náhled|Demonstrace před budovou České televize v prosinci 2000
Krize v České televizi (nebo televizní krize) je označením pro události ve veřejnoprávní České televizi (ČT) na přelomu let 2000 a 2001, kdy se redaktoři zpravodajství ČT vzbouřili proti nově zvolenému generálnímu řediteli ČT Jiřímu Hodačovi a jeho vedení. Motivem krize byla domněnka, že nové vedení veřejnoprávní instituce bude ovlivňovat politickou nestrannost vysílaných pořadů. Není proto přesné o událostech z přelomu let 2000 a 2001 týkajících se ČT hovořit jako o „krizi České televize“ jako takové.
Ředitel Hodač tehdy jmenoval novou ředitelkou Redakce zpravodajství (RZ) někdejší dlouholetou pracovnici téže redakce Janu Bobošíkovou. Vzbouření redaktoři ji však odmítli uznat jako svou nadřízenou, proto vedení televize jejich redakci odpojilo od přístupu do pozemního vysílání a zařídilo vlastní improvizované vysílání, které vzápětí získalo hanlivou přezdívku Bobovize. Moderátory byli: Dana Makrlíková, Dušica Zimová, Alena Veliká a Antonín Zelenka.
RZ však i nadále vytvářela zpravodajství na obvyklé profesionální úrovni, takže nakonec záviselo na způsobu přenosu signálu, zda se k divákovi dostala oficiální nebo vzbouřenecká podoba zpravodajského pořadu: na pozemní vysílače bývalo dopraveno zpravodajství ČT řízené Jiřím Hodačem, zatímco telekomunikační družice přenášely zprávy vzbouřenecké a v kabelových sítích se pořady lišily podle toho, zda provozovatel přebíral signál z pozemního nebo družicového vysílání. Pokusné vysílání ČT přes internet, které probíhalo už od března 2000 a de facto bylo předchůdcem dnešního iVysílání, zprostředkovávalo také vysílání vzbouřené redakce, jeho zásah však, k poměrné neobvyklosti internetových uživatelů a zvlášť pak cílenému sledování televizního obsahu přes internet, byl velmi minimální. Před budovou zpravodajství ČT v Praze na Kavčích horách se denně scházelo množství lidí a sledovalo na velkoplošných projektorech zprávy vzbouřenců. Zároveň docházelo k oficiálním i neoficiálním politickým zásahům ze strany poslanců a senátorů Parlamentu České republiky. Krize skončila v lednu 2001 abdikací ředitele Hodače a jmenováním prozatímního ředitele Jiřího Balvína.
Přehled událostí
Úterý 12. prosince 2000 Rada České televize odvolala dosavadního generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka.
Neděle 17. prosince 2000 Byla zveřejněna petice, ve které více než 40 zástupců různých sdružení požadovalo okamžité odvolání Rady ČT a zastavení výběrového řízení na nového generálního ředitele ČT. Na protest proti postupu Rady ČT vznikla občanská iniciativa Česká televize – věc veřejná.
Středa 20. prosince 2000 Rada ČT zvolila novým generálním ředitelem ČT Jiřího Hodače (hlasovalo pro něj 7 z 9 členů rady), bývalého ředitele zpravodajství ČT a předtím mnohaletého šéfredaktora české verze BBC, toho času též spojovaného s kandidaturou na tiskového mluvčího ODS. Zvolení Hodače vyvolalo znepokojení mezi pracovníky Redakce zpravodajství ČT, kteří téhož dne zformovali Krizový výbor zaměstnanců ČT k řízení protestů proti způsobu volby nového ředitele ČT. O jeho zřízení informovala televize veřejnost ve zpravodajských relacích Večerník (v 18:00) a Události (v 19:30). Krizový výbor zároveň zformuloval své prohlášení, které bylo veřejnosti v plném znění odvysíláno ve stejných relacích. Herec Jan Kraus označil členy Rady ČT za „politruky politických stran ODS a ČSSD“ a sdělil, že zaměstnanci ČT považují Radu za nekompetentní.
Čtvrtek 21. prosince 2000 Krizový výbor vyzval Jiřího Hodače, aby funkci ředitele televize nepřevzal, a Radu ČT, aby jeho jmenování zrušila a poté sama odstoupila.
Pátek 22. prosince 2000 Jiří Hodač se de iure ujal funkce generálního ředitele ČT. Zástupci Krizového výboru mu však sdělili, že jeho volbu považují za netransparentní a neprofesionální, a proto jej nebudou respektovat jako svého nadřízeného. Jiří Hodač odvolal tiskového mluvčího České televize, Jiřího Trávu. Odůvodnil to tím, že je „příliš spjatý s předešlým generálním ředitelem“. Jiří Tráva se následně se zaměstnanci rozloučil dopisem, který byl zčásti zveřejněn ve večerním zpravodajství. V garážích ústředí České televize došlo ke shromáždění cirka 400 zaměstnanců České televize protestujících a požadujících odstoupení Jiřího Hodače. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila správní řízení s Českou televizí kvůli podezření z porušení zákona, kterého se údajně Česká televize měla dopustit mezi 19. až 21. prosincem. Pokud by RRTV uspěla, České televizi hrozila pokuta až do výše 2 milionů Kč. Člen RRTV Stanislav Milota se proti rozhodnutí rady, kterou zastupoval, vymezil. RRTV zahájení řízení odhlasovala 9 hlasy pro, Milotovo hlasem proti a jedním zdržením se hlasování. Brněnské televizní studio odmítlo prodloužit pracovní poměr se sedmi svými zaměstnanci, kteří se proti zvolení Hodače vymezili a v minulosti upozorňovali na zneužívání pravomocí ředitelem studia Zdenkem Drahošem. Ministerský výbor Rady Evropy přijal rezoluci, kterou mají členské státy včetně Česka zajistit, aby mediální rady byly nezávislé vůči veškerým politickým vlivům a zájmům kterékoliv organizace a existoval mechanismus, který tuto nezávislost zajistí.
Sobota 23. prosince 2000 Jiří Hodač se pokusil o dialog se zaměstnanci redakce zpravodajství ČT, avšak se současně pokusil o odvolání šéfredaktora zpravodajství. Zaměstnanci redakce zpravodajství zopakovali, že s volbou Hodače nesouhlasí a nepovažují ji za legitimní. Redakce zpravodajství ČT upozornila ve zprávách v 18:00, že byl pravděpodobně porušen zákon o České televizi, který stanoví, že „člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě“. Toto též sdělil ve stejném vydání zpráv nezávislý právník Tomáš Sokol a zároveň vyjadřil odborné stanovisko, že porušování pracovní kázně a protest, do kterého redakce zpravodajství vstoupila, jsou legitimní kroky postupu proti hrubému porušení zákona o ČT radou. Krizový výbor vydal prohlášení 2000 slov v roce 2000, v němž požadoval odstoupení Jiřího Hodače a Rady ČT. Petiční výbor Česká televize – věc veřejná téhož dne vydal také prohlášení: „Při volbě či spíše jmenování poslední Rady ČT na jaře 2000 došlo k porušení zákona o ČT. Současná Rada ČT vznikla tak, že do ní poslaly své zástupce politické strany dle výsledků voleb v roce 1998 a ve shodě s opoziční smlouvou ČSSD a ODS. V poslední době považují politické strany svůj vliv na ČT za »normální«.“Prohlášení občanské aktivity Česká televize – věc veřejná , Politický zápisník B. Doležala, 27.12.2000 V budově ČT začala působit ochranná služba, najatá ředitelem Hodačem, která začala bránit přístupu novinářů do budovy zpravodajství na Kavčích horách.(Prvních) 10 let České televize. 2002. Česká televize, edice PR a Promotion. , (Prvních) 10 let České televize, strana 265, 23. 12. 2000
Neděle 24. prosince 2000 náhled|upright|Jana Bobošíková – ředitelka zpravodajství v době krize Ředitel Hodač jmenoval v noci z 23. na 24. prosince do funkce ředitelky zpravodajství Janu Bobošíkovou, dřívější redaktorku ČT. Ta již v době svého redaktorského angažmá kritizovala práci Redakce zpravodajství a hodlala ji restrukturalizovat. Její úmysly však byly zpochybněny kvůli tomu, že v roce 1999 krátce působila jako poradkyně v Kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause, který byl zároveň předsedou ODS a fotografie Bobošíkové s Klausem byla použita k propagaci internetové domény klaus.cz. Vzbouřenci RZ to považovali za důkaz propojení ODS s ředitelkou zpravodajství ČT. Pracovníci redakcí publicistiky a zpravodajství ČT odmítli nominaci Bobošíkové kvůli údajnému propojení s ODS uznat. Bobošíková se pokusila obeznámit s obsahem poledních zpráv a předat redaktorům zpravodajství tiskovou zprávu Hodačova vedení, redakce však na to nereagovala. Adam Komers pouze stručně zopakoval, že volbu Hodače a jmenování Bobošíkové neuznávají. Bobošíková se pokusila předat editorovi zpráv Štěpánu Hájkovi rozvázání pracovního poměru. Dva zaměstnanci televizního studia Brno podali trestní oznámení na svého ředitele Drahoše a na Radu ČT. Na pokyn ředitele Hodače ochranná služba zcela přestala vpouštět zaměstnance zpravodajství do prostor velína zpravodajství na Kavčích horách Odbavovací pracoviště ČT přestalo do pozemního vysílání pouštět program připravený vzbouřenou RZ. Namísto nich se v éteru objevilo provizorní vysílání týmu Jany Bobošíkové (sestaveného z externích spolupracovníků a dvou redaktorů ČT) z narychlo zapůjčených prostor TV Nova, odkud bylo odbaveno náhradní vysílání svátečních Událostí, zatímco relaci původního týmu z Kavčích hor mohli sledovat pouze diváci se satelitním či kabelovým příjmem. Po odvysílání relace Události od skupiny Bobošíkové byl ve všech distribučních sítích několikrát odvysílán hlasatelský vstup Marie Retkové, ve které se vzbouřená RZ distancovala od programu a obsahu vyrobeného skupinou na straně Bobošíkové.
Pondělí 25. prosince 2000 Redakci zpravodajství navštívila skupina poslanců a senátorů, mj. tehdejší místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková a tehdejší místopředseda Senátu Jan Ruml. Bobošíková se neúspěšně pokusila převést část redaktorů zpravodajství ČT na jinou práci (převážně analytickou) a vyzvala je, aby opustili budovu ČT a zamýšlené pracovní úlohy vykonávali z domova. Vysílá ní Poledních zpráv, Zpráv v 18 hodin a Nočních zpráv bylo nahrazeno na distribučních sítích ovládnutých Hodačem a Bobošíkovou černou obrazovkou s textem o tom, že program vysílaný z Kavčích Hor pochází od neautorizovaných osob. Tým Bobošíkové připravil svou verzi hlavní zpravodajské relace Události v prostorech TV Prima a odvysílal ji za její technické pomoci. V souvislosti s tím odvysílali zaměstnanci TV Prima nesouhlasící s tímto krokem ve své hlavní zpravodajské relaci Zpravodajský deník své protestní prohlášení, které většina z nich podepsala.
Úterý 26. prosince 2000 Bobošíková se protestujícím redaktorům zpravodajství, kteří ji odmítli jako ředitelku respektovat, pokusila rozdat okamžité výpovědi z pracovního poměru, ovšem protestující redaktoři je považovali za neplatné, nepřevzali je a pokračovali v blokádě zpravodajského velína. Toto jednání Bobošíkové, které soud později zrušil jako nezákonné, pobouřilo mnoho umělců (např. Michala Viewegha) a další. Z obavy, že budou redaktoři ČT z velína vyvedeni násilím, dorazila na Kavčí hory skupina politiků Čtyřkoalice, například Ivan Pilip a Jan Ruml, kteří ve spacácích nocovali společně s protestujícími zaměstnanci ČT v objektu zpravodajství. Ředitel Hodač byl vyzván k rezignaci od ministra kultury Pavla Dostála. Unie slovenských televizních tvůrců se postavila ve sporu na stranu vzbouřené RZ ČT. Zaměstnanci Televize Prima, kteří předešlého dne podepsali své protestní prohlášení, obdrželi od vedení své televize pokutu za porušení pracovní kázně. V souvislosti s večerním vysíláním filmu Pelíšky na České televizi byl odvysílán hlasatelský vstup, ve kterém však obvyklé hlasatele zastoupil režisér filmu Jan Hřebejk s prohlášením na podporu vzbouřené RZ. Poprvé odvysílala skupina Bobošíkové i vlastní verzi dalšího zpravodajského pořadu, tedy večerního diskusního pořadu „21“. V pořadu „21“ z tvorby vzbouřené RZ byla odvysílána reportáž přirovnávající dění v České televizi mediálnímu dění v Jugoslávii. V pořadu bylo též zmíněno, že někteří jugoslávští novináři ve sporu stojí na straně vzbouřené RZ.
Středa 27. prosince 2000 Brzy ráno byla ve všech distribučních sítích odvysílána repríza pořadu „21“ z tvorby vzbouřených redaktorů České televize. V 15:56 využili vzbouření redaktoři České televize upoutávkového pořadu Tipy ČT k odvysílání velmi stručného přehledu vlastního zpravodajství, které bylo vydáváno za upoutávku na večerní Události a který byl odvysílán ve všech distribučních sítích.