O Prototupi é a língua ancestral de todas as línguas hoje incluídas no tronco Tupi. Trata-se, assim, de uma língua hipotética, reconstruída através do método histórico-comparativo a partir de dados das línguas descendentes (como o Tupinambá, o Guarani, o Aweti, o Munduruku, o Gavião de Rondônia etc.). No Brasil, os estudos histórico-comparativos do tronco Tupi, que servem de base à reconstrução do prototupi, vêm sendo realizados principalmente por duas equipes científicas: uma no Laboratório de Línguas Indígenas da Universidade de Brasília (LALI), sob a coordenação de Ana Suelly Arruda Câmara Cabral; a outra no Museu Paraense Emílio Goeldi, em Belém, sob a orientação de Denny Moore. O estudo histórico-comparativo vem revelando várias evidências importantes acerca da protocultura tupi (demonstrando, por exemplo, que os ancestrais dos atuais povos Tupi já se dedicavam à agricultura) e da provável região original a partir da qual os falantes das línguas Tupi se dispersaram (provavelmente Rondônia).Nunes, Juliana (2002). Resgate cultural. Correio Braziliense.
Reconstruções do Proto-Tupí Nikulin (2020) Reconstruções do Proto-Tupí, Proto-Tuparí, Proto-Mundurukú, Proto-Mawé-Guaraní e Proto-Tupí-Guaraní (Nikulin 2020):Nikulin, Andrey. 2020. Proto-Macro-Jê: um estudo reconstrutivo. Tese de Doutorado em Linguística, Universidade de Brasília.
glosa Proto-Tupí Proto-Tuparí Makuráp Proto-Tuparí Nuclear Karitiána Proto-Mundurukú Proto-Mawé-Guaraní Sateré-Mawé Proto-Tupí-Guaraní semente, rosto *jupa *jopa copa ‘grão’ — sypo ‘olho, semente’ *ðópa ‘rosto’ — — — morrer.PL *paP *paP paP ‘esturricar’ *paP pop — *paP paP *paP pé *py/*mby *mbi mbi *βi(-to) pi *i *py/*mby py/my *py/*mby interior *py *pi pi *pi (?) pi-p *pi ‘boca’ *py — *py fígado *py(-)ʔa/*mb- *piʔa pia *piʔa — *pia̰ *pyʔa/*mbyʔa pyʔa/myʔa *pyʔa/*mbyʔa filho de mulher *mẽpyT *mẽpiT mẽpiT *mẽpiT — — *mẽpyT mẽmbyT *mẽmbyT sentado *apyK *epiK — *epiK (?) mbik *(ʔ)ábik *apyK (ʔ)apyK *(w-)apyK mão *po/*mbo *mbo mbo *βo py *py *po/*mbo po/mo *po/*mbo pele, casca *pe *pe pe *pe pa — *pe pe *pe caminho (abs.) *pe *pe pe *pe pa *e *pe — *pe caminho (rel.) *jape *(j)aːpe *(ʔ)aːpe *tsape *-rape ovo *(j)upi(-ʔa) *jopiʔa copia *opiʔa sypi *ðopia̰ *(ts)upiʔa (s)upiʔa *-rupiʔa cupim *ŋguP-~*ŋgupi- *ŋgoP- ŋgowa *ŋgoPʔi ŋgypy *kópiã̰ *ŋgupi- ŋupiʔa *kupiʔi rosto, testa *jəba *jeba cepa ‘testa’ *eβa ‘olho’ — — *tsoβa — *toβa ‘rosto’ esposo *mẽT *mẽT — *mẽT mãn — *mẽT — *mẽT ir.PL *waT *waT (?)waT ‘sempre’ *waT hot — *waT waT — chorar *waK *waK — *waK hok ‘tocar violão’ (?) *wa *waK waK — machado *wy *wi wi *wi hi — *wy (?) ywy-haP *jy assar *wyP — — — hip — *wyP ‘cozido’ wyP *jyP espinho *wu *woː — *woː hy — *wu hu *ju vermelho *wuP *woP woP *woP — — *wuP huP *juP ‘amarelo’ pescoço *wuT(-ꝁɯP) *woT-kyP woT-kyP *woT-kyP hyt-o — *uT(-ʔyP) huT-ʔyP *juT assoprar *wɯ *wy wy — he — — — — mel, caba *ewiT *ewiT — *ewiT eet (< *ahit) *eit *ewiT — *eiT socar *təK *teK — — tak *cyk ‘quebrar’ *toK toK *tsoK larva *təK *teK — *teK ken-tak — *toK — *coK mãe *ty *ti ti *ti ti *ci *ty ty/ny *cy lua *waty — — — oti (< *hoti) *waci *wa(ː)ty wa(ː)ty *jacy doer, dor *(j)aty *jati cati *asi oti — *tsaty saty *tacy pesado *potyC *poti poti *poti pyti *poci *potyC potyC *potsyC pegar, agarrar *pytyK — — — pitik — *pytyk pytyk *pytsyK ver *tuP *toP to-a / toP *toP typ ‘achar’ *co (?) *ẽnduP ‘ouvir’ wanẽnduP *(-r)ẽnduP banhar *atu(K) *ato c-ato *ato oty *(ʔ)áĵok *atuK — *acuK grande *atu *-ato c-ato *-ato py-oty ‘dedão’ — *-atu (?) wato *wacu, *-acu veado *ɯtɯɯ *ytyː yty *ytyː (?) nde *ici *ytyː ytyː — queixada *jaVte *jaote caote *ðaote sojca *ða̰ĵe(ʔ) — — — sair *tẽP — — — tãm ‘voar’ *cẽm *tẽP wẽẽ-tẽP *cẽP chegar *atẽP otãm *(ʔ)áĵẽm *atẽP *w-acẽP carapanã *tiK *tiK — *tiK tik *cik — — — fogo (abs.) *atʲa — — — (?) iso *atʲa arja *ata fogo (rel.) *j-atʲa *ðáxa *tsatʲa *tata amargo *ndəP *ndeP- — *ðeP- taːp *cyp *ðoP noP *roP morro *ndo *ndo ndo-a *ðo(ː) — *co-ʔa — — — arara (esp.) *k(ʲ)aru — — — — *káro *karu karu — boca *wuru (?) *worV- (?) (w)ora-pi — — — *wuru — *juru papagaio *awuru *aworo — *a(w)oro — *áro *awuru (?) awuru ‘besouro’ ajuru olho *(e-)ca (?) *jija cica — aso ‘rosto’ *(é)ta *tse(T)ca seha (3 i-há) *tsetsa pedra *wyca — — — iso ‘p/ moer’ *wíta-ʔa *wica — *ita jacaré *waco ~ *wacu *waco wato *waco osy (< *hosy) — — — — mutum *mỹcũ *mĩcõ mĩtõ — mbisỹ *wítõ *mỹcũ myñũ *mỹtũ batata *wecyK — — — — *wécik *wecyK — *jetyK calcanhar *pyCja *pija- — *pia(-)ta piːso *ʔíða *pyca pya (< *pyha) *pyta raiz *ja(-)po — — — — *t-aby(ʔ) *tsapo sapo *tapo cabelo, pelo, pena *jaP *jaP caP *ðaP sop *ðap *tsaP saP *-raP aldeia *jaP *ja(ː)P caP *ðaːP — — *tsaP — *taP escorpião *jaT *jaT ‘cobra’ caT *ðaT — *ðat — — — dente *jãC *jã(ː)C ñãC *jã(ː)C ñõñ *ðãj *tsãC ñãC *tãC folha *jəP *jeP ceP *ðeP -sap *ðyp *tsoP y-hoP *toP líquido, urina *jɯ *ji — *ði se *ði *tsy ‘urina’ sy *ty tatu *jaCju *jajo — *ðaðo sosy *ða̰jðo(ʔ) *tsacu sahu *tatu respiração, vento *pyCju *-pijo — *-piðo ñõpisy *ka(ʔ)-bíðo *pycu, *-βycu — *pytu, *y-βytu pai *cuP *jo(ː)P — *ðo(ː)P syp *t-op ‘marido’ *tsuP suP ‘esperma’ *tuP (3 *tuP) bicho-de-pé *jũK *jõK ñõK — — *ðõŋ *tsũK ñũK *tũK nome *jeT *jeT ceT *ðeT sat — *tseT seT *teT fezes *jṼT *jẽ(ː)T ñẽT *jẽ(ː)T ñĩn *ðãn *tsũT ñũT — tucano *jɯokãT *jõkãT ñõkãT *jõkãT nĵeʔokõn *cokãn (<*cio-) *tsũkãT ñũ(K)kãT *tũkãT segurar *k(ʲ)əK — — — kak *kyk *we-koK — *je-koK ‘apoiar’ jacu *waku *wako wako-pẽP *wako — *wako *waku — *jaku quente *(j)aku(P) *(j)akoP — *akoP oky *ðákʲip *tsakuP sakuP *takuP novo *pakuP *pakoP — *pakoP — *pakuP pakuP — gordura *kʲaP *ʔaP — *ʔaP — *xep *kaP kaP *kaP língua *kʲũ *ʔõ — *ʔõ — *kõ *kũ (?) sẽŋgu *kũ não maduro *kʲɯT *ʔyT — *(ʔ)yT ket *kit *kyT ʔa-kyT *kyT dormir *kʲeT *ʔeT eT *ʔeT kat *xet, *kʲíĵ-ap ‘abrigo’ *keT keT/ŋeT, ŋet-aP ‘moradia’ *keT cair *ꝁaT *kaT kaT ‘descer’ *kaT ʔot *ʔat *ʔaT ʔaT *ʔaT ingerir *ꝁu *ko — *ko ʔy *ʔo *ʔu u-ʔu *ʔu morder *tuꝁu *toko — *toko — — *tuʔu tuʔu *coʔo gongolo *ꝁuT *koT (?) ŋgoT *koT (?) yr(-)o *ʔut *ʔuT ʔuT *ʔuT árvore, pau *ꝁɯP *kyP kyP *kyP ʔep *ʔip *ʔyP arja-ʔyP *ʔyP filho *ꝁɯT *kyT — *kyT ʔet *ʔit — — — terra *ꝁɯC, *ꝁɯC-py *kyC kyC *kyC ʔejejepi —*ḭpi(ʔ) *ʔyC, *(ʔ)yβy ʔyC *ʔyC, *(ʔ)yβy vomitar *ẽꝁẽT *ẽkẽT — *ẽkẽT — — *ẽʔẽT *ñ-ẽʔẽT *w-ẽʔẽT galho *jãŋã *jãŋã ñə̃ŋə̃ *ãŋã ñõŋõ *ðakã *tsãŋã jãŋã *tãkã caba *ŋgaP *ŋgaP ŋgaP *ŋgaP ŋgop — *ŋgaP ŋaP *kaP seio, peito *ŋãP *ŋẽP ŋẽP *ŋẽP nõm *kãm *ŋãP — *kãm roça *ŋgə *ŋge ŋge *ŋge ŋga *ky *ŋgo ko/ŋo *ko líquido *ŋgɯ *-ŋgy — *-ŋgy ŋge ‘sangue’ — — — — piolho *ŋgɯP *ŋgyP ŋgyP *ŋgyP ŋgep *kip *ŋgyP ŋyP *kyP cabeça, fruto *ʔa *ʔa a- *ʔa ʔo *ʔa *ʔa ʔa *ʔa tubérculo *ʔəK *(ʔ)eK — *(ʔ)eK — *más-yk ‘mandioca’ *ʔoK — *ʔoK urubu *uruPʔu *oroPʔo — *oroPʔo — *óropo *uruβu uruwu *uruβu asa, pena *peP(ʔ)o *pePʔo — *pePʔo papy — *pepo pepo *pepo pium *mbiʔu ~ *piʔũ *mbiʔo mbio *βiʔo — — *piʔũ — *piʔũ água *ʔɯ, *ʔɯ-jɯ *ʔy yː *ʔy-ŋgy, *ʔyː e ‘chuva’, e-se ‘água’ *(ʔ)í-ði *ʔy y-ʔy, -ʔy- *ʔy bicho-preguiça *aʔi — — — oʔi *a̰ j ~ *a̰ i *aʔi — *aʔi cauda, rabo *juaC(-po) *joaC coaC *owaC sypoj *t-oa̰j-by *tsuaC(-po) suwaC-po *tuwaC sol *ŋgəaT *ŋgeaT ŋgeaT *ŋgiaT ‘céu’ — — *ŋguaT — *kʷaT,*kʷar-atsy flecha (abs.) *ə-ꝁɯP *e-kyP e-kyP *e-kyP — *op *uʔyP — *uʔyP flecha (rel.) *j-ə-ꝁɯP *je-kyP ce-kyP *ðop *-tsuʔyP *-ruʔyP casa (abs.) *əK *eK eK *eK — *yK-ʔa *oK soK ‘ninho’ *oK casa (rel.) *j-əK *jeK ceK *ðeK *ðyK-ʔa *tsoK *-roK eu *u-/*ũT *o-/*õT o-/õT *o-/*õT y-/ỹn *õn *u-i- uj- *wi- ‘1SG.CRF’ dar *ũP *õP õP *õP — *ỹm *ũP ũP — sangue *jəɯ *jey cey *ey — *ðoj *cuy suː *tuwy tu *e-/*ẽT *e-/*ẽT e-/ẽT *e-/*ẽT a-/ãn *ẽn *e-/*ẽT e-/ẽT *e- ‘2SG.CRF’ porta *ək-ẽT *ekẽT ‘praça’ — *ekẽT akãn ‘aldeia’ — *okẽT okẽT-ypy *okẽT carne *(j)ẽT *jẽT-ʔã ñẽrə̃ ~ ñỹrə̃ *jẽT-ʔã — *ẽn — — —
Corrêa-da-Silva (2010) Reconstruções do Proto-Tupí e Proto-Tupí-Guaraní (Corrêa-da-Silva 2010):CORRÊA-DA-SILVA, Beatriz Carretta. Mawé/Awetí/Tupí-Guaraní: relações linguísticas e implicações históricas. Tese (Doutorado em Linguística) – Universidade de Brasília, Brasília, 2010.