Belemniti byli zástupci poměrně rozšířené skupiny vodních měkkýšů – hlavonožců, žijících od triasu až do svrchní křídy (asi před 227 až 66 miliony let). Byli značně podobní dnešním olihním (i když s nimi nejsou blízce příbuzní) a sépiím. Stejně jako tito recentní hlavonožci měli také inkoustový váček. Lišili se naopak přítomností deseti ramen (chapadel) zhruba stejné délky a neměli na nich tentakule.
Popis Belemniti žili dravě. Díky vzácným nálezům lze celkem spolehlivě rekonstruovat jejich vnější i vnitřní morfologii. V drtivé většině případů se z nich zachovává ve fosilním záznamu pouze vnitřní schránka, takzvané rostrum. To je tvořené kalcitem a může uchovávat cenný izotopový záznam. Díky charakteru kalcitu (je takzvaně nízko-hořečnatý) se rostra belemnitů často používají k izotopovým analýzám, zejména poměrů izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a jiných stopových prvků.
Tělo belemnitů bylo tvořeno ze tří hlavních částí- rostra (hydrodynamický orgán), fragmokonu (hydrostatický orgán) a proostraka. Poslední článek fragmokonu tvořil samotnou obývací komoru belemnita. Proostrakum chránilo měkké části uvnitř jeho těla.vlevo|náhled|upright=1.2|Zjednodušená vnitřní stavba těla belemnita.Ze vzácných nálezů měkkých částí belemnitů je známo, že měli veliké komorové oči, háčky na deseti chapadlech (takzvané onychyty), ploutvičky a v neposlední řadě také inkoustový vak a speciální čelisti (tvarově připomínající zobáky). náhled|vlevo|Zkamenělý Belemnit
Význam Název pochází z řeckého belemnon (šíp) a eidos („tvar“) – tedy „ve tvaru šípu“. Schránky belemnitů jsou obvykle jedinou zachovalou částí těla a mají skutečně podobu hrotu kopí či šípu. Belemniti byli velmi četní a proto slouží mnohde jako indexové fosilie pro datování druhohorních hornin. Tito živočichové byli častou kořistí velkých mořských plazů, jako byli plesiosauři a mosasauři. Vyhynuli na konci křídy před 66 miliony let (podobně jako jim příbuzní amoniti, kteří přečkali katastrofu na konci druhohor, ale jen o několik stovek tisíc let).
Odkazy Reference
Literatura Lehmann, U. 1981. The Ammonites: Their life and their world. London: Cambridge University Press. Doyle, Peter (2004). "The Jurassic Belemnite Suborder Belemnotheutina". Palaeontology 47: 983. doi:10.1111/j.0031-0239.2004.00395.x Klug, C. et al. (2010) "First record of a belemnite preserved with beaks, arms and ink sac from the Nusplingen Lithographic Limestone (Kimmeridgian, SW Germany) ". Lethaia, Vol. 43, pp. 445–456 Pascal Neige, Robert Weis & Emmanuel Fara (2021). Ups and downs of belemnite diversity in the Early Jurassic of Western Tethys. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12522
Externí odkazy
Kategorie:Hlavonožci Kategorie:Vyhynulí měkkýši Kategorie:Organismy žijící v devonu Kategorie:Organismy žijící v karbonu Kategorie:Organismy žijící v permu Kategorie:Organismy žijící v triasu Kategorie:Organismy žijící v juře Kategorie:Organismy žijící v křídě