Síťování celulózových textilií je chemická modifikace struktury vláken za účelem zlepšení určitých fyzikálních vlastností materiálu. náhled|150px|Schéma zesíťovaných celulózových řetězců
Zesítění se provádí změnou makromolekulární struktury celulózových vláken s cílem snížit příčné bobtnání za spoluúčinku vhodných přípravků změnou monomerů ve vláknech na duroplastyPospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 1120-1137
Na nákresu vpravo je naznačeno zesítění (modrých) celulózových řetězců molekulami síťovacího přípravku (R).
Účinek zesíťování Zlepšení: Zotavení ze zmačkání za sucha, rozměrová stálost i po opakovaném praní Zhoršení: bobtnavost, odolnost proti oděru a vybarvenost
V účincích zesíťování se projevují rozdíly mezi přírodní celulózou (např. bavlna, len) a textiliemi z regenerovaných celulózových vláken (viskóza, měďnaté hedvábí apod.). U regenerátů se oproti textiliím z přírodní celulózy zlepší pevnost za mokra, pevnost za sucha se nesníží a zotavení ze zmačkání za mokra se nezlepší.
Technologie síťování
Známé jsou tři způsoby: v suchém stavu, ve vlhkém a mokrém stavu.
Volba technologie je závislá na požadovaném účinku. Například vysoký stupeň nemačkavosti za sucha se dosáhne síťováním v suchém stavu atd.
Využití
Síťování textilií z celulózy se využívá zejména při následujících procesech: Nemačkavá a nežehlivá úprava Chemická nesráživá úprava Fixace kalandrovacích efektů a některých tužicích úprav
Reference
Literatura Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, , Berlin 1993
Související články Nemačkavá úprava textilií Úpravy snadné údržby textilií
Kategorie:Zušlechťování textilií