Štípa (moravsky Ščípa) je velká vesnice a část statutárního města Zlín v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží v jihozápadní části Valašska, přibližně sedm kilometrů severovýchodně od centra Zlína, v severozápadní části Vizovické vrchoviny, ve směru na Fryšták. Katastrální území Štípa sousedí na západě s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na jihovýchodě s k. ú. Hvozdná a Ostrata, na severovýchodně s k. ú. Velíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).
Název Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).
Historie Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.F. Odehnal, 1995, s. 113 Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.Placidus Mathon, 1884, s. 469
Přírodní poměry Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.
Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.
Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 metrů. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 metrů.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byla Štípa samostatnou obcí, nejprve v okrese Holešov, ale v roce 1950 v okrese Gottwaldov-okolí a od roku 1960 v okrese Gottwaldov. Od 14. června 1964 do 14. července 1976 byla částí obce Kostelec-Štípa v okrese Gottwaldov. Od 15. července 1976 je částí statutárního města Zlín (tehdy Gottwaldov) v okrese Zlín (v letech 1976–1989 Gottwaldov).
Doprava Štípou prochází silnice:
II/491- Fryšták – Slušovice – Lípa III/4911- Kostelec – Lešná III/4912- Štípa – Velíková III/ 49015 – Kostelec – Lešná – Lukov
Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.
Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy půl kilometru jižně od silnice Štípa – Velíková.
Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky) mateřská škola turistický oddíl – TJ Sokol – oddíl turistiky pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky) TJ Sokol (cvičení) FK Štípa (fotbalové hřiště) – pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj. i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími Český červený kříž – pořádání zábav, přednášek Český svaz včelařů – pořádání výstav, prodej medu, aj. Český svaz žen – pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí Sarkandr – sdružuje katolickou mládež Český svaz zahrádkářů – pořádá výstavy Český myslivecký svaz – myslivecká společnost Ostřice Klub seniorů – pořádání zájezdů, přednášek, rekreací Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu) Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách) dětský koutek u ZŠ dva dětské koutky (na Staré cestě) každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky) pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)
Pamětihodnosti
Poutní kostel náhled|Mariánský poutní kostel Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.
Klášter Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.Buben 2004, s. 340–341. Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami svatého Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.
Větrný mlýn náhled|vlevo|upright|Větrný mlýn u Štípy
U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.
V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.
Odkazy Reference
Literatura Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340–341 (Štípa) Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468–472, dostupné online František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114 Josef PALA: Štípa – mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.
Externí odkazy
Štípa – mariánské poutní místo Klášter sester karmelitánek: http://karmel.stipa.cz/o-nas/ Poutní místo na kudyznudy.cz
Kategorie:Vesnice v okrese Zlín Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Moravská poutní místa Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Zlína