Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince. V České republice měl 250 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadlo na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5783 a 5784, dle islámského kalendáře 1444 a 1445. Události Česko 1. ledna – Bylo ukončeno vysílání televizní stanice ČT3. 4. ledna – Ve velkochovu v Brodě nad Tichou proběhlo kvůli ptačí chřipce vybíjení téměř všech tamních 750 000 nosnic, tedy 15 % všech českých slepic. 8. ledna – Josef Středula, předseda ČMKOS, se vzdal kandidatury v prezidentské volbě. 13.–14. ledna – V prvním kole prezidentských voleb uspěli Petr Pavel (35,40 %) a Andrej Babiš (34,99 %). Volby se účastnilo 68,24 % voličů. 27.–28. ledna – Druhé kolo volby prezidenta České republiky 2023 vyhrál Petr Pavel (58,32 %). Volby se zúčastnilo 70,25 % voličů. 16. února – Novým primátorem Prahy byl zvolen Bohuslav Svoboda. 8. března – Miloši Zemanovi skončil mandát prezidenta republiky. 9. března – Petr Pavel složil ústavou předepsaný slib a ujal se funkce prezidenta České republiky. 10. března – Do funkce ministra životního prostředí byl jmenován Petr Hladík. 20. dubna – Ministr školství Vladimír Balaš oznámil konec na ministerstvu ze zdravotních důvodů. 4. května Do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl jmenován Mikuláš Bek. Při požáru v brněnské Plotní ulici zemřelo osm lidí bez domova. 29. června – Prezident Petr Pavel jmenoval Marka Výborného novým ministrem zemědělství. 6.–7. července – Na dvoudenní návštěvu České republiky přiletěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Setkal se s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedou senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. 18. září – Byla zahájena výstavba Areny Brno. 8. října – Proběhl 133. ročník Velké pardubické se Slavia pojišťovnou. 2. listopadu – Pražské metro mělo po pěti letech prací kompletní pokrytí mobilním signálem. 21. prosince – Masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze si vyžádala 15 mrtvých včetně 24letého útočníka Davida Kozáka
Svět 1. ledna Švédsko se ujalo Předsednictví EU. Evropským hlavním městem kultury v roce 2023 jsou maďarský Veszprém, rumunský Temešvár a řecký Eleusis. Chorvatsko se stalo 20. členským státem eurozóny a 27. částí Schengenského prostoru. Volným dílem se staly knihy Ivana Olbrachta, Fráni Šrámka, Bedřicha Hrozného aj. 5. ledna – Ve Vatikánu byl pohřben někdejší papež Benedikt XVI. 10. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows 8.1. 3. února – USA oznámily, že sledují údajné čínské špionážní balóny nad Amerikou, přičemž první balón se vznášel z Yukonu do Jižní Karolíny, než byl následující den sestřelen, a druhý se vznášel nad Kolumbií a Brazílií. 6. února – Turecko a severní Sýrii zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 Mw. 21. února – Ruský prezident Vladimir Putin oznámil pozastavení účasti na nové dohodě START o snížení počtu nasazených strategických zbraní dojednané roku 2010 v Praze. 5. března – Parlamentní volby v Estonsku vyhrála strana dosavadní premiérky. 6. března – Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská byla in absentia odsouzena k 15 letům odnětí svobody. 9. března – Při střelbě v náboženském centru v Hamburku zahynulo 8 osob včetně pachatele. 12. března – Proběhl 95. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stalo Všechno, všude, najednou, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Brendan Fraser a Michelle Yeoh. 14. března – Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper se po taranu ruskou stíhačkou Su-27 zřítil do Černého moře. 17. března – Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v kauze deportací ukrajinských dětí do Ruska. 27. březen Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO. Novým premiérem Skotska byl zvolen Humza Yousaf. 30. březen Turecký parlament ratifikoval vstup Finska do NATO. 2. dubna – parlamentní volby ve Finsku a Bulharsku, prezidentské volby v Černé Hoře. 4. dubna – Finsko se stalo 31. členem NATO. 14. dubna Dle odhadů OSN se nejlidnatější zemí světa stala Indie. Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila sondu JUICE, která má pátrat po životě v Jupiterově soustavě. Datum jejího příletu se předpokládá na rok 2031. 15. dubna – V Súdánu začal konflikt mezi generálem polovojenské organizace rychlé podpory a generálem ozbrojených sil Súdánu. 25. dubna – Americký prezident Joe Biden oficiálně oznámil kandidaturu v amerických prezidentských volbách 2024. 5. května – Světová zdravotnická organizace vyhlásila ukončení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu kvůli pandemií covidu-19. Celosvětově si pandemie nemoci covid-19 vyžádala téměř 7 milionů obětí. 6. května – Proběhla Korunovace Karla III. a Camilly. 8.–21. května – Turnaj Blast Paris Major 2023 ve hře Counter-Strike: Global Offensive vyhrál tým Vitality. 9.–13. května – Eurovision Song Contest 2023 v anglickém Liverpoolu vyhrála zpěvačka Loreen. 12.–28. května – 87. Mistrovství světa v ledním hokeji ve finském Tampere a lotyšské Rize. 14. května – Parlamentní volby v Turecku vyhrála vládnoucí strana prezidenta Erdoğana, který zároveň vyhrál první kolo prezidentských voleb. 15. května – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala úřednickou vládu Ľudovíta Ódora. 21. května – Parlamentní volby v Řecku vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie. 28. května Druhé kolo prezidentských voleb v Turecku těsně vyhrál dosavadní prezident Recep Tayyip Erdoğan. Mistrovství světa v ledním hokeji 2023 vyhrála Kanada. 2. června – Při železniční nehodě v indickém státě Odiša zemřelo nejméně 288 lidí a dalších 900 bylo zraněno. 6. června – Byla protržena Kachovská přehrada na Ukrajině při konfliktu s Ruskem. Protržení znamenalo ekologickou katastrofou a problém pro obyvatele žijící v širokém okolí. 11. června – Předčasné parlamentní volby v Černé Hoře vyhrálo nové hnutí Evropa teď. 18. června – Nehoda ponorky Titan, která se ztratila v mezinárodních vodách severního Atlantského oceánu u pobřeží kanadského ostrova Newfoundland, během turistické výpravy k vraku Titaniku. 20. června – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se nebude ucházet o funkci prezidentky pro druhé volební období. 22. června – Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. Ponorka s nejvyšší pravděpodobností implodovala. 23. – 24. června – proběhla tzv. Vzpoura Wagnerovy skupiny jako reakce na spory Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny s ruskou vládou a armádou 26. června – Předčasné parlamentní volby v Řecku opět vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie. 21. června – 2. července – 3. Evropské hry 2023 v polském Krakově. 1. července – Španělsko se ujalo Předsednictví EU. 20. července – 20. srpna – Mistrovství světa ve fotbale žen v Austrálii a na Novém Zélandu, vyhrál tým Španělska. 23. července – Parlamentní volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana. 26. července – V Nigeru probíhá vojenský převrat, současného prezidenta Mohameda Bazouma vojáci zajali. Byl také vyhlášen celostátní zákaz vycházení a byly uzavřeny hranice země. 1.–6. srpna – Proběhly Světové dny mládeže v portugalském hlavním městě Lisabonu. 9. srpna – V Ekvádoru zemřel při atentátu kandidát na prezidenta Fernando Villavicencio. K útoku se přihlásil gang Los Lobos a vyhrožoval i dalšími útoky. Země vyhlásila výjimečný stav. 23. srpna V Rusku bylo sestřeleno soukromé letadlo Jevgenije Prigožina, vůdce Wagnerovy skupiny. Ten společně s dalšími lidmi na palubě, včetně Dmitrije Utkina, zahynul. Indická sonda Čandraján-3, úspěšně přistála u kráteru Manzinus na Měsíci. 27. srpna – Prezidentské volby v Zimbabwe vyhrál stávající prezident Emmerson Mnangagwa. 8. září – Maroko zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,9 Mw. 9. září – V Indii začal summit G20. 19. září – Ázerbájdžán získal zpět pod kontrolu Náhorní Karabach. Na 120 000 Arménů odešlo do Arménie. 30. září – Parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana SMER-SD v čele s Robertem Ficem. 5. října – Ruská raketa zasáhla ukrajinskou obec Hroza a zabila na padesát lidí. 7. října – Útok palestinských teroristů z hnutí Hamás na Izrael. Při útoku bylo zabito nejméně 900 Izraelců. 8. října – Izrael vyhlásil válečný stav a nařídil totální blokádu pásma Gazy. 9. října – Východní Slovensko zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 Mw, nejvíce zasažena byla obec Ďapalovce. 10. října – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačních systémů Windows Server 2012 a Windows Server 2012 R2. 11. října – Afghánistán zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,3 Mw. 15. října – parlamentní volby v Polsku vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost. 8. září – 21. října – Mistrovství světa v ragby ve Francii. 22. října – Parlamentní volby ve Švýcarsku vyhrála Švýcarská lidová strana. 28. října – Izrael zahájil invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem.
Úmrtí
Česko náhled|upright|Naďa Urbánková († 3. února) náhled|upright|Juraj Jakubisko († 24. února) náhled|upright|Emil Boček († 25. března) náhled|upright|Ivan Vyskočil († 28. dubna) náhled|upright|Soňa Červená († 7. května) náhled|upright|Jana Šulcová († 28. července) náhled|upright|Jiří Černý († 17. srpna) náhled|upright|Yvonne Přenosilová († 11. září) náhled|upright|Ladislav Županič († 9. prosince) 2. ledna – Vasil Timkovič, československý voják, veterán druhé světové války (* 21. března 1923) 4. ledna – Marie Ďurovičová, sportovní gymnastka a olympionička (* 11. května 1927) 7. ledna – Miloš Horanský, básník, režisér a pedagog (* 14. června 1932) 8. ledna – Tomáš Voženílek, moderátor a scenárista (* 11. října 1980) 14. ledna – Zdeněk Češka, právník, rektor Univerzity Karlovy (* 6. února 1929) 16. ledna – Pavel Pecháček, novinář a manažer (* 2. července 1940) 17. ledna – Stanislav Tereba, fotograf (* 2. ledna 1938) 19. ledna – Kristina Taberyová, režisérka, scenáristka a dramaturgyně (* 24. července 1951) 20. ledna – Jiří Macháně, kameraman (* 27. prosince 1940) 21. ledna – Jiří Kulíček, hokejista (* 17. května 1934) 23. ledna – Petr Hošek, zpěvák, baskytarista a zakladatel punkové kapely Plexis (* 8. února 1967) 27. ledna – Jaroslav Šedivý, ministr zahraničních věcí a historik (* 12. listopadu 1929) 28. ledna – Jiří Šetlík, historik a teoretik výtvarného umění (* 2. dubna 1929) 31. ledna – Miroslav Lacký, hokejový brankář (* 4. září 1943) 3. února – Naďa Urbánková, zpěvačka (* 30. června 1939) 6. února Květa Pacovská, výtvarnice (* 28. července 1928) Lubomír Štrougal, československý politik (* 19. října 1924) 10. února – Milan Schelinger, kytarista a zpěvák (* 18. února 1952) 12. února – Miloš Budík, fotograf (* 24. srpna 1935) 15. února – Karel Pala, lingvista a univerzitní profesor (* 15. června 1939) 16. února Jana Andrsová, baletka a herečka (* 8. srpna 1939) Jakub Dürr, politolog a diplomat (* 7. srpna 1976) 17. února – Vladislav Třeška, chirurg (* 13. listopadu 1957) 24. února – Juraj Jakubisko, slovenský režisér (* 30. dubna 1938) 25. února – Martin Pěnička, fotbalista (* 10. prosince 1969) 6. března Ivana Hloužková, herečka (* 6. června 1960) Josef Vojta, fotbalista (* 19. dubna 1935) Marie Krčmová, lingvistka, překladatelka a univerzitní profesorka (* 24. prosince 1940) 9. března – Ivan Hanousek, novinář, spisovatel a teoretik karikatury (* 14. května 1942) 12. března – Karel Kaplan, historik (* 28. srpna 1928) 25. března – Emil Boček, válečný veterán, příslušník čs. letectva ve Velké Británii (* 25. února 1923) 9. dubna – Dana Vachtová, sochařka a sklářská výtvarnice (* 16. ledna 1937) 11. dubna – Dana Němcová, psycholožka, kritička a disidentka (* 14. ledna 1934) 12. dubna – Ivo Babuška, česko-americký matematik a stavební inženýr (* 22. března 1926) 13. dubna – Jana Lorencová, politička a novinářka (* 2. dubna 1940)