrušení v roce 1773. V archivech lze najít záznamy o jeho pobytech na řádových kolejích – v roce1758 byl veden jako novic v Brně, v roce 1759 jako novic na koleji při chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně, v letech 1760–1770 byl veden jako laický bratr v koleji při sv. Klimentu (Klementinum) na Starém Městě v Praze, v roce 1771 opět u sv. Mikuláše, v roce 1772 v Chomutově a v roce 1773 v Litoměřicích. V této době maloval zejména iluzivní oltářní architektury v řádových chrámech.
Po zrušení jezuitského řádu se stal malířem na volné noze. Když pracovně pobýval v klášteře v Teplé, seznámil se tam s Kateřinou Weczerschic. S ní později odešel do jejího rodného města – Karlových Varů, kde se s ní 2. května 1775 oženil. V Karlových Varech zakoupili dům U španělského kříže, později ještě dům U modré hvězdy. V roce 1802 se Kramolín stal v karlovarským radním. Z Karlových Varů vyjížděl pak za prací. V pražské strahovské knihovně je záznam o jeho návštěvě “Di 10 Decembris A 1799. Josephus Kramolin Frater Senior exjesuita Pictor Historiarum Carolo Thermensis.“ z roku 1799.
Josef Karel Kramolín zemřel v Karlových Varech v dubnu 1802 na zápal plic.
Dílo Těžiště Kramolínova díla je ve fresce. V tomto oboru se věnoval především malbě iluzivních oltářních architektur a freskových cyklů s náboženskou tematikou. Jediné fresky s profánní tematikou se dochovaly v Poštovním dvoře v Karlových Varech. Iluzivní oltáře jsou napodobeninou skutečné oltářní architektury ve fresce a odpovídají svým tvaroslovím dobovým, vrcholně barokním oltářům. J. Kramolín navázal na iluzionismus (fikcionalismus) A. Pozza, který byl přinesen do Čech prostřednictvím působení Pozzova žáka Kryštofa Tausche a Jana Hiebla. Kromě Tausche a Hiebla se z domácích malířů věnovali malbě iluzivních oltářů Jan Pešina a Jakub Steinfels ze Steinfelsu, Siard Nosecký, Josef Lux, Jan Kuben, Josef Hager, Tadeáš Supper, Jan Ferdinand Schor, Jan Quirin Jahn a umělcův bratr Václav Kramolín.
Malíř byl velice produktivní. Soupis jeho díla pořídila už v roce 1952 J. Lišková, soupis míst působení poskytuje kniha C. Nödla z roku 2007. C. Nödl vychází z dopisu, který psal Josef Kramolín rok před svou smrtí neznámému adresátovi a v němž vyjmenovává některá svá díla a místa působení. Kromě tohoto dopisu se dochoval i rukopis rodinné kroniky Kramolínů, do níž sám malíř zapisoval. Dosud neexistuje zcela ověřený soupis jeho děl, kde by byl přesně specifikován stav dochování. V následujícím přehledu díla, jsou uvedena s detaily ta, o nichž je známo, že existují. Neověřená jsou uváděna jen jako místo působiště. Mnohá svá díla malíř signoval a datoval, zvláště fresky, ale mnohá díla mají nejasnou dataci.
50. a 60. léta V této době malíř působil jako učedník u F. X. Palka
první samostatné práce z 50. let – dnes neznámé Sedlec – pro preláta Jakuba Nové Dvory Suchdol u Kutné Hory Solopysky u Kutné Hory Malešov Pelhřimov
dochovaná v kopii Kamenice nad Lipou – oltářní obraz Všech svatých
iluzivní oltáře ze 60. let 18. století – freska náhled|Iluzivní oltář v Tuchoměřickém kostele Hradec Králové, kostel Panny Marie při jezuitské koleji (1765) Jihlava, kostel sv. Ignáce z Loyoly (1766) Tuchoměřice, kostel sv. Víta při jezuitské rezidenci a hřbitovní kaple sv. Rosálie (1762, 1766, 1768) Heřmanův Městec, chrám sv. Bartoloměje (60. léta) Úštěk, farní kostel sv. Petra a Pavla (1769/1770)
70. léta Praha, Klementinská kolej, kostel sv. Klimenta (1770), iluzivní oltář Dřísy, Kaple Stětí svatého Jana Křtitele (1770), fresky Litoměřice, kostel Zvěstování Panně Marii (1772–1773), iluzivní oltář Praha, Malá Strana, kostel sv. Mikuláše a bývalá jezuitská kolej, freska se sv. Barborou v kapli sv. Barbory (1771), freska v kapli sv. Anny, fresky v refektáři s výjevy s Kristem a alegorie Dne a Noci Třebechovice pod Orebem, kostel sv. Ondřeje (1771), iluzivní oltáře, freska se sv. Ondřejem v chóru Dlažkovice, kostel sv. Václava (1774), obraz na hlavním oltáři Bohdaneč, (1774), fresky Dobřichovice, (1775), fresky Nový Hradec, kostel sv. Antonína, (1776), oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka Plasy, (1776), fresky Libčany, kostel Nanebevzetí Panny Marie, (1778), freska oltáře Toužim, kostel Narození Panny Marie, (1778), oltáře Dolním Ročov, klášter, (1778) obrazy světců Kukleny u Hradce Králové, minoristský kostel, (1779), hlavní oltář
80. léta Jičín Lstiboř u Českého Brodu, kostel Nanebevzetí Panny Marie, oltářní obraz sv. Kateřiny, 1781 (podle Dlabače 1797) Mariánské Radčice Třebechovice Pouchov Hořičky u Náchoda, zastavení křížové cesty,1781 Týnec nad Labem, fresky se sv. Janem Křtitelem, 1781, zničené Přelouč, kostel sv. Jakuba většího, 1781, fresky Doupov, kostel sv. Alžběty, fresky, 1782 Bražec, farní kostel, obraz Umučení sv.Bartoloměje, 1782 Plasy, konvent, výjevy z řeholní historie cisterciáků, 1783 Mariánská Týnice, hlavní iluzivní oltář, 1783 Chcebuz, fresková výzdoba, farní kostel, 1784 Sezemice u Pardubic, kostel Nejsvětější Trojice (1784), fresková výzdoba Štětí, farní kostel, fresky oltářů, nástropní fresky, 1785 Jáchymov, farní kostel, obraz se sv. Jáchymem, 1785 Rokycany, farní kostel, obraz s Pannou Marií Sněžnou, 1786 Hejnice, klášterní kostel, iluzivní oltář, 1787 Žalmanov, farní kostel, Assumpta, 1787 Holany, fresková výzdoba farního kostela, 1788 Skapce u Stříbra, farní kostel (1788), fresková výzdoba Jestřebí, kostel sv. Ondřeje (1788), hlavní oltář al fresco
90. léta – 1802 Děčín, zámecký sál, fresky – nedochováno, fresková výzdoba kostela sv. Kříže, 1791 Karlovy Vary, sál v Poštovním dvoře (1792), freska nástropní s Múzami, gotizující dekorace stěn, fresky s náměty z antické mytologie Karlovy Vary, Český sál, fresky – nedochováno Karlovy Vary (muzeum), portréty oseckého cisterciáka Kryštofa Stöhra (*1751) a jeho bratra, karlovarského cisterciáckého kněze Aloise Leopolda Stöhra, Dory Veselé, J. Stöhra, lékaře MUDr. Davida Bechera
nezařazené Soubor ze strahovské obrazárny, který obsahuje několik obrazů nejasného autorství, které Bohumír Jan Dlabač roku 1815 uvedl v soupisu jako díla Josefa KramolínaG. J. Dlabacž, Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. 2, I - R, Prag 1815, s. 125-126, dostupné online K: Podobizna strahovského opata Václava Josefa Mayera, 1787 Poslední večeře Páně Krucifix (Ukřižovaný Ježíš) Starozákonní Josef prodáván do Egypta Abrahám a Izák Sv. Jeroným Sv. Jan Křtitel sv. Petr Kamenování sv. Štěpána sv. Marie Magdaléna sv. Lazar Král David Krajina se stafáží Národní galerie Praha – dvě kresby krajin
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura DLABACŽ, Gottfried Johann: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Svazek 2, I–R, G. Haase Prag 1815, s. 125-126 LIŠKOVÁ, Jiřina, Freskařské dílo Josefa a Václava Kramolínových (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha, 1950.
NÖDL, Carl, Die Kramolin Saga, Wien, 2006. NÖDL, Carl, Franz Schubert und die Künstler Familie Cramolini, Wien, 2001. PREISS, Pavel, Barokní ilusivní malba architektur v Čechách a její slohový původ (disertační práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha, 1949.
VOTOUPAL, Igor, K původu malířů Josefa (1730–1802) a Václava (1733–1799) Kramolínů , Umění LII, 2004, č.5, s. 452–454.
Externí odkazy
Josef Kramolín (1730-1802) - život a dílo Mgr. Magda Rendlová - Freskařské dílo Josefa Kramolína v severních Čechách
Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Čeští jezuité Kategorie:Narození v roce 1730 Kategorie:Úmrtí v roce 1802 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 11. dubna Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni Kategorie:Narození v Nymburce Kategorie:Úmrtí v Karlových Varech Kategorie:Čeští malíři 19. století