29. červen je 180. den roku podle gregoriánského kalendáře (181. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 185 dní. Svátek slaví Petr a Pavel.

Události

Česko 1438 – Albrecht II. Habsburský byl v chrámu sv. Víta korunován českým králem. Vládl v českých zemích pouhý rok, po jeho smrti na podzim 1439 nastala doba bezvládí. 1617 – Korunovace Ferdinanda II. Štýrského českým králem v chrámu sv. Víta. 1866 – Za prusko-rakouské války došlo k bitvě u Jičína. 1884 – V Brně vyšlo první číslo Národních novin vydávaných Adolfem Stránským. Nový list byl orientován mladočesky a měl přispět k prosazení mladočeské politiky na Moravě. 1899 – V Plzni byl zahájen provoz elektrické tramvaje. 1902 – Poprvé vyjela ozubnicová dráha z Tanvaldu do Harrachova. Provoz byl ukončen 28. září 1997. 1926 – Premiéra Janáčkovy Sinfonietty Českou filharmonií (původně Vojenské synfonietty, kterou napsal pro sokolský slet), kterou přenášel i Český rozhlas. 1942 – Julius Fučík u výslechu Gestapa poprvé promluvil. 1945 – Podepsání dohody mezi Československem a Sovětským svazem o odstoupení Podkarpatské Rusi, která byla jako Zakarpatská oblast začleněna do Ukrajinské SSR. 1955 – Zasedání ÚV KSČ přitvrdilo v boji za kolektivizaci zemědělství, odstartovalo novou vlnu združstevňování. S konečnou platností odbouralo uvolnění, které v tomto směru vyhlásil 1. 8. 1953 na klíčavské přehradě prezident Antonín Zápotocký. 1962 – V Brně otevřeli nový hotel International, vybudovaný pro rozvíjející se veletržní ruch v tzv. bruselském stylu architektů Arnošta Krejzy a Miloslava Kramoliše. 1977 – II. Sjezd Československé strany lidové v Praze, který se přihlásil k budování socialismu pod vedením KSČ. Předsedou strany se stal opět Rostislav Petera. 1989 – Rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky odvysílaly ve svých programem výzvu Několik vět, petice občanů ČSSR žádající svobodu a demokracii, která odstartovala pád komunistického režimu. 1990 – Česká republika má novou vládu v čele s Petrem Pithartem. 1992 – Milan Uhde byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. 1999 – Ministr kultury Pavel Dostál jmenoval Milana Knížáka novým ředitelem Národní galerie. 2013 – V Českých Budějovicích se uskutečnila demonstrace proti romským obyvatelům na sídlišti Máj.

Svět 226 – Čínský císař Čao Pi zemřel po dlouhé nemoci a císařem království Wej se stal jeho syn Cao Rui. 983 – Vypuklo velké povstání Polabských Slovanů proti německé kolonizaci, které vytlačilo německé feudály na levý (západní) břeh německého středního a dolního Labe. 1177 – Sverre Sigurdsson byl korunován králem Norska. 1312 – V Římské lateránské bazilice byl Jindřich VII. Lucemburský korunován Císařem Svaté říše římské.a 1613 – Londýnské divadlo Globe vyhořelo během představení Shakespearova Jindřicha VIII. Požár vznikl od jisker z kanonu, který byl v představení použit a od něj se vznítila střecha galerie. 1644 – Anglická občanská válka: Karel I. Stuart porazil parlamentní vojsko v bitvě u cropredského mostu. 1868 – Byla vydána papežská bula Aeterni Patri (Věčného otce), kterou papež Pius IX. svolal 1. vatikánský koncil. 1974 – Isabela Martínez de Perón složila prezidentský slib jako první prezidentka Argentiny, zatímco její manžel prezident Juan Peron ležel na smrtelné posteli. 1976 – Seychely získaly nezávislost na Spojeném království. 1995 V korejském Soulu se zřítilo obchodní centrum Sampoong příčinou špatné statiky v posledním patře. Zemřelo 500 lidí. V rámci vesmírné mise STS-71 se raketoplán Atlantis poprvé připojil k ruské vesmírné stanici Mir. 2002 – Turecký fotbalista Hakan Sükür vstřelil nejrychlejší gól v historii MS – v 11. sekundě. 2004 – Generální guvernér Sir Paulius Matane zastupuje britskou královnu na Papua Nová Guinea. 2007 – Společnost Apple Inc. z kalifornského Cupertina dává dnes do prodeje svůj první mobilní telefon zvaný iPhone, ale zatím pouze v USA. Po důkladné reklamní masáži veřejnosti se jim podařilo vytvořit opravdovou hysterii, a mít tento telefon patřilo k prestižní otázce bytí či nebytí. Tomu odpovídala i velmi vysoká cena a návaznost na telefonní společnost AT&T, protože v jiných sítích tento telefon nefungoval. 2008 – Na vídeňském stadionu Ernst-Happel-Stadion získalo Španělsko svůj druhý titul mistrů Evropy ve fotbale poté, co porazili Německo 1:0.

Narození náhled|upright|Josef Ressel (* 1793)

Česko 1729 – Antonín Theodor Colloredo-Waldsee, první arcibiskup olomoucký († 12. září 1811) 1793 – Josef Ressel, vynálezce lodního šroubu († 9. října 1857) 1801 – Petr Faster, vlastenec v revoluci 1848 († 19. listopadu 1868) 1842 Josef Wünsch (cestovatel) († 20. listopadu 1907) Josef Labor, klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 26. dubna 1924) 1859 – Václav Štech, učitel, spisovatel a dramatik († 27. února 1947) 1868 – Antonín Váňa, překladatel z francouzštiny († 24. února 1898) 1880 – Miroslav Chleborád, archeolog († 4. června 1966) 1883 – Rudolf Růžička, tvůrce písma, typograf a malíř († ? 1978) 1893 – Eduard Čech, matematik († 15. března 1960) 1894 Karel Neubert, nakladatel a protifašistický odbojář († 4. srpna 1973) Jan Port, divadelní teoretik, herec, režisér, kostýmní výtvarník († 16. května 1970) 1912 – Vlasta Fabianová, herečka († 26. června 1991) 1913 – Vratislav Krutina, komunistický poslanec a ministr († ?) 1914 – Rafael Kubelík, dirigent († 11. srpna 1996) 1917 – Josef Kainar, básník († 16. listopadu 1971) 1920 – Ladislav Fikar, básník, kritik a překladatel († 12. července 1975) 1923 – Václav Sivko, malíř, grafik, ilustrátor a scénograf († 11. března 1974) 1924 Stanislav Hájek, herec († 16. března 1999) Vratislav Schreiber, lékař Mojmír Stránský, konstruktér a vynálezce († 13. června 2011) 1927 – Ludvík Mucha, kartograf, historik kartografie († 13. května 2012) 1929 – Bedřich Loewenstein, historik 1933 – Josef Cink, esperantista († 11. února 2011) 1934 – Bohumil Urban, československý politik, ministr 1943 – Karel Stretti, restaurátor výtvarných děl († 24. března 2018) 1945 – Pavel Minařík, bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti 1947 Petr Kučera, historik, novinář a politik Josef Adamík, hudební skladatel († 3. července 2009) 1949 – Přemysl Raban, advokát a univerzitní profesor 1953 František Chrástek, umělecký a reklamní fotograf Kryštof, pravoslavný metropolita Českých zemí a Slovenska Zdeněk Petráň, lékař a numismatik 1959 – Josef Vacek, středočeský politik 1966 – Daniel Nekonečný, zpěvák a herec († 26. března 2019) 1972 – Michal Pěchouček, informatik, rektor ČVUT v Praze 1974 – Petr Stach, herec 1978 – Jan Toužimský, zpěvák 1988 – Zdeněk Šmejkal, fotbalista

Svět náhled|upright|Antoine de Saint-Exupéry (* 1900) náhled|upright|Nicole Scherzingerová (* 1978) 1166 – Jindřich II. ze Champagne, francouzský hrabě, nekorunovaný král Jeruzaléma († 1197) 1397 nebo 1398 – Jan II. Aragonský, španělský vládce († 1479) 1475 – Beatrice d’Este, vévodkyně z Milána († 3. ledna 1497) 1482 – Marie Aragonská, portugalská královna jako manželka Manuela I. († 7. března 1517) 1638 – Heinrich Meibom, německý lékař a učenec († 1700) 1716 – Joseph Stepling, jezuita, teolog, matematik a fyzik († 1778) 1746 – Joachim Heinrich Campe, německý spisovatel, jazykovědec a lexikograf († 1818) 1770 – Maxmilian von Merveldt, rakouský generál a diplomat († 5. července 1815) 1784 – Alexandre Aguado, španělský bankéř († 14. dubna 1842) 1798 – Giacomo Leopardi, italský básník († 1837) 1812 – Anton Gorjup, rakouský básník a politik slovinské národnosti († 1. prosince 1883) 1818 – Angelo Secchi, jezuitský kněz a astronom († 26. února 1878) 1832 – Josef Schöffel, rakouský novinář a ochránce přírody († 1910) 1833 – Peter Waage, významný norský chemik († 1900) 1849 – Sergej Witte, ruský politik († 1915) 1868 – George Ellery Hale, americký astronom († 1938) 1871 – Danilo Alexandr Černohorský, korunní princ Černohorského království († 1939) 1873 – Leo Frobenius, německý antropolog a archeolog († 1938) 1877 – Petar Kočić, srbský básník, spisovatel a politik († 1916) 1879 – Zsigmond Móricz, maďarský spisovatel († 1942) 1897 – Bernard Reder, ukrajinský sochař, grafik a architekt († 7. září 1963) 1880 – Ludwig Beck, německý generál († 1944) 1881 Louis Trousselier, francouzský cyklista († 24. dubna 1939) Gottlob Walz, německý skokan do vody, olympionik († 1943) 1884 – Pedro Henríquez Ureña, filosof filolog a literární kritik z Dominikánské republiky († 11. května 1946) 1886 Heinrich Baak, německý sochař († 2. července 1933) William Fielding Ogburn, americký sociolog († 27. dubna 1959) Robert Schuman, francouzský politik, zakladatel Evropské unie († 4. září 1963) 1890 – Hendrikje van Andelová-Schipperová, nejstarší nizozemská občanka všech dob († 2005) 1894 – Einar Fróvin Waag, faerský podnikatel a politik († 1989) 1899 – Carlyle Beals, kanadský astronom († 2. července 1979) 1900 – Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel († 1944) 1904 – Allie Morrison, americký zápasník, zlato na OH 1928 († 18. dubna 1966) 1906 – Heinz Harmel, důstojník Waffen-SS († 2000) 1908 – Erik Lundqvist, švédský olympijský vítěz v hodu oštěpem († 7. ledna 1963) 1911 – Bernard Herrmann, americký hudební skladatel († 24. prosince 1975) 1916 Ľudmila Pajdušáková, slovenská astronomka († 5. října 1979) Runer Jonsson, švédský spisovatel († 29. října 2006) Petronij Gaj Amatuni, ruský spisovatel dětské literatury († 29. dubna 1982) 1920 – Ray Harryhausen, americký filmař, režisér, animátor a scenárista († 7. května 2013) 1921 Harry Schell, americký pilot Formule 1 († 16. května 1960) Juraj Martvoň, slovenský operní pěvec-barytonista († 16. října 1991) Georges Condominas, francouzský etnograf a etnolog († 17. července 2011) 1922 – Mousey Alexander, americký jazzový hudebník († 9. října 1988) 1925 – Giorgio Napolitano, italský politik, prezident republiky († 22. září 2023) 1929 – Oriana Fallaciová, italská novinářka a spisovatelka († 2006) 1930 – Sławomir Mrożek, polský spisovatel, dramatik, publicista a kreslíř († 15. srpna 2013) 1931 – Jorge Edwards, chilský diplomat a spisovatel († 17. března 2023) 1932 – Robert Ayres, americký ekonom, prognostik († 23. října 2023) 1936 – Kigeli V., rwandský král (mwami) († 16. října 2016) 1939 – Sante Gaiardoni, italský cyklista, olympijský vítěz († 30. listopadu 2023) 1941 – Margitta Gummelová, východoněmecká atletka 1943 Bob Brunning, britský baskytarista († 18. října 2011) Gerhard Auer, německý veslař, olympijský vítěz († 21. září 2019) Garland Jeffreys, americký zpěvák a kytarista Peter Schäfer, německý judaista 1944 Elizardo Sánchez, kubánský aktivista v oblasti lidských práv Seán Patrick O'Malley, americký kardinál 1947 Brian Herbert, americký spisovatel Richard Lewis, americký herec a komik Will Hoebee, nizozemský hudební producent a skladatel († 10. června 2012) Eric Wrixon, irský rockový klávesista († 13. července 2015) 1948 – Ian Paice, anglický bubeník 1949 – Greg Burson, americký dabér († 22. července 2008) 1951 – Pavel Zajáček, slovenský hudebník 1954 – Susan Huggettová, zimbabwská pozemní hokejistka 1955 Robert Kalina, rakouský výtvarník Charles Joseph Precourt, americký kosmonaut 1956 Pedro Santana Lopes, premiér Portugalska Nick Fry, britský funkcionář v motorsportu 1957 Gurbanguly Berdimuhamedow, prezident Turkmenistánu Ouka Leele, španělská fotografka, malířka a básnířka († 24. května 2022) 1958 – Rosa Motaová, portugalská olympijská vítězka v maratonském běhu 1960 – Kevin Shirley, jihoafrický hudební producent 1962 – George Zamka, americký astronaut 1965 – Jelena Ovčinnikovová, americká sportovní lezkyně ruského původu 1966 – Marion Vernoux, francouzská režisérka a scenáristka 1970 – Melanie Paschkeová, německá sprinterka 1972 – DJ Shadow, americký hudebník 1978 – Nicole Scherzinger, americká zpěvačka 1984 – Samir Merzić, bosenský fotbalista 1988 – Martina Šindlerová, finalistka soutěže Slovensko hledá Superstar