Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislostK. Schenkl, Griechisch-deutsches Schulwörterbuch. Wien 1897, str. 129.) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá. Tento princip se projevuje v mnoha různých oblastech, například v politice (politická autonomie) nebo v právu (autonomie vůle jako důležitý princip soukromého práva, který předpokládá, že každý může svobodně vstupovat do vztahů s jinými a sjednávat si práva a povinnosti, pokud tím neporušuje zákon).
Protikladem autonomie je heteronomie, poslušnost cizím, případně i vnuceným pravidlům a zákonům.
Politická autonomie Politická autonomie znamená vysokou míru samosprávy určitého politického útvaru (města, provincie nebo státu), která se může týkat výkonu správy na vlastním území, případně i vlastního zákonodárství, ovšem jen v místních a regionálních záležitostech. Neznamená tedy plnou politickou samostatnost či svrchovanost. Příkladem může být autonomní území nebo autonomní republika v rámci suverénního státu, nejčastěji na národnostním základě a ve prospěch menšin.K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004. Heslo Autonomie.
Odkazy
Reference
Literatura Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Autonomie, str. 39. Ottův slovník naučný, heslo Autonomie. Sv. 2, str. 1082. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Autonomie. Sv. 1, str. 370.
Související články Samospráva Autonomie vůle Sui iuris Autonomie (východní křesťanství)
Externí odkazy
Kategorie:Politologie Kategorie:Právní pojmy