Václav Svatopluk Štulc (20. prosince 1814 KladnoMatriční záznam o narození a křtu str.a farnost Kladno Matriční záznam o narození a křtu str.b – 9. srpna 1887 Praha-VyšehradMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě ) byl český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz. Jako respektovaný probošt Vyšehradské kapituly se zasloužil o obnovu jejích slavných tradic a zasazoval se o obnovení významu pražského Vyšehradu.

Život Narodil se 20. prosince 1814 v rodině zedníka na Kladně. V Praze vystudoval Akademické gymnázium. Teologická studia absolvoval v letech 1835–1839 také v Praze, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1839 a nastoupil jako kaplan v Kvílicích u Slaného. Odtud byl později přeložen do Žitenic. Od mládí byl velkým asketou, českým vlastencem a podporoval finančně České muzeum a Matici českou. Byl literárně činný, psal básně, přispíval do časopisů Jindy a nyní (pod pseudonymem Václav Svatopluk Kladenský), Květy, Světozor, Časopis katolického duchovenstva. Redigoval periodikum Blahověst (1847–1862), kalendář Poutník z Prahy (1850–1864), Besedy katolické (1860), Pozor (1861–1862) a překládal z němčiny a polštiny.Dějiny české literatury. 2., s. 655 V roce 1840 byl přeložen do Prahy, do blázince u sv. Kateřiny. Tím se dostal mezi pražské obrozence–intelektuály Zapa, Vocela, Karla Havlíčka, V. V. Tomka a H. Jirečka.

V roce 1860 byl za pomoci probošta Vojtěcha Ruffera, společným hlasem lidu a kléruKARLACH, Hanuš: Paměti proboštů vyšehradských. Praha 1905, s.76 zvolen vyšehradským děkanem a pocity ze svého zvolení vyjádřil tímto čtyřverším směrovaným i ke své osobě:

Jako vyšehradský kanovník roku 1868 zorganizoval oslavu osmisetletého jubilea založení Vyšehradské kapituly králem Vratislavem II.

Za své vlastenecké, protihabsburské postoje byl děkan Václav Štulc dokonce odsouzen na dva měsíce do žaláře, trest si odpykal v dubnu a květnu 1863.

Na Vyšehradě Po celý svůj život se věnoval vzkříšení slávy Vyšehradu. Proto byl také po smrti dosavadního probošta Vojtěcha Ruffera roku 1870 jednomyslně zvolen vyšehradským proboštem. Slavnostní instalace se konala 30. července 1871. V této vysoké církevní funkci se mimo jiné zasloužil o výstavbu budovy nové proboštské rezidence, Nového proboštství čp. 89/4 v dnešní Štulcově ulici, u severního vchodu na Vyšehradský hřbitov. V souvislosti se stavbou Václav Štulc založil po její severní straně menší park, nazývaný tehdy Svatováclavské sady (dnes Štulcovy sady), protože do něj dal přemístit původní barokní jezdeckou sochu sv. Václava z Koňského trhu (Václavského náměstí) poté, co byla v roce 1879 z náměstí odstraněna a uložena na čas do obecního skladiště Na Františku. Václav Štulc ji vlastním nákladem nechal dopravit na Vyšehrad a umístil v proboštském sadě pod okna své rezidence. Po roce 1950 byla v sadech nahrazena kopií od Jiřího Nováka, ale ponechán starý podstavec z 19. století.

Zasloužil se spolu s Františkem Ladislavem Riegrem a Mikulášem Karlachem o proměnu Vyšehradského hřbitova v národní pohřebiště.

Probošt Václav Štulc zemřel v roce 1887 a byl na Vyšehradském hřbitově pohřben.

Památka náhled|Pomník Václava Štulce na Vyšehradě od Štěpána Zálešáka náhled|Pamětní deska v kladenské radnici K poctě Václava Štulce byly vyšehradské sady nazvány Štulcovými a v roce 1910 byl do nich umístěn jeho pomník. Na pískovcovém podstavci ve tvaru odstupněného hranolu mezi dvěma pylony je umístěna bronzová polopostava Václava Štulce držícího v ruce svazek listin. Poprsí je dílem sochaře Štěpána Zálešáka. Nápis na podstavci oznamuje: „Proboštu Václavu Štulcovi, křisiteli zašlé slávy hory Vyšehradu věnoval probošt Mikuláš Karlach 1910“.

Na jeho rodném domě v Kladně byla v roce 1934 umístěna pamětní deska, odstraněna roku 1939. Obnovena byla v roce 1993 (přesná kopie) a další kopie je umístěna na schodišti kladenské radnice. Na bronzové desce o rozměrech 100 x 50 cm je podobizna a text V TOMTO DOMĚ NARODIL SE 20. 12. 1814 VÁCLAV ŠTULC. SPISOVATEL A NÁRODNÍ BUDITEL – ZEMŘEL 9.8. 1887 JAKO PROBOŠT VYŠEHRADSKÝ.

V Kladně jeho jménem byla rovněž pojmenována ulice v blízkosti jeho rodného domu. Na Plánu horního města Kladna vydaného brzy po roce 1905 ulice již toto jméno nese, v roce 1939 (do roku 1945) byl název změněn na Slánská, znovu se Štulcova jmenovala ještě v letech 1945-1949, od té doby se trvale jmenuje Slánská. Nově byla v roce 1993 přejmenována jeho jménem ulice Leljušenkova v městské části Rozdělov.

Dílo

Poezie Na Tatrách a pod Tatrami Pomněnky na cestách života, 1845, Google Books

Biografie Klement Maria Hoffbauer : životopisný nástin, 1859 Pius IX. svatý otec a nejvyšší biskup katolického křesťanstva : životopisné obrázky, 1869 Šebestian Hněvkovský. Životopisný nástin, 1870

Životopisy svatých Žiwot sw. Josefa, pěstauna Pána Ježíše : na památku, 1843 Žiwot sw. Ferdinanda, wyznawače Páně : na památku, 1843 Žiwot sw. Vincencia de Paul, 1844 Život sw. Wojtěcha, biskupa i mučedníka, patrona národu Českého, 1849 S. Cecilia, panna mučenice Kristova, 1855 Žiwot swatých Cyrilla a Methodia, apostolů slowanských, 1857 Život sv. Prokopa, opata Sázavského a patrona národu českého, 1859 Z paláce a z kláštera : obrázky ze života blahoslavené Anéžky Přemyslovny, 1875 Sv. Martin, biskup Tourský a vyznavač Páně : stručný nástin životopisný s připojenou pobožností, 1881

Ostatní Padesáte bájek / pro naše milé maličké sebral V.S. Štulc, 1844 Dobrá rada v potřebě (Dobrá rada w potřebě : upřímné slowo k milým kraganům), Arcibiskupský knihtisk, 1846 Několik slow k poctiwým lidem, 1849 Cesty milosti Boží, 2 svazky, 1860, povídky Milosrdný Samaritán : knížka útěchy a spasitelného vzdělání, věnovaná nemocným a opatrovníkům jejich, příručka, 1860 Prawowěrný ctitel swatých Cyrilla i Methodia, bratří aposstolůw slowanských : památka tisíciletého jubilea příchodu dotčených sw. aposstolůw do wlastí nassich, 1863 Renan a pravda čili úvahy o knize Renanově Život Ježíšův, 1865 Česká národnost a evangelická církev : úvahy dějepisné od Vácslava Štulce, 1861 Vlasť a cirkev, čili, Může-li vlastencem býti katolík : z života pro život, 1870 Kazatelé slovanští, sborník, 3 svazky, 1870–73 Josef Jungmann / Na památku dne 19. července 1879 věnují druhům, přátelům, rodákům Václav Štulc a J. Boj. Pichl, 1873 Starobylý chrámec sv. Martina na Vyšehradě, 1881 Vidění / Proslov na oslavu sloučení Vyšehradu s Prahou sepsal Václav Štulc, 1883

Odkazy

Reference

Literatura

Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. . S. 886.

Související články Vyšehradský hřbitov Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Externí odkazy

Václav Svatopluk Štulc na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští básníci 19. století Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Kanovníci vyšehradské kapituly Kategorie:Probošti vyšehradské kapituly Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z polštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Duchovní z Kladna Kategorie:Spisovatelé z Kladna Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození v roce 1814 Kategorie:Narození v Kladně Kategorie:Úmrtí 9. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži