17. červen je 168. den roku podle gregoriánského kalendáře (169. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 197 dní. Tento den má jmeniny Adolf a Adina.
Události náhled|upright|Socha svobody Česko 1312 – Jan Lucemburský dal své manželce zeměpanský dvůr na Starém Brně pro nově založený klášter dominikánek u sv. Anny. 1412 – Jan Hus a Jeroným Pražský vystupují proti prodeji odpustků na půdě pražské univerzity. 1834 – Německý skladatel Richard Wagner přijíždí na první návštěvu Čech. Ubytoval se v hotelu U krále pruského v Teplicích, kde strávil několik týdnů, a poté se vydal do Prahy, aby si poslechl zdejší operní soubor a uvážil možnost angažování některých pěvců v Magdeburku, kde se stal kapelníkem. 1848 Při krveprolití v Běchovicích bylo zastřeleno 7 lidí. Panslovanský kongres, vedený Palackým, požadoval transformaci Rakouského císařství do federace rovnocenných národů. Po pěti dnech bojů se město Praha vzdalo generálu Windischgrätzovi, tak skončilo červnové povstání roku 1848. 1900 – Vznik značného počtu nových českých politických stran si vynutil vytvoření Národní rady české, která měla sjednocovat jejich postup. 1903 – Stavební komise rozhodla o postavení rozhledny na Pradědu. 1948 – V Praze začal provoz autobusového nádraží na Florenci 1966 – Ve Vrchlabí odstartoval první ročník Krakonošovy stovky, nejstaršího a nejobtížnějšího dosud pořádaného stokilometrového dálkového pochodu na českém území, s celkovým převýšením cca 3800 metrů. 1981 – Prezident Gustáv Husák jmenoval novou vládu ČSSR v čele s předsedou Lubomírem Štrougalem. Na ustavující schůzi se předsedou nově zvoleného Federálního shromáždění stal Alois Indra 1983 – V královédvorské Východočeské zoologické zahradě byla otevřena galerie obrazů Zdeňka Buriana. 1992 – Vládní představitelé Česka a Slovenska se schází potřetí aby prodiskutovali tvorbu federální vlády 1999 Český Senát potvrdil rozhodnutí Poslanecké sněmovny vyslat do Kosova v rámci mírových sil NATO českou jednotku. První stávku v České republice po sametové revoluci vyhlásili zaměstnanci Velamosu, kterým podnik zadržoval mzdy 2007 – Umělecká skupina Ztohoven napadla vysílání České televize a v pořadu Panorama odvysílala záběry fiktivního jaderného výbuchu v Černém Dole. 2008 – Začíná „velký kuřimský soud" s šesti obžalovanými. 2013 – Premiér Petr Nečas oznámil, že podává demisi na funkci předsedy vlády. Učinil tak po nedělním večerním zasedání grémia ODS, které jednalo paralelně se schůzkou špiček koalice. Skončí také na postu šéfa ODS.
Svět 653 – Papež Martin I. byl na příkaz císaře Konstanse II. zajat a unesen do Konstantinopole. 656 – Alí ibn Abí Tálib zvolen 4. kalífem Rášidského kalifátu 676 – Zemřel papež Adeodatus, jeho nástupcem bude Donus. 1094 – Valencia ve Španělsku je opět v křesťanských rukou, dobyta zpět El Cidem po 20měsíčním obléhání 1156 – Fridrich I. Barbarossa se ve Würzburgu oženil s Beatricí Burgundskou 1397 – Na Švédském hradě Kalmar za vlády Markéty I. vznikl důležitý dokument, který mimo jiné říká, že "království dánské, švědské a norské zavazují se, že budou uznávat jen jediného společného panovníka". Rodí se Kalmarská unie 1462 – Valašská jízda vedená knížetem Vladem Napichovačem v noci zaútočila na hlavní tábor osmanských vojsk táhnoucích na hlavní město Valašska Târgovişte a téměř se jí podařilo zabít sultána Mehmeda II. Krvavý boj nakonec skončil nerozhodně. 1565 – Velké obležení Malty: Při obléhání St. Elmo byl smrtelně raněn Turgut Reis. 1775 – Americká válka za nezávislost: Britové se střetli s Kontinentální armádou v krvavé bitvě u Bunker Hillu. 1826 – Sultán Mahmut II. vydal dekret o zrušení janičářského sboru. 1885 – Socha svobody připlula do New Yorku. 1940 – Pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko byly anektovány Sovětským svazem. 1944 – Island vyhlásil nezávislost na Dánsku a stal se republikou. 1950 – V Little Company of Mary Hospital v Evergreen Park v Illinois provedl Dr. Richard Lawler první úspěšnou transplantaci ledvin, tehdy 44letá Ruth Tuckerová žila dalších pět let. 1953 – Povstání dělníků v NDR. 1963 – Nejvyšší soud USA rozhodl, že zákon vyžadující modlitbu před vyučováním ve státních školách je protiústavní a nemůže být vyžadován. 1972 – Došlo k vloupání do ústředí Demokratické strany v komplexu Watergate, které vyústilo v aféru Watergate a posléze odstoupení Richarda Nixona z úřadu prezidenta USA. 1985 – Start mise STS-51-G raketoplánu Discovery, které se zúčastnil Sultán bin Salmán. Stal se tak prvním Arabem ve vesmíru. 2015 – V americkém Charlestonu zemřelo 9 osob při masově střelbě v kostele Africké metodistické episkopální církve. 2017 V Grónsku vzniklo tsunami, které zasáhlo osady Nuugaatsiaq a Illorsuit. 4 lidé zemřeli a 9 bylo zraněno, přičemž 2 z nich byli těžce zraněni. V Portugalsku vypukla série lesních požárů, které zabily nejméně 64 lidí a zničily několik vesnic.
Narození Česko náhled|upright|Jan Veselý (* 1923) náhled|upright|Jiřina Šiklová (* 1935) 1839 – Robert Nápravník, novinář a překladatel († 28. února 1877) 1863 – Růžena Jesenská, spisovatelka († 14. července 1940) 1864 Rudolf Jaroslav Kronbauer, český novinář a spisovatel († 25. března 1915) Eduard Šittler, kanovník kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě († 8. června 1932) 1876 – Jan Čapek, český legionář († 17. června 1918) 1881 – Jindřich Ferenc, český hudební skladatel a básník († 24. června 1958) 1883 – Josef Kotek, novinář, příslušník prvního odboje († 23. prosince 1914) 1885 – Vratislav Nechleba, český malíř († 26. července 1965) 1895 – Adolf Klimek, politik, účastník odboje, emigrant († 22. března 1990) 1899 – Josef Urban, český zápasník, stříbro na OH 1932 († 2. září 1968) 1900 – Karel Lidický, sochař a medailér († 21. května 1976) 1909 – Karel Höger, herec († 1977) 1923 Jan Veselý, cyklista († 10. února 2003) Radúz Činčera, scenárista a režisér († 28. ledna 1999) 1924 – Miroslav Novák, japanolog, literární teoretik a překladatel († 24. února 1982) 1928 Ferdinand Havlík, klarinetista, hudební aranžér, skladatel a kapelník († 28. října 2013) Ivo Pondělíček, sexuolog, malíř a filmový teoretik († 20. prosince 2019) 1929 – Jan Novotný, sklářský výtvarník a malíř († 23. ledna 2005) 1931 – Otakar Binar, architekt 1935 – Jiřina Šiklová, socioložka a publicistka 1942 – Karel Ježek, odborník na informatiku a politik 1943 – Karel Matějka, jaderný fyzik († 15. března 2008) 1945 – Miroslav Konrád, akademický malíř 1947 – Ladislav Horáček, nakladatel († 21. července 2015) 1948 – Vladimír Petříček, veslař, stříbrná a bronzová na OH 1972 1950 – Vladimír Dolejš, publicista 1954 – Vladimír Obr, malíř, fotograf, multimediální umělec a filosof 1960 – Karel Mach, politik 1977 – Robert Jindra, dirigent 1980 – Jiří Havelka, divadelní režisér, dramatik, herec 1982 – Zuzana Kajnarová Říčařová, herečka
Svět náhled|upright|Ken Loach (* 1936) náhled|upright|Krzysztof Zanussi (* 1939) náhled|upright|Barry Manilow (* 1943) náhled|upright|Eddy Merckx (* 1945) náhled|upright|Venus Williamsová (* 1980) náhled|upright|Marcos Baghdatis (* 1985) náhled|upright|Stephanie Rice (* 1988) 1239 – Eduard I., anglický král († 7. července 1307) 1603 – svatý Josef Kopertinský, italský františkánský mnich († 18. září 1663) 1604 – Jan Mořic Nasavsko-Siegenský, nizozemský šlechtic († 20. prosince 1679) 1626 – Henrietta Marie Falcká, falcká princezna, hraběnka z Mukačeva († 18. září 1651) 1682 – Karel XII., švédský král († 30. listopadu 1718) 1691 – Giovanni Paolo Pannini, italský malíř a architekt († 21. října 1765) 1703 – John Wesley, anglický teolog († 2. března 1791) 1775 – Gabriel Csepcsányi, maďarsko-slovenský matematik († 5. února 1841) 1797 – Alexandre Vinet, švýcarský teolog a literární historik († 4. května 1847) 1799 – Jean-Baptiste Alphonse Dechauffour de Boisduval, francouzský lékař a přírodovědec († 30. prosince 1879) 1800 – William Parsons, irský astronom († 31. října 1867) 1808 – Henrik Wergeland, norský spisovatel a básník († 12. července 1845) 1818 Žofie Württemberská, nizozemská královna († 3. června 1877) Charles Gounod, francouzský skladatel († 18. října 1893) 1825 – Elena Cuza, moldavská a rumunská šlechtična († 2. dubna 1909) 1832 George Babcock, americký vynálezce a konstruktér († 16. prosince 1893) William Crookes, britský chemik a fyzik († 4. dubna 1919) 1837 – Alexander Skene, skotský gynekolog († 4. července 1900) 1838 – Frederick Hollyer, anglický fotograf a grafik († 21. listopadu 1933) 1863 – Karel Michal Meklenburský, meklenburský vévoda († 6. prosince 1934) 1869 – Alois Maria Adolf z Lichtenštejna, knížecí princ a držitel Řádu zlatého rouna († 16. března 1955) 1880 Paul Haviland, americký fotograf a spisovatel († 21. prosince 1950) Carl van Vechten, americký spisovatel a fotograf († 21. prosince 1964) 1881 – Emil Leeb, generál dělostřelectva nacistického Německa († 8. září 1969) 1882 Adolf Fridrich VI. Meklenburský, poslední meklenbursko-střelický velkovévoda († 23. února 1918) Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský hudební skladatel († 6. dubna 1971) 1888 – Heinz Guderian, německý generál († 14. května 1954) 1891 – Olga Khokhlova, rusko-ukrajinská baletka († 11. února 1955) 1897 – Trajčo Kostov, generální tajemník Bulharské komunistické strany († 16. prosince 1949) 1898 M. C. Escher, nizozemský výtvarník († 27. března 1972) Harry Patch, bývalý britský voják, veterán první světové války († 25. července 2009) 1900 Martin Bormann, nacistický válečný zločinec († 2. května 1945) Hubert Jedin, německý církevní historik († 16. července 1980) 1901 – Miklós Nyiszli, maďarský a rumunský lékař a spisovatel († 5. května 1956) 1902 – Wolfgang Weber, německý novinářský fotograf († 5. března 1985) 1903 – William Vallance Douglas Hodge, skotský matematik († 7. červenec 1975) 1904 – Ralph Bellamy, americký filmový a televizní herec († 29. listopadu 1991) 1905 – Jozef Lettrich, slovenský politik († 29. listopadu 1969) 1908 – Barbora Zsigmondiová, slovenská fotografka († 2. března 1978) 1909 – Régine Pernoudová, francouzská historička († 22. dubna 1998) 1911 – Viktor Někrasov, ruský spisovatel († 3. září 1987) 1916 – Luigi Scarabello, italský fotbalista († 2. července 2007) 1918 – Adžán Čá, buddhistický meditační učitel († 16. ledna 1992) 1920 – François Jacob, francouzský lékař, fyziolog a genetik, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1965 († 19. dubna 2013) 1922 – Lili Zografu, řecká spisovatelka a levicová politická aktivistka († 2. října 1998) 1923 – Anthony Joseph Bevilacqua, filadelfský arcibiskup a kardinál († 31. ledna 2012) 1927 – András Sütő, maďarský spisovatel († 30. září 2006) 1928 – Petr Seiiči Širajanagi, japonský arcibiskup Tokia, kardinál († 30. prosince 2009) 1929 – Tigran Petrosjan, arménský šachista, mistr světa v šachu († 13. srpna 1984) 1930 Romuald Twardowski, litevský hudební skladatel Ernest Šmigura, slovenský herec († 26. července 2007) 1933 – Christian Ferras, francouzský houslista († 14. září 1982) 1936 – Ken Loach, anglický filmový režisér 1937 Ted Nelson, americký sociolog, filozof a průkopník informačních technologií Clodovil Hernandes, brazilský módní návrhář, televizní moderátor a politik († 17. března 2009) 1939 – Krzysztof Zanussi, polský režisér a scenárista 1942 – Mohamed El Baradei, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii 1943 Newt Gingrich, 58. předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Barry Manilow, americký zpěvák a skladatel 1944 Peter Giles, britský baskytarista a zpěvák Chris Spedding, britský rockový a jazzový kytarista Žanna Bičevská, ruská písničkářka 1945 Eddy Merckx, belgický silniční cyklista, pětinásobný vítěz Tour de France Ken Livingstone, britský politik 1947 Stephen Quay, výtvarník a filmový režisér Timothy Quay, výtvarník a filmový režisér Guy Evans, anglický progresivně rockový bubeník, perkusionista a skladatel 1949 – Snakefinger, britský hudebník a multiinstrumentalista († 1. července 1987)