Brienz je obec v okrese Interlaken-Oberhasli v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.

Geografie Obec Brienz leží na břehu Brienzského jezera (železniční stanice 566 m n. m.) a na úpatí hory Brienzer Rothorn (2350 m n. m.). Rozprostírá se od hřebene Brienzergrat na severu přes nejnižší bod (hladina jezera 564 m n. m.) až po nejvýše položený Schwarzhorn (2928 m n. m.) jižně od jezera a sousedí s osmi sousedními obcemi a kantony Lucern a Obwalden.

K obci patří pět vysokohorských pastvin: Rotschalp (1698 m n. m.), Planalp (1544 m n. m.), Hinterburg (1530 m n. m.), Axalp (1706 m n. m.), Tschingelfeld (1767 m n. m.).

Na Rotschalpu v nadmořské výšce 1870 m n. m. se nachází měřicí stanice Spolkového institutu pro výzkum sněhu a lavin v Davosu.

Historie náhled|vlevo|Brienz okolo roku 1830 Osídlení oblasti Alamany je doloženo od 7. století. Jméno Brienz, poprvé doložené v roce 1146 jako Briens, vzniklo z keltského slova brigantion, tedy „kopec“. Původně pravděpodobně označovalo osadu na dnešním kostelním kopci nad jezerem.

Ve 12. a 13. století byl Brienz součástí alpského panství baronů z Brienzu a Raronu. V roce 1231 postoupil Brienz na vyšší úroveň a stal se centrem a místem jurisdikce jimi získaného císařského bailiviku Brienz (krevní dvůr). Vesnice Kienholz, ležící na východním okraji obce, se stala místem setkání zástupců Bernu a konfederátů v roce 1353. Když se v letech 1380–1381 vzbouřili obyvatelé Brienzu podporovaní lidmi z Unterwaldenu proti poslednímu pánovi z Ringgenbergu, vstoupil v roce 1386 do bernského měšťanského práva. Jeho dcery předaly v roce 1411 a 1439 panství Brienz klášteru Interlaken, který je v roce 1445 prodal Bernu. Ten v roce 1528 podřídil Brienz novému interlakenskému hofmistrovství. Kostel na hradním ochozu nad jezerem byl pravděpodobně fundací pánů z Brienzu, kteří před rokem 1213 darovali kostelní místo klášteru Engelberg; v důsledku reformace připadl Bernu.

V rámci boje proti chudobě, částečně v důsledku úpadku alpské sýrárny po roce 1800, vznikl jako nový zdroj příjmů cestovní ruch a řezbářství. Lákadlem byly vodopády Giessbachfälle a vrchol Rothorn, proslulý svými panoramaty.

I po otevření dostavníkové (1861) a železniční tratě (1888) z Lucernu přes Brünig byla obec Brienz spíše tranzitním než rekreačním střediskem. Ozubnicová dráha Brienz Rothorn Bahn, otevřená v roce 1892 jako nejvýše položená vrcholová železnice v Evropě, měla zpočátku jen malý úspěch. Popularitu si získala až ve 20. století. V 19. století vznikla díky korekci řeky Aary a odvodnění údolí Haslital (1878) rovinatá zemědělská půda. V odlesněné oblasti alpských pastvin bylo třeba od 90. let 19. století za pomoci spolkové vlády a kantonu zastavit devastaci způsobenou přívalovými vodami výstavbou potočních a lavinových bariér a zalesňováním.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Katolický kostel v Brienzu Vývoj počtu obyvatel Rok 1764 1850 1880 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 Počet obyvatel 799 1789 2757 2580 2525 2861 2864 2796 2759 2849 2956 3060 3158

Hospodářství a tradice náhled|vpravo|Dřevěné vyřezávané hodiny, vyrobené v Brienzu Turistický ruch a řezbářství mají pro Brienz mimořádný význam. Tradice řezbářství v Brienzu sahá až do roku 1816. Tehdy hladomor donutil lidi hledat nové pracovní příležitosti. Zruční řemeslníci, jako byl Christian Fischer (1790–1848), uměli spojit rostoucí turistický ruch s prodejem dřevěných soch. Z předmětů denní potřeby vznikala filigránská umělecká díla, která byla koncem 19. a počátkem 20. století úspěšně prezentována na světových výstavách. Mezi příklady řezbářských prací z Brienzu patří sochy zvířat i předměty denní potřeby s figurkami zvířat a tzv. nábytkové kusy Edelweiss. Řezbářská škola je jedinou institucí ve Švýcarsku, kde se lze řezbářskému řemeslu vyučit. Byla založena v roce 1884 jako Schnitzlerschule Brienz. Od roku 1928 je odbornou školou a vzdělávací dílnou kantonu Bern. Houslařská škola Brienz, založená v roce 1944, je jedinou specializovanou školou pro houslaře ve Švýcarsku.

Každoročně se ve středu a čtvrtek, každý druhý týden v listopadu konají v trhy a slavnosti. Počátky tradice sahají daleko do roku 1626, kdy Brienz obdržel povolení vrchního soudce a Rady města Bernu. Specialitou na slavnostech jsou brienzské lívance plněné sušenými hruškami a ořechy.

Turistickou atrakcí je také Švýcarské muzeum venkova v přírodě pod názvem Ballenberg.

Doprava Brienz leží na železniční trati Brünigbahn z Interlakenu do Lucernu, kterou provozuje společnost Zentralbahn. Od Brienzského jezera je obsluhován společností BLS Schifffahrt. Z Brienzu na Brienzer Rothorn jezdí dráha Brienz Rothorn Bahn.

Obcí prochází hlavní silnice č. 6 a č. 11. Poštovní autobusy obsluhují trasy Brienz – Schwanden – Hofstetten, Brienz–Brünig a Brienz–Axalp. Od roku 1988 má Brienz napojení na dálnici A8 (exit č. 29).

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

– oficiální stránky

Kategorie:Obce v kantonu Bern