Dominát, také známý jako pozdní Římská říše, je název „despotické“ pozdější fáze císařské vlády ve starověké Římské říši, která následovala po dřívějším období známém jako „principát“. Až do opětovného sjednocení říše v roce 313 se tato fáze častěji nazývá Tetrarchie.
Začala zahájením vlády Diokleciána v roce 284 po krizi třetího století v letech 235–284 a na západě skončila pádem Západořímské říše v roce 476. Na východě je její konec sporný, protože k němu došlo buď na konci vlády Justiniána I. (565 n. l.) nebo Herakleia (641 n. l.). Z hlediska formy je dominát považován za autoritativnější, méně kolegiální a byrokratičtější než principát, z něhož vzešel.
Etymologie Moderní termín dominát je odvozen z latinského slova dominus, což se do češtiny překládá jako pán nebo mistr. Dominus, byl titul tradičně používaný římskými otroky k oslovování svých pánů a byl sporadicky používán při oslovování císařů v celém principátu, obvykle ve formě přílišných lichotek (nebo politických invektiv). Augustus tuto praxi aktivně odrazoval a zvláště Tiberius ji prý haněl jako patolízalství. Domitianus podporoval jeho používání, ale žádný z císařů tento termín nepoužíval v žádné polooficiální funkci až do vlády Aureliana v roce 274 n. l., kdy byly vydány mince s nápisem deus et dominus natus.
Avšak teprve za Diokleciána byl termín dominus přijat jako součást císařovy oficiální titulatury, což bylo součástí Diokleciánových radikálních reforem.
Odkazy Reference
Kategorie:Římská říše v pozdní antice Kategorie:4. století v Římské říši Kategorie:5. století v Římské říši