náhled|200px|Státní znak Maďarska Tento článek je stručný chronologický přehled dějin Maďarů.

9. století náhled|Arpád překračuje Karpaty 896 Maďarské kmeny se po invazi do střední Evropy usadily v Karpatské kotlině a Arpád se stal vládcem tohoto území.

10. století 902 nebo 903 Arpád poráží vojsko Velké Moravy.

kolem 948 Část maďarských velmožů přijala křesťanství řeckého ritu

955 10. srpen – Bitva na Lechu.

972 podzim – Sv. Vojtěch vyslán papežem Silvestrem II. šířit na území Uher křesťanství západního ritu

974 Princ Vajk přijal křest a následně jméno Štěpán. náhled|Štěpán I. Uherský 995 Štěpán se oženil s Giselou Bavorskou, dcerou vévody Jindřicha II. Svárlivého a sestrou pozdějšího římského císaře Jindřicha II.

997 Umírá kníže Gejza, na jeho místo je zvolen Štěpán, stává se tak uherským knížetem.

11. století 1000 Štěpán I. Uherský se během vánočních bohoslužeb nechal korunovat, se souhlasem císaře Oty III., korunou, již mu údajně poslal sám papež, „apoštolským“ králem. Stál se tak prvním králem Uherského království.

1038 20. srpen – Umírá zakladatel Uherského království Štěpán I. Uherský. Nastupuje syn jeho sestry, Benátčan Petr Orseolo.

1044 5. červenec – bitva u Ménfő – Samuel Aba poražen říšskými vojsky, Petr Orseolo dosazen zpět na trůn

1045 26. květen – Petr Orseolo skládá lenní přísahu ve Stoličném Bělehradě, přijímá Uhry v léno od Jindřicha III.

1046 Petr Orseolo zajat poblíž Zámoly pohanskými povstalci a oslepen, brzy nato umírá

1051–1052 Snaha císaře Jindřicha III. podmanit si uherské země byla zastavena v pahorkatině Vértés, kde byla jeho vojska poražena uherskými vojsky, v roce 1052 byla zastavena jeho flotila poblíž dnešní Bratislavy, když byly jeho lodě potopeny muži krále Ondřeje I.

1053 Uzavřeno spojenectví proti císaři mezi Ondřejem I. a odbojným bavorským vévodou Konrádem

1058 Korunovace pětiletého Šalamouna, syna Ondřeje I., uherským králem ve Stoličném Bělehradě

1060 Vpád polských vojsk podporujících Ondřejova mladšího bratra Bélu, Ondřej i s německou posilou poražen u řeky Tisy, zemřel na útěku do Říše po pádu z koně

1063 11. září – Béla I. zemřel během tažení proti výpravě Jindřicha IV. a Vratislava II. na následky zranění utrpěných při pádu konstrukce několik dní před tím, na trůn dosazen Šalamoun

1064 20. červen – Györský mír mezi synem Ondřeje I., králem Šalamounem, a synem Bély I., Gejzou, který získal za pomoci polských nájezdníků Boleslava Smělého obsadil nitranský úděl

1074 26. únor – Bitva u Kemeje – Gejzova družina poražena vojskem krále Šalamouna, který porušil mír sjednaný předchozího roku 14. březen – Bitva u Mogyoródu – Gejzovi lidé, posílení Čechy a Poláky, rozdrtili královská vojska Šalamouna I., Gejza se stal králem srpen – Vpád vojsk Jindřicha IV. na podporu Šalamouna, který se po sesazení udržel v dnešní Bratislavě

1076 Vojsko pod velením Ladislava, bratra nemocného Gejzy I., se pokusilo dobýt Bratislavu, ale Šalamoun je odrazil a vládl z ní až do roku 1081

1077 25. duben – Ladislav uherským králem po smrti svého bratra Gejzy I.

1083 Kanonizace krále Štěpána I., jeho syna Imricha a biskupa Gellerta

1091 Ladislavem připojena k Uherskému království část Chorvatska, konkrétně Slavonie.

1095 Vpád polských vojsk do Uher pod velením Gejzova syna, Ladislavova synovce, Kolomana Smrt Ladislava při přípravě tažení do Českého knížectví, Koloman uherským králem

1096 Uherská vojska musela rozehnat vraždící a loupící houfy lidové křížové výpravy z Porýní počátek října – První oddíly francouzských křižáků vedených Godefroyem z Bouillonu na hranici země, jeho bratr Balduin jako rukojmí na uherský dvůr, aby zaručil bezpečný průchod křížové výpravy Uhrami

12. století 1102 Utvořena personální unie s Chorvatskem, připojeny zbylé části Chorvatska.

1113 Král Koloman dal po šestém spiknutí proti sobě oslepit svého mladšího bratra Álmoše a jeho nejstaršího syna Bélu

13. století 1272–1285

vydání kroniky Gesta Hunnorum et Hungarorum

1278 26. srpen – Bitva na Moravském poli.

14. století 1301 14. leden – Arpádovská dynastie vymírá po meči.

1308 Na trůn nastupuje Karel I. Robert z dynastie Anjouovců.

1387 Zikmund Lucemburský se stává uherským králem.

15. století náhled|Matyáš Korvín 1458 Matyáš Korvín zvolen uherským králem.

1490 6. duben – Matyáš Korvín zavražděn ve Vídni. Nástupcem se stává Vladislav Jagellonský.

16. století 1526 29. srpen – Bitva u Moháče, umírá král Ludvík Jagellonský. 16. prosinec – Uherské království se společně s Českým královstvím stává součástí Habsburské monarchie.

1527 Vypuká válka Ferdinandem I. a Janem Zápolským o vládu nad Uherskem.

1541 Uhersko ztrácí území ve prospěch Osmanské říše.

17. století 1691 Dochází k opětovnému sjednocení Uherska připojením Sedmihradska.

18. století 1718 Dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků je dokončeno sjednocení Uher. Uherské království je spojeno personální unií s Českým královstvím a dědičnými habsburskými zeměmi.

19. století náhled|Sándor Petőfi recituje Nemzeti dal dne 15. března 1848 při vystoupení lidu v Pešti. 1848 11. březen – Formou petice bylo vypracováno 12 revolučních požadavků maďarského národa. 15. březen – Vystoupení lidu v Pešti, počátek Maďarské revoluce a boje za nezávislost 1848 – 1849. 29. září – Maďarská armáda porazila vojska chorvatského bána Josipa Jelačiće u Pákozdu. 2. prosinec – Na rakouský trůn nastupuje František Josef I., v Uhersku však není uznán.

1849 14. duben – V Debrecínu vyhlášena detronizace Habsburků. 13. srpen – Bitva u Világose, maďarská armáda pod vedením Artura Görgeye kapitulovala.

1867 únor – dochází k Rakousko-Uherskému vyrovnání.

1896 Oslavy Milénia, 1000 let od příchodu Maďarů do současné vlasti.

20. století 1914 28. červen – V Sarajevu byl spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este 28. červenec – Rakousko-Uhersko vyhlašuje válku Srbsku, vypuká první světová válka.

1916 21. listopad – Umírá císař František Josef I. na jeho místo nastupuje Karel I.

1918 30. říjen a 31. říjen – Astrová revoluce. 1. listopad – Karel I. zprostil uherskou vládu přísahu věrnosti. 11. listopad – Kapitulací Německa končí první světová válka. 16. listopad – Byla vyhlášena První Maďarská republika. (Tímto dnem končí dějiny Uherska a začínají dějiny novodobého Maďarska)

1919 21. březen – K moci se dostávají komunisté je vyhlášena Maďarská republika rad (MRR). 16. duben – Začala ofenzíva Rumunského království proti MRR. 27. duben – Začala ofenzíva ČSR proti MRR. 1. srpen – MRR předává vládu sociálním demokratům. 16. listopad – Miklós Horthy vstoupil v čele národní armády do Budapešti. náhled|Miklós Horthy jako regent Maďarského království ve věku 75 let. 1920 1. březen – Bylo vyhlášeno novodobé Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy. 14. duben – Předsedou vlády je zvolen István Bethlen. 4. červen – Došlo k podepsání Trianonské smlouvy, Maďarsko ztrácí 71,5% území bývalých Uher.

1921 22. říjen – „Královská armáda“ Karla I. vyrazila vlakem na Budapešť. 23. říjen – Vládní vojska, pod vedením budoucího premiéra Gyuly Gömböse, porážejí armádu Karla I. u Büdaörse. 6. listopad – Národní shromáždění přijalo zákon o dentronizaci Habsburků.

1927 1. leden – Zavedena nová měna – Pengő. 5. duben – Byla podepsána Maďarsko-Italská smlouva o vzájemném přátelství a spolupráci.

1929 Maďarské království zasahuje Velká hospodářská krize. náhled|250px|vpravo|Územní rozsah Maďarského království během druhé světové války:

1930 1. září – Nespokojenost obyvatel s hospodářskou krizí vyvrcholila masovou demonstrací v Budapešti, která byla potlačena střelbou policejních sborů.

1932 1. říjen – Předsedou vlády se stal pravicový extrémista Gyula Gömbös.

1938 20. srpen – V Maďarském království se konaly velkolepé oslavy u příležitosti 900. výročí smrti krále Štěpána I. Uherského. 2. listopad – Na základě První vídeňské arbitráže získalo Maďarské království území jižního Slovenska obydlené především Maďary a část Podkarpatské Rusi.

1939 1. září – Začátek druhé světové války, útoku Třetí říše na Polsko se Maďarské království nezúčastnilo.

1941 Maďarské království získává nazpět část území historických Uher, jedná se o část Sedmihradska a Vojvodiny. 3. duben – Premiér Pál Teleki spáchá demonstrativní sebevraždu.

1942 9. březen – Premiérem byl jmenován Miklós Kállay.

1944 19. březen – Operace Margarethe, přímá okupace Maďarského království německou armádou. 15. květen – Z Maďarského království odjíždí první transport Židů do Osvětimi. 15. říjen – Miklós Horthy vyhlásil ukončení bojů o den dříve než bylo se Spojenci ujednáno. 16. říjen – Horthymu je odebrána funkce regenta Maďarského království, vůdce Šípových křížů Ferenc Szálasi zřizuje Vládu národní jednoty. 22. prosinec – Fronta národního osvobození ustavuje v Debrecínu prozatímní vládu v čele s Bélou Miklósem.

1945 20. leden – Prozatímní vláda podepsala v Moskvě příměří se Spojenci. 13. únor – Po těžkých bojích byla Budapešť dobyta vojsky Rudé armády. 4. duben – Rudá armáda dovršila osvobození Maďarského území. 8. květen – S kapitulací Třetí říše zaniká i existence Maďarského státu.

1946 1. únor – Byla vyhlášena Druhá Maďarská republika. 1. srpen – Zavedena nová měna – Forint.

1948 12. červen – Došlo ke sloučení MKP a MSZDP do jednotné Magyar Dolgozók Pártja (Maďarská strana pracujících).

1949 15. červen – Vynesení rozsudku trestu smrti ve vykonstruovaném procesu nad László Rajkem. 15. srpen – Byla vyhlášena Maďarská lidová republika. 20. srpen – Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě. 15. říjen – László Rajk popraven. 10. prosinec – Vyhlášení prvního pětiletého plánu. 28. prosinec – Znárodnění všech podniků s více než 10 zaměstnanci a se zahraničním kapitálem.

1953 Po smrti Stalina v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Mátyáse Rákosiho z podpory kultu osobnosti novým premiérem se stal Imre Nagy.

1955 9. březen – Mátyás Rákosi jménem ÚV Magyar Dolgozók Pártja obvinil Imre Nagye z revizionizmu, protisocialistického nacionalismu a za špatnou hospodářskou situaci v zemi. 18. duben – Imre Nagy byl po jednotném hlasování Národního shromáždění sesazen ze svého postu.

náhled|Vlajka s vystřiženým státním znakem obsahujícím rudou hvězdu se stala symbolem povstání. 1956 18. červenec – Mátyás Rákosi je zbaven předsednictví Magyar Dolgozók Pártja (Maďarská strana pracujících). 6. říjen – Došlo k přeložení ostatků László Rajka popraveného Rákosiho režimem. 23. října – Vypukají první boje Maďarů se sovětskými vojsky, počátek Maďarského povstání. 28. říjen – Sovětský svaz přistupuje na požadavky vlády Imre Nagye a stahuje z Maďarska svou armádu. 31. říjen – V Sovětském svazu se rozhodlo o invazi do Maďarska. 1. listopad – Hranice Maďarska překročili první okupační jednotky Sovětského svazu. 2. listopad – Z Maďarské strany pracujících se vytváří Maďarská socialistická dělnická strana. 4. listopad – Sovětské tanky obsazují Budapešť. 10. listopad – Ustal ozbrojený odpor Maďarů, zvedla se vlna zatýkaní. 22. listopad – Imre Nagy zatčen.

1957 26. únor – Do funkce Generálního tajemníka MSZMP zvolen János Kádár.

1958 16. červen – Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter jsou v Budapešti popraveni.

1966 Ústřední výbor zavedl tzv. Nový ekonomický mechanismus.

1968 21. srpen – Vojska Maďarské lidové republiky se pod výhrůžkou vyhlášení stanného práva musela účastnit invaze do ČSSR.

1987 27. září – Vznikla politická strana Magyar Demokrata Fórum (Maďarské demokratické fórum).

1988 30. březen – Vznikla politická strana Fiatal Demokraták Szövetsége (Svaz mladých demokratů). 22. květen – Z funkce Generálního tajemníka MSZMP je odvolán János Kádár a nahrazen Károly Grószem. 13. listopad – Vznikla politická strana Szabad Demokraták Szövetsége (Svaz svobodných demokratů). 24. listopad – Novým premiérem se stal Miklós Németh.

1989