Erik Homburger Erikson (15. června 1902, Frankfurt nad Mohanem – 12. května 1994 Harwich, Massachusetts, USA) byl německý psycholog židovského původu, který je pokládán za stoupence neofreudismu. Jedná se o německo-amerického psychoanalytika a zástupce psychoanalytické ichpsychologie. Proslavil se především epigenetickým diagramem. Byl 12. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152

Život Narodil se jako dítě židovské matky, jako důsledek jejího mimomanželského vztahu. První tři roky vyrůstal ve Frankfurtu nad Mohanem se svou matkou Karlou Abrahamsenovou. V roce 1905 se jeho matka vdala za židovského dětského lékaře Theodora Homburgra, který se o něj postaral. Rodina se přestěhovala do Karlsruhe. Zde Erik navštěvoval po škole uměleckou akademii, cestoval po celé Evropě a ve Vídni se seznámil s Annou Freudovou. Díky tomu se v něm probudil zájem o psychoanalýzu. Zanechal malování, začal studovat analýzu a stal se z něj psychoanalytik.

Ve Vídni poznal svoji budoucí manželku, kanadskou učitelku tance, Joanu Sersonovou. Potom, co se v roce 1933 v Německu ujali moci národní socialisté, emigroval z Vídně přes Kodaň do Spojených států amerických a v roce 1939 se stal americkým občanem. V USA absolvoval profesorské studium vývojové psychologie na elitních univerzitách Berkeley a Harvard. Zde rozvinul a zveřejnil svůj slavný psychosociální epigenetický diagram, rozšířený Freudův model psychosexuálního vývoje, vývoj člověka od narození až do smrti je v něm rozdělen do osmi fází. V každé této fázi vývojového modelu přijde specifická vývojová krize, jejímž řešením je další postup ve vývoji. Eriksonův klíčový koncept k pochopení lidské psychiky je identita, především identita vlastního já. Vedle dětské a vývojové psychologie se také zabýval etologií a napsal psychoanalyticky orientovanou biografii Martina Luthera a Gándhího, mimo jiné ve spojení s pojmem generativita (7. stupeň jeho epigenetického diagramu).

Za biografii Mahátmy Gándhího obdržel v roce 1970 Pulitzerovu cenu. Vývojová psychologie Arne Stiksrudové obsahuje další výzkumy, které se vztahují k Eriksonově práci.

Vývoj osobnosti podle Erika Eriksona Vývoj osobnosti je podle Eriksona vázán na biologické, společenské, kulturní a historické faktory ovlivňující vývoj člověka. Na každém stupni vývoje musí jedinec vyřešit základní psychologický rozpor. Po jeho vyřešení získává ctnost a pokračuje v rozvoji osobnosti.

Etapy lidského života dle Eriksona náhled|400px|Etapy lidského života dle Eriksonaneboli epigenetický diagram 0–1 rok díky péči matky získává dítě základní pocit důvěry v životě, ctností získanou v tomto období je naděje 1–3 roky rozpor mezi pocitem autonomie a studu v závislosti na požadavcích okolí, rozvíjenou ctností je vůle 3–6 let (předškolní věk) konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny, vyvíjí se svědomí 6–12 let člověk konflikt mezi snaživostí v práci a pocitem méněcennosti „vstup do života“ ctností je kompetence 12–19 let (věk dospívání) hledání vlastní identity v konfliktu s nejistotou ohledně své role mezi lidmi, ctností je věrnost 19–25 let (mladá dospělost) jedinec je připraven splynout s druhou osobou objevuje hranice své intimity, ctností je láska 25–50 let (dospělost) pocit generavity (touha tvořit) se dostává do konfliktu s pocitem osobní stagnace, ctností je schopnost pečovat o někoho nebo něco od 50 let (pozdní dospělost, stáří) pocit osobní integrity (vyrovnanosti), která se projeví přijetím vlastního života je v konfliktu s pocitem zoufalství a strachu ze smrti, ctností je moudrost.

Přibližný věk Rozvíjená ctnost Konflikt Významný vztah Existenciální otázka Příklad 0–2 roky naděje důvěra vs. nedůvěra matka Mohu důvěřovat světu? krmení, opuštění 2–4 roky vůle samostatnost vs. stud a nejistota rodiče Je v pořádku, jaký jsem? chození na nočník, obléknutí se 4–5 let cíl iniciativa vs. vina rodina Je v pořádku to, co dělám? poznávání, používání nástrojů, tvorba 5–12 let schopnost činorodost vs. pasivita sousedství, škola Mohu být přínosem ve světě lidí a věcí? škola, koníčky, sporty 13–19 let věrnost sebeuvědomění vs. zmatení rolí vrstevníci, vzory Kdo jsem? Čím mohu být? sociální vztahy 20–39 let láska intimita vs. izolace partneři, přátelé Mohu milovat? romantické vztahy 40–64 let péče rozvoj vs. stagnace domov, pracoviště Mohu se ohlédnout za životem? práce, partnerství 65 let – smrt moudrost vyrovnanost vs. zoufalství lidstvo, moji blízcí Bylo v pořádku, jaký jsem byl? reflexe života

Díla (výběr) Einsicht und Verantwortung; Frankfurt a. M. (1964) 1971 Identität und Lebenszyklus. Drei Aufsätze; Frankfurt a. M. 1966; 2. Aufl. 1973 Der junge Mann Luther. Eine psychoanalytische und historische Studie. 1975. Gandhis Wahrheit. Über die Ursprünge der militanten Gewaltlosigkeit. 1978. Jugend und Krise; Stuttgart 1980 Der vollständige Lebenszyklus; Frankfurt a. M. 1988; 2. Aufl. 1992 Childhood and Society; New York 1950; deutsch Kindheit und Gesellschaft; Zürich 1957

České překlady Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Portál , 2015. Dětství a společnost. Praha: Portál , 2022.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v roce 1994 Kategorie:Američtí psychologové Kategorie:Němečtí psychologové Kategorie:Židovští psychologové Kategorie:Američtí vědci Kategorie:Němečtí vědci Kategorie:Židovští vědci Kategorie:Američtí spisovatelé 20. století Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Američtí psychoanalytici Kategorie:Němečtí psychoanalytici Kategorie:Židovští psychoanalytici Kategorie:Američtí Židé Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Muži Kategorie:Narození 15. června Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Narození ve Frankfurtu nad Mohanem Kategorie:Úmrtí v Massachusetts Kategorie:Nositelé Pulitzerovy ceny