Jindřich XIII. Dolnobavorský (19. listopadu 1235, Landshut – 3. února 1290, Burghausen) byl bavorský vévoda a rýnský falckrabě z dynastie Wittelsbachů. Celý život strávil chronickými spory se starším bratrem Ludvíkem.
Život náhled|upright|vlevo|Vitráž s bavorským znakem z kláštera Seligenthal Jindřich byl druhým synem bavorského vévody Oty II. a Anežky z Brunšviku z rodu Welfů. Roku 1250 byl oženěn s dcerou uherského krále Alžbětou. Při uherském vpádu do alpských zemí prošel Jindřich spolu se svými rytíři horskými údolími v Alpách až na uherské území a pokoušel se dohodnout s tchánem o budoucnosti Štýrska. Béla byl zřejmě ochoten ponechat Jindřichovi Travensko.Velké dějiny, str. 52
Po otcově smrti roku 1253 se Jindřich urychleně vrátil domů, aby si zajistil dědictví proti staršímu bratrovi Ludvíkovi, s nímž zdědil Bavorsko. Roku 1255 se s bratrem dohodl o rozdělení země, Ludvík si ponechal Rýnskou Falc s hodností kurfiřta, horní část Bavor, Ingolstadt a purkrabství řezenské a Jindřich získal větší část Bavor s městy Landshut, Kelheim, Burghausen a Řezno. Jindřich s rodinou se usídlil u Landshutu na hradě Burghausen. V srpnu roku 1257 se jinak nespolupracujícím bratrům podařilo odrazit útok českého krále Přemysla Otakara II., věčného soka manželčina otce, v bitvě u Mühldorfu. Později uzavřený mír mezi oběma zeměmi příliš dlouho nevydržel a již roku 1265 se začala chystat další válka.Velké dějiny, str. 106 Na území Bavorska šla dvě česká vojska ze severu a z jihu, ale i přes obrovský počet žoldnéřů Přemysl opět neuspěl a ustoupil.Velké dějiny, str. 110 Poté došlo za nejasných okolností ke sjednání míru a zdá se, že český král přehodnotil svůj postoj vůči Bavorsku.Velké dějiny, str. 111 Roku 1271 je Ludvík jmenován mezi českými spojenci, zatímco Jindřich se objevuje na straně uherského krále Štěpána.Velké dějiny, str. 137
O dva roky později Jindřich uzavřel s Přemyslem Otakarem mírovou smlouvu, v níž došlo k dohodě o sporných územích. Sušicko a Ried připadlo Přemyslovi a Jindřich získal Floss a Parkštejn.Velké dějiny, str. 147 Tím se zvýšila bratrská rivalita mezi Jindřichem a Ludvíkem. Chronické nepřátelstvíVelké dějiny, s. 159 mezi bratry bylo částečně zažehnáno mírovou smlouvou 2. února 1276,která vznikla na základě zprostředkování krále Rudolfa.Velké dějiny, s. 160 Jindřich, sdíleje s Přemyslem Otakarem říšskou klatbu, v pokračujícím sporu mezi oběma králi nakonec neodolal Rudolfově nabídce sňatkového spojení a zástavě území severně od Emže. Jindřich umožnil Rudolfovi volný průchod vojenských oddílů Dolním Bavorskem a přispěl tak k urychlení vpádu do Rakous. Koncem roku 1277 Jindřich opět změnil stranu a uzavřel pakt s Přemyslem. Na jaře 1278 vypuklo vzápětí potlačené pročeské vídeňské povstání. Válka byla na spadnutí. Vévoda Jindřich se osobně sice chystaného válečného střetnutí nezúčastnil, ale zabránil prohabsburským vojskům v průchodu přes své země a donutil je jít oklikou přes Tyroly.
Jindřich svého českého souseda přežil, zemřel roku 1290 ve věku 54 let a byl pohřben v rodovém klášteře Seligenthal.
Vývod předků
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Genealogie
Kategorie:Wittelsbachové Kategorie:Bavorští vévodové Kategorie:Rýnská falckrabata Kategorie:Narození v Landshutu Kategorie:Úmrtí v Burghausenu Kategorie:Pohřbení v klášteře Seligenthal Kategorie:Narození 19. listopadu Kategorie:Narození v roce 1235 Kategorie:Úmrtí 3. února Kategorie:Úmrtí v roce 1290 Kategorie:Muži