7. červenec je 188. den roku podle gregoriánského kalendáře (189. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 177 dní. Svátek má Bohuslava.
Události
Česko 1421 – Synoda husitských duchovních odsoudila odchylky od čtyř pražských artikulů. 1455 – na Moravě byla jmenována na dobu dvou let desetičlenná regentská vláda. 1650 – švédské vojsko opustilo moravská města. 1839 příjezdem prvního vlaku do Brna byl zahájen provoz na železniční trati Brno–Vídeň (část Severní dráhy císaře Ferdinanda). První železniční neštěstí v České republice. V pořadí třetí vypravený vlak najel do předchozího, který čekal před vranovickým nádražím u Břeclavi. Desítky osob byly zraněny. 1919 – odstoupila vláda Karla Kramáře. Následujícího dne prezident Masaryk jmenoval novou vládu, vedenou sociálním demokratem Vlastimilem Tusarem 1947 – v Praze bylo uvedeno do provozu autobusové nádraží Pankrác. 1961 při důlním neštěstí na havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků. Česká tenistka Věra Suková ve finále Wimbledonu, podlehla Američance Karen Susmanové 4–6, 4–6. 1966 – V Nošovicích byl položen základní kámen nového pivovaru, náhradou za zavřený pivovar v Karviné. Budoucí pivovar Radegast zahájí provoz 3. prosince 1970. 1967 – v Holešovicích byl otevřen Parkhotel. 1973 – Jan Kodeš vyhrál Wimbledon nad Alexem Metrevelim 6–1, 9–8, 6–3. 1985 – Vyvrcholila Národní pouť na Velehradě, která zároveň přerostla v jednu z největších protikomunistických demonstrací za celou dobu trvání komunistického režimu. 1997 – stoleté záplavy v České republice kulminovaly. Připravily o život celkem 50 osob. Povodeň vyhnala z domovů na osmdesát tisíc lidí, z toho víc než deset tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Celkové škody přesáhly 63 miliard korun. 2017 – Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého o sedmi státních svátcích v roce musí zůstat zavřené obchody nad 200 m². (Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. prosinec a 26. prosinec.
Svět 1124 – Staré fénické město Tyr (dnes Sur v Libanonu) padlo do rukou benátské křížové výpravě po 19týdenním obléhání 1433 – Za války polského krále Vladislava II. Jagiella s Řádem německých rytířů z let 1431–1435 oblehlo polsko-sirotčí vojsko řádové město Chojnici (něm. Konitz); neúspěšné dobývání trvalo do 15. srpna. 1438 – Král Karel VII. Francouzský vydal na církevní synodě francouzského duchovenstva Pragmatickou sankci z Bourges, kterou přisoudil Nejvyššímu církevnímu kolegiu nadřazenou moc nad papežem a muselo se scházet každých 10 let. 1456 – Johanka z Arku byla při opakovaném soudu zproštěna viny (ovšem podle rozsudku prvního soudu byla v roce 1431 popravena). 1513 – Byl blahořečen František z Pauly. 1668 – Isaac Newton obdržel magisterský titul na Trinity College v Cambridge. 1770 – Ruské vojsko porazilo Osmanskou armádu v bitvě u Largy a u ostrova Chios. 1801 – Otrok Toussaint Louverture vyhlásil Haitskou nezávislost. 1814 – Walter Scott vydal anonymně román Waverley aneb Před šedesáti lety, v němž se hlavní hrdina postavil na stranu skotských horalů, kteří osnovali povstání proti králi. Obrovský úspěch díla povzbudil Scotta ke psaní dalších historických románů. 1893 – Byl zahájen provoz parní tramvaje v Košicích. 1917 – Princ Georgij Lvov po sesazení cara Mikuláše II. sestavil prozatímní vládu. 1930 – Byla zahájena stavba přehrady Boulder Dam (dnes Hooverova přehrada). 1937 – Vpádem Japonska do Číny začala druhá čínsko-japonská válka. 1954 – První vysílání písně Elvise Presleyho v rádiu. 1961 – Ve Slovinsku byl vyhlášen Triglavský národní park. 1963 – Federativní lidová republika Jugoslávie byla přejmenována na Socialistickou federativní republiku Jugoslávie a s ní současně všechny její satelitní republiky. 1978 – Šalomounovy ostrovy získaly nezávislost na Spojeném království. 1986 – Microsoft vydal vylepšený operační systém IBM PC DOS Version 3.2. 1990 V Polsku byly založeny zvláštní vojenské jednotky GROM. U příležitosti mistrovství světa v kopané v Římě spolu poprvé vystoupili tři slavní tenoristé konce 20. století José Carreras, Plácido Domingo a Luciano Pavarotti. 1991 – Po podpisu Brionské deklarace skončila Desetidenní válka o nezávislost Slovinska. 1992 – Po skončení zákonné pětiroční čekací doby český tenista Ivan Lendl získal americké občanství. 2004 – Vypršela platnost posledního patentu na algoritmus komprese dat LZW (v Kanadě). 2005 – Při sérii čtyř teroristických bombových útoků v londýnském dopravním systému zemřelo 52 lidí. 2007 papež Benedikt XVI. vydal motu proprio Summorum pontificum. V devíti metropolích po celém světě se konala globální koncertní akce všech dob pod názvem Live Earth, kterou bývalý americký viceprezident a ekologický aktivista Al Gore vyzval k ochraně klimatu. 2009 – Benedikt XVI. vydal encykliku Caritas in veritate. 2012 – Nejméně 172 lidí zahynulo při bleskové povodni v Krasnodarském kraji regionu Ruska. 2017 V Hamburku začal summit skupiny G20 se zaměřením na volný obchod a problémy životního prostředí. Byl provázen násilnými činy v centru; zároveň desítky tisíc lidí pokojně demonstrovaly proti různým společenským jevům, zejména proti ekonomickým rozdílům na planetě. OSN přijala Smlouvu o zákazu jaderných zbraní. 2021 Jovenel Moïse, prezident Haiti, byl zavražděn. V hlavním městě Venezuely Caracasu začaly střety na Cota 905 policejních sil se zločinným Megabandem „el Koki“ (Carlos Luis Revete), „el Vampi“ (Carlos Calderón Martínez) a „el Galvis“ (Garbis Ochoa Ruíz).
Narození Viz též :Kategorie:Narození 7. července — automatický abecedně řazený seznam.
Česko náhled|upright|Gustav Mahler (* 1860) náhled|upright|Jan Laštůvka (* 1982)1528 – Anna Habsburská, dcera císaře Ferdinanda I., vévodkyně bavorská († 17. října 1590) 1655 – Kryštof Dientzenhofer, barokní architekt († 20. června 1722 1752 – Jakub Lokaj, hudební skladatel 1838 – Ferdinand Stolička, geolog a paleontolog († 19. června 1874) 1853 – Jan Říha, pomolog a šlechtitel († 12. července 1922) 1860 – Gustav Mahler, česko-rakouský skladatel († 18. května 1911) 1873 – Anna Sychravová, politička († 22. února 1925) 1875 – Antonín Vojtěch Horák, hudební skladatel († 12. března 1910) 1884 – Jiří Myron, herec a režisér († 25. ledna 1954) 1885 – Metoděj Řihák, první československý provinciál Tovaryšstva Ježíšova († 26. ledna 1934) 1889 Ella Nollová, herečka († 27. července 1959) Anna Steimarová, herečka († 15. března 1962) 1894 – Ferdinand Stiebitz, překladatel z řečtiny a latiny († 10. října 1961) 1907 – Josef Myslivec, historik umění, byzantolog, překladatel, politický vězeň († 20. listopadu 1971) 1911 – Bohuslav Kouba, příslušník výsadku Bioscop († 3. května 1942) 1912 – Maxmilian Martischnig, odbojář († 29. prosince 1984) 1913 Rudolf Skopec, historik fotografie († 18. července 1975) Karel Poláček, politik KSČ- ministr strojírenství, fotbalista († 28. října 1976) 1917 – Bedřich Šindelář, historik a spisovatel († 28. dubna 1996) 1918 – Hana Mejdrová, historička a levicová intelektuálka († 26. prosince 2011) 1923 – Alena Veselá, varhanice († 11. května 2025) 1924 – Vlastimil Hála, trumpetista a hudební skladatel († 29. července 1985) 1925 – Vladimír Sís, scenárista a režisér († 7. září 2001) 1926 Zdeněk Malý, volejbalista († 9. března 2010) Kamil Sedláček, tibetolog a komparativní sinotibetský jazykovědec († 17. října 2011) 1929 – Aleš Kalivoda, ostravský malíř 1934 – Stanislav Chýlek, chemik, překladatel, politik a diplomat 1940 – Jindřich Konečný, básník, aforista a politik († 20. března 2009) 1945 – Karel Kafka, abstraktní malíř 1947 – Jan Ivan Wünsch, rockový baskytarista († 1. června 1999) 1951 – Miloslav Mejzlík, herec 1952 – Jiří Stárek, skladatel a hráč na bicí nástroj († 24. listopadu 1994) 1956 – Jiří Payne, politik 1962 – Kateřina Cajthamlová, lékařka 1982 – Jan Laštůvka, fotbalový brankář 1984 – Tomáš Magnusek, herec 1984 – Igor Orozovič, herec
Svět náhled|upright|Lion Feuchtwanger (* 1884) náhled|upright|Ringo Starr (* 1940) náhled|upright|Toto Cutugno (* 1943) náhled|upright|Bérénice Bejo (* 1976) náhled|upright|Michelle Kwanová (* 1980) 1053 – Širakawa, japonský císař († 24. července 1129) 1207 – Alžběta Durynská, uherská princezna, později svatořečena († 17. listopadu 1231) 1528 – Anna Habsburská, rakouská arcivévodkyně a bavorská vévodkyně († 17. října 1590) 1540 – Jan Zikmund Zápolský, maďarský král († 14. března 1571) 1585 – Thomas Howard z Arundelu, anglický šlechtic, sběratel umění († 4. října 1646) 1655 – Kryštof Dientzenhofer, německý barokní stavitel žijící v Čechách († 20. června 1722) 1709 – Ondřej Zahner, český sochař bavorského původu († 6. února 1752) 1719 – Johann Karl Herberstein, lublaňský biskup († 7. října 1787) 1745 – Marie Eleonora z Lichtenštejna, česká šlechtična († 26. listopadu 1812) 1746 – Giuseppe Piazzi, italský řeholník, matematik a astronom († 22. července 1826) 1750 – August Wilhelm von Bismarck, pruský politik († 3. února 1783) 1766 – Guillaume Philibert Duhesme, francouzský generál († 18. června 1815) 1771 – Luisa Augusta Dánská, dánská princezna († 13. ledna 1843) 1816 – Rudolf Wolf, švýcarský astronom a matematik († 6. prosince 1893) 1818 – Catherine Hubbacková, britská spisovatelka († 25. února 1877) 1828 – Heinrich Ferstel, rakouský architekt († 14. července 1883) 1833 – Félicien Rops, belgický malíř, litograf a karikaturista († 23. srpna 1898) 1835 – Alois von Spens-Booden, předlitavský soudce, státní úředník a politik († 2. dubna 1919) 1839 – Eduard Ebel, německý duchovní, básník a skladatel († 30. ledna 1905) 1843 – Camillo Golgi, italský lékař a vědec († 21. ledna 1926) 1854 – Nikolaj Morozov, ruský revolucionář († 30. července 1946) 1855 – Ludwig Ganghofer, německý spisovatel, dramaturg, novinář († 24. července 1920) 1859 – Robert Demachy, francouzský fotograf († 29. prosince 1936) 1863 – Vladimir Leonidovič Durov, sovětský krotitel, cirkusový artista a spisovatel († 3. srpna 1934) 1871 – Benjamin Seebohm Rowntree, britský sociální výzkumník († 7. října 1954) 1873 – Sándor Ferenczi, maďarský psychoanalytik († 22. května 1933) 1878 – Alžběta Amálie Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně a lichtenštejnská princezna († 13. března 1960) 1882 Zdzisław Jachimecki, polský hudební historik a skladatel († 27. října 1953) Janka Kupala, běloruský spisovatel († 28. června 1942) 1883 – Albert Clément, francouzský automobilový závodník († 1907) 1884 – Lion Feuchtwanger, německý spisovatel († 1958) 1887 – Marc Chagall, běloruský malíř († 1985) 1891 – Tadamiči Kuribajaši, japonský generál ve druhé světové válce († 23. března 1945) 1893 – Miroslav Krleža, chorvatský spisovatel († 29. prosince 1981) 1897 – Michail Kovaljov, sovětský generál († 1. srpna 1967) 1899 – George Cukor, americký filmový režisér († 24. ledna 1983) 1901 – Vittorio De Sica, italský herec a režisér († 1974) 1903 – Steven Runciman, britský historik († 1. listopadu 2000) 1907 – Robert Anson Heinlein, spisovatel science fiction († 8. května 1988) 1911 Gian Carlo Menotti, italský hudební skladatel a libretista († 1. února 2007) Bohuslav Partyk, slovenský ekonom († 12. září 1990) 1913 – Pinetop Perkins, americký bluesový pianista († 21. března 2011) 1915 – Yul Brynner, americký herec († 1985) 1918 – Marc Soriano, francouzský filosof literární kritik a spisovatel († 18. prosince 1994) 1919 – Jon Pertwee, britský herec a kabaretní umělec († 20. května 1996) 1922 – Pierre Cardin, francouzský návrhář († 29. prosince 2020) 1923 – Eduardo Falú, argentinský kytarista († 9. srpna 2013) 1927 – Doc Severinsen, americký trumpetista 1930 Theodore Edgar McCarrick, americký kardinál († 3. dubna 2025) Hank Mobley, americký jazzový saxofonista († 30. května 1986) Biljana Plavšićová, prezidentka bosenské Republiky srbské 1931 – David Eddings, americký spisovatel fantasy literatury († 2009) 1932 – Joe Zawinul, rakouský jazzový a jazzrockový pianista a skladatel († 2007)