Růžena Šlemrová, rodným jménem Růžena Machová (10. listopadu 1886 PlzeňMatriční záznam o narození a křtu – 23. srpna 1962 Praha), byla česká herečka. Jednalo se o velmi nadanou a komediální herečku, která se stala hvězdou českého stříbrného plátna a divadla na více než 40 let.
Život Narodila se v rodině profesora reálného gymnazia a historika Bedřicha Macha (1853–1925) a matky Terezie, rozené Hájkové (1862–1918). Starší bratr Ladislav se též narodil v Plzni. V roce 1908 byl otec Bedřich Mach přeložen do Prahy; rodina bydlela na Královských Vinohradech, v Korunní ulici.Soupis pražských příslušníků, Mach Bedřich 1853Policejní přihlášky, Praha, rodina Bedřicha Macha Po maturitě na střední škole studovala Růžena Machová-Šlemrová soukromě herectví u Otylie Sklenářové-Malé.Český film : herci a herečky III, s. 358-361
Provdala se v roce 1919 za Roberta Šlemra, filmového producenta a spoluzakladatele filmových ateliérů Hostivař (členem správní rady filmové společnosti A-B).Matriční záznam o sňatku
Je pohřbena na pražském Vinohradském hřbitově (odd. 36, hrob 15hr.).Správa praž. hřbitovů, vyhledávání:Šlemrová Růžena, 1962)
Umělecká kariéra
Divadlo V roce 1909 se stala členkou tehdy zbrusu nového pražského Divadla na Vinohradech, kde setrvala (s výjimkou období 1944–1947 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, .) až do roku 1948, kdy odešla do důchodu.
Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. stol. hrála též v pražském Komorním divadle, které bylo s Divadlem na Vinohradech od roku 1929 součástí tzv. Městských divadel pražských.Viz např. Pestrý týden, 5.8.1944, s.3
Film U filmu začínala v roce 1914 hluboko v éře němého filmu.Filmová databáze FDb.cz:obsazení filmu Noční děs (1914) Od doby zavedení zvukového filmu v roce 1930, až do konce druhé světové války v roce 1945, natočila zhruba 60 filmů, kdy většinou hrála energické, hovorné a temperamentní dámy z vyšší společnosti. V převážné míře se ale jednalo pouze o vedlejší role. Jedinou velkou hereckou úlohu ztvárnila v roli paní Štépánkové v komediálním snímku Paní Morálka kráčí městem z roku 1940. Mezi její nezapomenutelné role patří bezesporu paní Rézi ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec z roku 1932, kde si zahrála po boku Vlasty Buriana. Tak jako mnoha jiným hvězdám stříbrného plátna z předválečných let jí však budovatelské prostředí znárodněného filmu příliš nepřálo a ve filmu se po roce 1945 objevovala již jen sporadicky v epizodních rolích.
Filmografie
Němý film 1914 Noční děs (Fialová) 1920 Dvě matky 1921 Manželé paní mileny (Milena) 1921 Mnichovo srdce (dcera Holých Marta) 1921 Nad propastí (Nelly Brunnerová) 1921 Trny a květy (choť továrníka Truhy) 1922 Mrtví žijí (doňa Therezita, Beerova milenka) 1922 Poslední polibek (operní pěvkyně Cleo Pucelli) 1926 Mořská panna (Melanie) 1928 Aféra v grandhotelu
Zvukový film 1930 Fidlovačka (Markyta) 1931 Muži v offsidu (Šmalfusová) 1932 Anton Špelec, ostrostřelec (Tereza zvaná Rézi, Antonova žena) 1932 Funebrák (Plicová) 1932 Sňatková kancelář (žena továrníka Koška) 1932 Tisíc za jednu noc (Nožičkova žena Matylda) 1933 Jindra, hraběnka Ostrovínová (Jarýnová) 1933 Na sluneční straně (hospodyně) 1934 Polská krev (Kwasiňská) 1934 Z bláta do louže (Hilda) 1934 Žena, která ví co chce (Babetta) 1934 Zlatá Kateřina (Kateřina Kremličková) 1935 Pan otec Karafiát (Vaňková) 1935 Pozdní láska (starostova žena) 1935 Vdavky Nanynky Kulichovy (Knedlhansová) 1936 Na tý louce zelený (Lola Paličková) 1936 Světlo jeho očí (Davidová) 1936 Uličnice (vychovatelka) 1936 Velbloud uchem jehly (továrnice Štěpánová) 1937 Švadlenka (majitelka salonu Yvette) 1937 Advokátla Věra (Donátová) 1937 Lidé na kře (teta Mali) 1937 Lízin let do nebe (Sýkorová) 1937 Otec Kondelík a ženich Vejvara (Muknšnáblová) 1937 Rozkošný příběh (Neradová) 1938 Andula vyhrála (matka Pavla Hakena) 1938 Bílá vrána (Boučková) 1938 Co se šeptá (klepna) 1938 Druhé mládí (teta Helena) 1938 Holka nebo kluk? (Jindřiška Lenská) 1938 Jarka a Věra (žena rady Pšeničky) 1938 Krok do tmy (Filipova žena) 1938 Svatební cesta (Helenina matka) 1939 Dívka v modrém (Smrčínská) 1939 Dvojí život (Remešová) 1939 Lízino štěstí (Sýkorová) 1939 Mořská panna (Witkoňská) 1939 Paní Morálka kráčí městem (Štěpánková – hlavní role) 1939 Nevinná (Klečínská) 1939 Ženy u benzinu 1939 Svátek věřitelů (žena bankéře Hegnera) 1940 Adama Eva (Helena Trojanová) 1940 Pacientka doktora Hegla (Křížová) 1940 Život je krásný (teta Hermína) 1941 Přednosta stanice (Olga) 1941 Rukavička (Klanicová) 1941 Tetička (Dusbabová) 1941 Za tichých nocí (Rajská) 1942 Přijdu hned (majitelka domu) 1942 Valentin Dobrotivý (ředitelova žena) 1942 Zlaté dno (žena dr. Karviše) 1943 Čtrnáctý u stolu (Bersecká) 1944 Děvčica z Beskyd (Rozárka) 1944 Jarní píseň (Franciho matka) 1944 Sobota (Richardova matka) 1945 Prstýnek (baronka) 1945 Řeka čaruje (Koháková) 1948 Hostinec „U kamenného stolu“ (paní Dynderová) 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství (kněžna) 1952 Dovolená s Andělem (Pichlová) 1954 Stříbrný vítr (bytná) 1955 Muž v povětří (Janurová)
Odkazy
Reference
Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 55, 81, 164 Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 111–3, 147, 159, 160, foto 281, 283, 289, 370, 402, 407 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 83 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 231, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 175 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 139, 141, 369, 610, 647 Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 111, 113. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 191, Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. . S. 358–361. Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 66–7, obraz. část str. 117 Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 94–5 Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 15, 26–7, 31, 33, 35–6 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 178, 190, 232, 235, 238–9, 241, 246, 252, 254–5, 349 Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 13, 74 Kruh solistů Městského divadla na Král. Vinohradech: Ročenka "Kruhu solistů", Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1924, str. 88 Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 239–247, 320 Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 117, Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 34, 194, Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 53, 181
Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 87, 146, 176, 206, Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 77, 84, 88, 95, 110, 122, 130, Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 160, 308, Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 31, 33, 35, 106, 110, 112–3, 185,
Externí odkazy
Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Narození 10. listopadu Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Úmrtí 24. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Úmrtí v Praze