Zbruč () je řeka na hranici Ternopilské a Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny. Je 247 km dlouhá. Povodí má rozlohu 3 330 km². Nazývá se také Podgorec ().
Historie Řeka leží v relativní blízkosti jiných řek jako Horyň a Sluč a byla proto využívána jako alternativní trasa na cestě od Varjagů k Řekům. V roce 1848 byl v řece nedaleko Husjatynu nalezen slovanský kamenný idol, pojmenovaný podle ní jako Zbručský idol.
Zbuč dlouhou dobu sloužil jako hraniční řeka. Mezi lety 1772 a 1793 byla hranicí mezi Republikou obou národů a Habsburskou monarchií, zatímco v letech 1793–1807 a 1815–1918 byla hranicí mezi rakouskou Haličí a Ruským impériem. Po Rižském míru v roce 1921 byla hranicí mezi SSSR a druhou Polskou republikou, což trvalo až do roku 1939. Dnes je hranicí mezi Ternopilskou a Chmelnyckou oblastí Ukrajiny.
Průběh toku Pramení na Podolské vysočině. Na horním toku teče v široké a místy bažinaté dolině. Na dolním toku je dolina úzká. Vlévá se zleva do Dněstru.
Vodní stav Zdrojem vody jsou převážně sněhové a dešťové srážky. Průměrný průtok vody u vesnice Vitkovcy činí 7 m³/s. Archeologicko-lingvistický vývoj a indoevropské substráty V moderní indoevropeistice a srovnávací hydronymii (podle modelů *Staroevropské hydronymie* Hanse Kraheho) není název řeky Sbruč považován za formaci původem slovanskou. Představuje výsledek vícestupňového lingvistického vývoje z pravěku a protohistorie, který lze rekonstruovat ve čtyřech po sobě jdoucích chronologických stadiích:Hans Krahe: Unsere ältesten Flussnamen. Wiesbaden: Harrassowitz, 1964.
1. stadium: Indoevropská vrstva NWIE (doba bronzová) Během evropské doby bronzové (cca 2300–1500 př. n. l.) se horní povodí Dněstru a Západopodolská vysočina nacházely v zóně vlivu mierzanowické a komarovské kultury, jejichž nositelé mluvili severozápadními indoevropskými (NWIE) dialekty. V této epoše fungoval středoevropský prostor jako jazykový most, v odborné literatuře často spojovaný s hypotetickou isoglosovou komunitou *proto-dako-germánskou* (nebo severoindoevropskou). Z tohoto prvního stadia pocházejí nejstarší hydronymické útvary v povodí řeky, které byly motivovány čistě fyzikálně-topograficky a vycházely z indoevropských kořenů označujících prudký pohyb vody nebo dynamiku proudu.Jürgen Udolph: Studien zu slavischen Gewässernamen und Weinbezeichnungen. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 1979.
2. stadium: Dako-baltská fáze (doba železná) Při přechodu k pozdní době bronzové a během rané doby železné (cca 1200–500 př. n. l.) se etnolingvistické hranice posunuly. Oblast Podolí se stala dynamickou kontaktní zónou, kterou lingvisté Oleg Trubačov a Vladimir Toporov definovali jako dako-baltskou (resp. paleo-balto-thráckou) hydronymickou sféru. Tato přítomnost je archeologicky doložena černoleskou kulturou, která vykazovala úzké materiální vazby jak k baltským oblastem na severu, s dako-thráckým areálem na jihu, jak ve svých syntézách prokázala archeoložka Marija Gimbutasová.Marija Gimbutas: The Slavs. London: Thames and Hudson, 1971.Олег N. Трубачёв: Названия рек Правобережной Украины. Москва: Наука, 1968. Pro toto druhé stadium lingvisté rekonstruují archaickou dako-baltskou formu *brutu- nebo *brūti- (příbuznou s litevským slovesem briáutis – „drát se kupředu, vnikat s násilím“ a dako-thráckým kořenem *brutos – „vroucí proud, vzedmutí“).Иван Дуриданов: Езикът на траките. София: Наука и изкуство, 1976.
3. stadium: Slovanský přechod (raný středověk) V průběhu slovanské expanze a etablování kultury s keramikou pražského typu (počínaje 6. stoletím n. l.) byl tento komplexní indoevropský, dácký a baltský substrát postupně integrován do slovanského fonetického systému. V tomto třetím stadiu byl starý pravěký kořen překryt slovanskou předponou *sъ- (*съ-), což vedlo k první slovanské adaptaci jména.
4. stadium: Moderní slovanská forma V posledním stadiu se název ustálil prostřednictvím pozdějších slovanských hláskových změn a lidové etymologie v ukrajinštině (Zbruč) a polštině (Zbrucz), přičemž původní indoevropský a dako-baltský význam se pro moderního mluvčího stal zcela nejasným.Max Vasmer: Russisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag, 1953–1958.
Využití Na řece není možná vodní doprava.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Řeky v Ternopilské oblasti Kategorie:Řeky ve Chmelnycké oblasti Kategorie:Přítoky Dněstru