Luddité byli angličtí řemeslníci a dělníci, kteří na počátku 10. let 19. století utvořili sociální hnutí zvané luddismus za účelem zničit stroje a překazit jejich zavádění v továrnách, a to pro obavy z pracovních podmínek dělníků či ztráty původní obživy. Toto hnutí bylo nejrozšířenější mezi textilními řemeslníky, kteří ničili tkalcovské stroje.Hroch, Miroslav, ed. a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492-1815. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 415 s. . S. 176–177 Luddité ve skutečnosti zcela explicitně odmítali zneužívání strojů pro vyrábění nekvalitních výrobků a zvyšování zisku pouze průmyslníků.
Pro dnešní dobu je aktuální pojem neoluddismus, který vychází z tradice odmítnutí modernizace. Neoluddité usilují o odstranění moderní technologie, která má podle nich špatný vliv na lidstvo, a o její nahrazení alternativními a šetrnějšími technologiemi.
Sociální a filozofický kontext Průmyslová revoluce, která začala v druhé polovině 18. století ve Velké Británii, vyvolala několik sociálních změn v tehdejší společnosti. Dříve se výroba soustředila na venkov a dělníci se živili domácí výrobou, která nyní přestala být produktivní. Rolníci se stali nekvalifikovanou pracovní silou. Kolem roku 1820 se dělníci začali přesouvat do měst za prací v továrnách. Nastala tak velká vlna urbanizace.KULHÁNEK, Ivan. Klopýtání přes budoucnost: dějiny Evropy od Vídeňského kongresu 1815 do roku 2005 : Evropa 19. a 20. století v politických a sociálně-ekonomických souvislostech. 1. vyd. Praha: Academia, 2008, 362 p. . S. 30. Mezi dělníky převládal ale pocit, že stroje je okrádají o práci a viděli je jako příčinu jejich bídy. Začali tedy manifestačně rozbíjet stroje – aktivita, která získala název luddismus podle mytologické postavy anglického tkalce Neda Ludda. Toto hnutí vyvrcholilo v Anglii počátkem 19. století a ve zbytku Evropy během 30. a 40. let. V této době také vzniklo několik dělnických hnutí následovaných odbory a později také dělnickými stranami.Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. . S. 28.
Luddité jsou v postmoderní společnosti často idealizováni různými ekologickými hnutími, jsou vnímáni jako předchůdci naší potřeby chránit přírodu (a sebe samého) před průmyslovým rozvojem, čehož dříve dosahovali ničením strojů a celkovou nevolí k technologii. Tuto teorii vyvrací americký univerzitní profesor Steven E. Jones v knize Against Technology: From the Luddities to Neo-Luddism (2006). Podle Jonese byli luddité sami o sobě technology, každý z nich byl odborníkem na určité specializované techné (řemeslo), které jim zajišťovalo obživu. S příchodem průmyslové revoluce luddité čelili tváří v tvář nahrazení vlastní kvalifikované pracovní síly stroji, které vyráběly rychleji a levněji. Důvodem ničení strojů byla tedy potřeba ochrany a zachování jejich řemeslné zručnosti (jež s příchodem průmyslové revoluce již nebyla třeba) z důvodů spíše ekonomických (boj s chudobou, zajišťování obživy) než environmentálních.JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006, 288 stran. . S. 20.
Historie Jméno tohoto uskupení pochází od imaginárního vůdce Neda Ludda, poté, co údajně v roce 1779 v Leicesteru rozbil pletací stroj. Pověst o něm se v lidovém podání uchovala v jeho kraji a během nepokojů 1811–12 si jej povstalí dělníci zvolili jako svůj symbol. Do dalších regionů se postava rozšířila díky ústnímu předávání nebo vlivem novin.NAVICKAS, Katrina, 2005. The search for ‘General Ludd’: the mythology of Luddism. Social History. 8., roč. 30, č. 3, s. 284. ISSN 03071022.
K hlavním nepokojům začalo docházet v Nottinghamu v březnu 1811, kde bylo zničeno na šedesát mechanických pletacích strojů.THOMPSON, E. P. The making of the English working class. [New ed.]. Harmondsworth: Penguin, 1980. . s. 604–605.
Jeden z nejvýraznějších projevů luddismu se stal večer 4. listopadu 1811, v malé vesnici Bulwell, zhruba čtyři kilometry severně od Nottinghamu, kde se shromážděná skupina mužů rozhodla se svými sekyrami a kladivy pochodovat k domu tkalcovského mistra.SALE, Kirkpatrick, 1999. The achievements of „General Ludd": A brief history of the Luddites. The Ecologist. 9., roč. 29, č. 5, s. 310. ISSN 02613131. Od listopadu 1811 se luddité prezentovali více disciplinovaněji. Rozbíjení strojů již nebylo prací výtržníků, ale menších organizovaných skupin, které se v noci rychle přemisťovaly z vesnice do vesnice. Z Nottinghamshire se nepokoje dále rozšířily do dalších regionů, zejména do Leicestershireu a Derbyshireu, až do února 1812.THOMPSON, The making of the English working class, s. 605 K důležitým centrům nepokojů patřily i hrabství Lancashire a Yorkshire. Mezi lety 1811 až 1812 způsobili luddité svojí činností škodu v řádu sta tisíc liber.ANON., 2011. Here’s Where the Word Luddite Really Comes From History. Gizmodo [Gizmodo - Blog] [online]. 5.9. [vid. 8. prosinec 2014]. Dostupné z: https://gizmodo.com/heres-where-the-word-luddite-really-comes-from-5837029
Britská vláda se touto situací musela zaobírat. Na luddity byly, jako na každou jinou kriminální skupinu, vypisovány odměny za účelem zjištění informací, které by vedly k jejich usvědčení.THOMPSON, The making of the English working class. s. 533. Vláda se uchýlila k využívání vyzvědačů, kterým se podařilo proniknout do určitých oblastí ovládaných luddity.THOMPSON, The making of the English working class. s. 538. Postupem času přijala britská vláda tvrdší opatření, revolty byly násilně potlačovány, luddité zatýkáni a souzeni. Zákon klasifikoval ničení strojů jako velice závažný zločin.
Odkazy
Reference
Literatura JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006, 288 stran. . S. 16–17, 20. KACZYNSKI, Theodore. The Unabomber Manifesto: Industrial Society & Its Future. Jolly Roger pr., 1995. https://web.archive.org/web/20130706104201/http://cyber.eserver.org/unabom.txt. Hroch, Miroslav, ed. a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492-1815. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 415 s. . S. 176–177 NAVICKAS, Katrina, 2005. The search for ‘General Ludd’: the mythology of Luddism. Social History. 8., roč. 30, č. 3, s. 284. ISSN 03071022. GLENDINNING, Chellis. "Notes towards a Neo-Luddite manifesto". Utne Reader, 1990. http://theanarchistlibrary.org/library/chellis-glendinning-notes-toward-a-neo-luddite-manifesto. SALE, Kirkpatrick, 1999. The achievements of „General Ludd“: A brief history of the Luddites. The Ecologist. 9., roč. 29, č. 5, s. 310. ISSN 02613131. Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. . S. 28. THOMPSON, E.P. The making of the English working class. [New ed.]. Harmondsworth: Penguin, 1980. . s. 533, 538, 604, 605.
Související články Dělnické hnutí
Externí odkazy
Kategorie:Sociální hnutí Kategorie:Dějiny Spojeného království 19. století Kategorie:Průmyslová revoluce Kategorie:Vandalismus