Eleonora Bretaňská ( Eleonora Breizh, Aliénor de Bretagne, 1182/84Michael Jones, "Eleanor, suo jure duchess of Brittany (1182x4–1241)", Oxford Dictionary of National Biography – 10. srpna 1241) byla hraběnka z Richmondu. a dědička Bretaně. Většinu svého života strávila jako zajatkyně králů Jana Bezzemka a Jindřicha III. na anglické půdě.

Život Dětství a mládí Narodila se jako dcera anglického prince a bretaňského vévody Geoffroye II. z rodu Plantagenetů a Konstancie, dědičky Bretaně, dcery Conana Bretaňského. Eleonořin otec Geoffroy, pátý syn anglického krále Jindřicha Plantageneta, se roku 1186 během revolty vůči otci zdržoval v Paříži. Zúčastnil se tam rytířského klání, při kterém přišel o život. Ovdovělá Konstancie se poté ještě dvakrát provdala.

Po smrti Eleonořina otce zbyli králi Jindřichovi pouze dva synové, starší Richard Lví srdce a mladší Jan Bezzemek. Richard se stal roku 1189 králem Anglie a krátce po své korunovaci odjel na křížovou výpravu do Svaté země. Při návratu z kruciáty byl v prosinci 1192 u Vídně zajat lidmi rakouského vévody Leopolda V. a uvržen do vězení. 6. ledna 1193 se v Řezně setkal císař Jindřich VI. se svým vznešeným zajatcem. V únoru 1193 bylo dohodnuto, že Anglie zaplatí za propuštění svého krále císaři 100 000 hřiven stříbra a polovinu z této částky dostane vévoda Leopold Babenberský jako věno Eleonory Bretaňské, která se měla provdat za jeho syna.

náhled|upright|vlevo|Zřícenina hradu Corfe Zároveň anglický král slíbil propuštění svých kyperských zajatců – Izáka Komnéna a jeho dcery, kteří byli příbuznými rakouského vévody. V únoru 1194 byl anglický král konečně propuštěn.

V definitivní dohodě sepsané v červnu 1193 ve Wormsu byl Richardův slib, že do sedmi měsíců od svého propuštění pošle svou neteř Eleonoru Bretaňskou synovi rakouského vévody, aby s ní mohl uzavřít manželství. Pokud by se nevěsta ženichovi nezamlouvala, bude Richard slibu zbaven. V prosinci 1194 se tedy Eleonora v doprovodu dcery svrženého Izáka vydala na dlouhou cestu do Rakous. Babenberský vévoda Leopold však 26. prosince spadl z koně a po neúspěšné amputaci zanícené nohy zemřel.Soukup, s. 122 Eleonořin průvodce Balduin z Béthune po obdržení této zprávy vydal příkaz k návratu do Francie a Leopoldův syn se své nevěsty nedočkal.Krischke, str. 210 O rok později se měl v rámci anglicko-francouzské mírové smlouvy stát Eleonořiným manželem francouzský princ Ludvík.Obermaier, str. 192 I z této svatby sešlo.

Zajetí a věznění Richard Lví srdce zemřel roku 1199 a zanechal po sobě dva dědice – bratra Jana Bezzemka a Eleonořina bratra Artura, kteří se pustili do bojů o tučné dědictví. V létě roku 1202 se mladičký Artur dopustil chyby a oblehl svou babičku Eleonoru Akvitánskou na hradě Mirebeau. Král Jan svou matku záhy osvobodil a Artura společně s dalšími spiklenci zajal. Eleonora byla v zajetí pravděpodobně již předtím. Dědičkou Bretaně se po Arturově brzké smrti stala za podpory bretaňských baronů a duchovenstvaBretonci, str. 209 Eleonořina nevlastní sestra Alix z Thouars.

Eleonora byla na příkaz strýce Jana odvezena do anglického hrabství Dorset na hrad Corfe, kde byla vězněna za poměrně dobrých podmínek. Nesměla se však přes svou opěvovanou krásu – měla přezdívku "bretaňská perla" (Pearl of Brittany nebo také Fair Maid of Brittany) – nikdy provdat a byla přísně hlídána ještě jako starší žena.Belle S. Tuten a Tracey L. Billado, Feud, violence and practice: essays in medieval studies in honor of Stephen D. White ("Léno, násilí a praxe: Eseje ke studiu středověkých dějin na počest Stephena D. Whitea"), str. 280-285.

Zda byla Eleonora až do své smrti roku 1241 vězněna jen na hradě Corfe, není zcela jasné. Některé zdroje uvádějí jako místo jejího věznění po celou dobu 39 let hrad v Bristolu. Dokumenty krále Jindřicha III., syna Jana Bezzemka a Eleonořina věznitele po Janově smrti, uvádějí hrad Gloucester jako místo jejího nuceného pobytu a sumu 117 liber, která byla za celou dobu na tomto místě za Eleonoru vydána. Zemřela v srpnu 1241 a byla pohřbena nejdříve v převorství sv. Jakuba v Bristolu a poté v klášteře Amesbury. Král Jindřich po jejím skonu věnoval klášteru peníze a pozemky, jež měly zaručit pravidelné bohoslužby vedoucí ke spáse duše zesnulé i jejího bratra Artura Bretaňského.

Jindřicha III. nařídil Amesbury uctít Artura a Eleanora spolu se všemi královnami 1268.

Vývod z předků

Odkazy Reference

Externí odkazy

Genealogie

Kategorie:Ženy Kategorie:Plantageneti Kategorie:Hraběnky z Richmondu Kategorie:Vězni Kategorie:Pohřbení v klášteře Amesbury Kategorie:Narození v roce 1184 Kategorie:Úmrtí 10. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1241 Kategorie:Úmrtí v Bristolu