Litvínov ( Ober Leutensdorf nebo též Leitensdorf, do roku 1949 úředně Horní Litvínov) je druhé největší město v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor, deset kilometrů severně od statutárního města Most, 35 kilometrů západně od krajského města Ústí nad Labem a přibližně sto kilometrů severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², má 2 186 domů a žije zde obyvatel.
Historie Nejstarší zmínka o sídle pochází z roku 1352 pod názvem Lutwinow. Slovo pochází ze spojení starohornoněmeckých slov liut – „lid“ a wini – „přítel“, tedy Liutwin. Z něj vznikl český název L'utvín, později Litvínov. Původně zde byly dvě vesnice – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi – dnešní město se vyvinulo z Horního Litvínova. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. Provozní budovy manufaktury a pohledy na místo jsou dokumentovány grafickým cyklem Antonína Birkhardta.
vlevo|náhled|Pohled na ulici 9. května v roce 1911
V 19. století se v Litvínově rozvinula také hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl (Horní) Litvínov prohlášen 5. srpna 1852. Roku 1901 sem byla přivedena tramvajová dráha z Mostu.
V letech 1938–1945 byl Litvínov součástí území Sudet odstoupených Německu. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem Sudetenländische Treibstoffwerke (STW) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Unipetrol RPA.
Po válce se Litvínov stal celostátně významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí pokračovala a dále se rozšiřovala těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, obří povrchové doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova), které padl za oběť i původní Dolní Litvínov (koncem padesátých let zbořený). V sedmdesátých letech 20. století vybudována rozsáhlá sídliště (Pod Lesem, Hamr, Janov). Těžební a chemický průmysl vedl k velkému znečištění zdejšího ovzduší a životního prostředí.
V roce 1991 vyšlo první číslo městských novin Radnice. Dnes vychází v nákladu 6 300 kusů pod názvem Radnice – Čtrnáctideník pro Litvínov, Meziboří, Horní Jiřetín a okolí.
V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 v Dolním Litvínově žilo v 182 domech 2 761 obyvatel, z nichž bylo 1 405 žen. 1 473 obyvatel (53 %) se hlásilo k československé národnosti, 1 254 k německé. Žilo zde 1 457 římských katolíků, 30 evangelíků, 8 příslušníků Církve československé husitské a pět židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 219 domech 2 632 obyvatel. 1 355 obyvatel (51,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 1 256 k německé. Žilo zde 1 434 římských katolíků, 51 evangelíků, 21 příslušníků Církve československé husitské a osm židů.
Podle sčítání 1921 v Horním Litvínově žilo v 551 domech 9 429 obyvatel, z nichž bylo 4 866 žen. 1 921 obyvatel (20 %) se hlásilo k československé národnosti, 7 287 (77 %) k německé a dvacet k židovské. Žilo zde 8 226 římských katolíků, 235 evangelíků, 30 příslušníků Církve československé husitské a 127 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 708 domech 9 810 obyvatel. 2 302 obyvatel (23,5 %) se hlásilo k československé národnosti a 7 279 (74 %) k německé. Žilo zde 7 742 římských katolíků, 303 evangelíků, 48 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.
Podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 měl Litvínov 24 905 obyvatel, čímž pokračuje trend poklesu zahájený v devadesátých letech 20. století. 93 % obyvatel (kteří uvedli národnost) se hlásí k české národnosti, 2,8 % činí Slováci, 0,73 ;% Němci, 0,66 % Vietnamci, dále Poláci, Romové, Maďaři aj. 9,08 % obyvatel se deklarovalo jako věřící, 2,5 % jako římští katolíci. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo 16,54 % nezaměstnaných.
+Vývoj počtu obyvatel a domů města Litvínov Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 6 342 7 414 10 707 20 473 24 065 23 460 24 136 25 527 24 990 26 842 29 551 29 096 27 397 24 905 22 388 Počet domů 758 792 896 1 263 1 467 1 535 1 945 2 627 2 172 2 175 2 118 2 121 2 186 2 292 2 325
Městská správa a politika Místní části V minulosti byl Litvínov rozdělen do devíti číslovaných místních částí, tzv. obvodů. Dnes se některé z nich označují i arabskými čísly místo římských (např. v názvu osadního výboru Litvínov 8 – Janov). Litvínov I – Horní Litvínov Litvínov II – Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno z důvodu těžby hnědého uhlí) Litvínov III – Chudeřín Litvínov IV – Louka u Litvínova (součást města v padesátých letech 20. století, dnes samostatná obecHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 605.) Litvínov V – Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice Litvínov VI – Osada Litvínov VII – Hamr Litvínov VIII – Janov, Křížatky Litvínov IX – Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)
Litvínov má nyní 12 částí: Dolní Litvínov, Hamr, Horní Litvínov, Horní Ves, Chudeřín, Janov, Křížatky, Lounice, Písečná, Růžodol, Šumná a Záluží.
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.
Doprava Železniční doprava železniční stanice Litvínov, koncová stanice trati Teplice – Litvínov, osobní vlaky do Teplic v hodinovém až dvouhodinovém intervalu a v pracovní dny osobní vlaky do Ústí nad Labem (vybrané spoje do Děčína) v hodinovém intervalu. U nádraží je uzel MHD (tramvaj, autobusy). železniční zastávka Litvínov město (paradoxně dále od centra města) na tzv. Moldavské horské dráze (osobní vlaky z Mostu do Oseka, vybrané spoje přes Dubí do Moldavy v Krušných horách). Zastávka je bez obsluhy MHD, stanoviště MHD u železniční stanice Litvínov je vzdáleno asi 500 metrů. Tratě vedoucí z těchto dvou bodů se kříží v nedaleké uzlové stanici Louka u Litvínova.
Silniční doprava Jižním okrajem Litvínova vede po obchvatu státní silnice I/27, vedoucí od Mostu a dále přes Lom směr Dubí. Z ní se v Litvínově odpojuje silnice II/271 směr Klíny a Mníšek (hraniční přechod do Německa).
Městská hromadná doprava
MHD v Litvínově je provozována společně se sousedním Mostem (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova). Síť MHD je na vysoké úrovni a pokrývá celé město a jeho aglomeraci (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek). Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více než stoleté trvání. Zpočátku měla podobu malodráhy o rozchodu 1 000 milimetrů, spojující starý Most, Dolní a Horní Litvínov s Janovem. Po druhé světové válce její význam klesal v souvislosti s výstavbou páteřní trolejbusové trati vedené z tzv. Osady v Litvínově kolem chemických závodů a přes původní Souš do starého Mostu. V druhé polovině padesátých let oba tyto systémy nahradila novostavba tramvajové rychlodráhy na normálním rozchodu 1 435 milimetrů v prakticky zcela nové trase. Její trasa byla v mostecké části postupně prodlužována a měněna, tak jak se celkově měnilo uspořádání města Mostu. Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959, po vybudování normálněrozchodné tramvaje se jejich význam v původní trase ztratil, avšak jejich potenciál pro napojení okolních oblastí (Horní Jiřetín, Meziboří) i přes takové plány nebyl využit a jejich provoz ukončen.
Poloha Větší města v okruhu Litvínova:
Společnost Kultura Z Litvínova pochází řada celostátně známých hudebníků či kapel – klávesista a zpěvák Lešek Semelka, chlapecká skupina Lunetic, dále např. Iva Frühlingová, Martin Maxa nebo Xavier Baumaxa. Ve městě a okolí rovněž působí řada lokálních kapel.
Sport náhled|Zimní stadion Ivana Hlinky
Litvínov patří mezi česká města s významnou hokejovou tradicí, od šedesátých let dvacátého století se místní klub stabilně účastní nejvyšší české (případně československé) hokejové soutěže. V posledních letech HC Verva Litvínov v hokejové Extralize postupuje do play-off zhruba v polovině případů. V NHL působilo 26 litvínovských odchovanců – nejvíce ze všech klubů v České republice a na počet obyvatel i nejvíce z celého světa. Mezi nejvýznamnější hokejové osobnosti spjaté s Litvínovem patří Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Robert Reichel, Martin Ručinský, Jiří Šlégr, dále Viktor Hübl, Robert Kysela, Michal Trávníček či František Lukeš. V sezoně 2014/2015 tým vyhrál českou hokejovou extraligu. Své domácí zápasy odehrává na zimním stadionu Ivana Hlinky s kapacitou 6 011 diváků.
Dále zde působí FK Litvínov, který hraje v Přeboru Ústeckého kraje. Ve florbalových soutěžích působí SK Bivoj Litvínov.
Pamětihodnosti
Raně barokní děkanský kostel svatého Michaela archanděla je jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím. Kostel postavený v letech 1685–1694 navrhl významný francouzský architekt Jan Baptista Mathey. Barokní zámek v Horním Litvínově je čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě z okruhu F. M. Kaňky). V zámku se nachází muzeum. stará radnice z roku 1789 barokní děkanství z 18. století barokní trojiční sloup a socha Samsona ve Voigtových sadech Barokní trojkřídlý janovský zámek Valdštejnská hrobka – empírová stavba z dvacátých let 19. století na bývalém hřbitově areál bývalé hornické ozdravovny (později poliklinika) z období druhého rokoka Hlubinný uhelný důl Julius III – Podkrušnohorské technické muzeum v části Růžodol řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici nová radnice ze druhé poloviny třicátých let 20. století zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace ve čtvrti Osada obytný Kolektivní dům (tzv. Koldům) z let 1949 až 1958 (Václav Hilský, Evžen Linhart) je významnou stavbou padesátých let 20. století tohoto druhu textilní továrna RICO v Šumné, příklad industriální architektury druhé poloviny 19. století Mostecká (Janovská) přehrada z roku 1914 Rieckenova vila je památkově chráněná budova v Litvínově. Je součástí areálu bývalé textilní továrny Marbach & Riecken v údolí Bílého potoka v litvínovské městské části Šumná.
Osobnosti Rodáci Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787), buditel a vědec Franz Leidl (1805–???), úředník, soudce, politik a poslanec Ludwig Schlesinger (1838–1899), historik, politik a poslanec Emil Guntermann (1839–1921), advokát, politik a poslanec Květoslav Minařík (1908–1974), jogín, mystik, buddhista a astrolog Josef Beránek (1942–2024), bývalý český hokejový útočník Vladimír Jarý (* 1947), házenkář František Huml (1944–2014), fotbalista a sportovní novinář Jiří Švejda (* 1949), spisovatel, scenárista a politik Milan Šťovíček (* 1958), politik a poslanec Josef Beránek (* 1969), hokejový trenér a bývalý útočník Pavel Svoboda (* 1970), moderátor Robert Reichel (* 1971), hokejista Eva Herzigová (* 1973), topmodelka Tomáš Zelenka (* 1975), bývalý hokejista Pavel Kučera (* 1976), bývalý fotbalista Roman Vopat (* 1976), bývalý hokejista Aleš Lehký (* 1979), popový zpěvák Jan Šulc (* 1979), hokejista Lucie Tvarůžková (* 1979), novinářka Iva Frühlingová (* 1982), zpěvačka Petr Globočník (* 1982), sociální pracovník a zastupitel Zuzana Tvarůžková (* 1983), novinářka, reportérka a moderátorka Miroslav Hanuljak (* 1984), hokejista Jakub Petružálek (* 1985), hokejista Karel Kubát (* 1988), hokejista Michal Nguyen (* 1989), fotbalista Vladimír Eminger (* 1992), hokejista Jan Myšák (* 2002), hokejista
Obyvatelé Josef Jedlička (1927–1990), prozaik a esejista (narozen v Praze) Jindřich Šnobl (1903–1971), komunistický politik (narozen v Záluží) Ondřej Zamazal (* 1981), sportovní novinář (narozen v Mostě) Lešek Semelka (* 1946), zpěvák, skladatel (narozen v Pardubicích)
Partnerská města Brie-Comte-Robert, Francie Olbernhau, Německo
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Litvínov na Youtube Historie města Staré pohlednice z Litvínova
Kategorie:Města v okrese Most