10. červenec je 191. den roku podle gregoriánského kalendáře (192. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 174 dní. Svátek slaví Libuše a Amálie.
Události Česko 1091 – První písemná zmínka o Brně v Kosmově kronice. 1819 – Nový učební plán pro gymnázia zavedl šest tříd, čtyři nižší (gramatikální třídy) a dvě vyšší (humanitní třídy). 1860 – Bedřich Smetana se podruhé žení, tentokrát s Barborou (Betty) Fernandiovou. 1897 – Premiéra baletu Bajaja v pražském Národním divadle na hudbu Jindřicha Kaana z Albestů. 1920 – Ministr zahraničí Edvard Beneš s polským premiérem podepsali v belgickém Spa úmluvu, podle které se plná moc k určení státní hranice na Těšínsku předává spojenecké Nejvyšší radě. 1926 – Premiéra baletu Doktor Faust v Národním divadle v Praze, hudba František Škvor. 1941 – Premiéra českého filmu Vladimíra Slavínského Advokát chudých podle romanety Jakuba Arbese s Otomarem Korbelářem v hlavní roli. 1946 – V Moskvě byla podepsána smlouva umožňující volyňským Čechům zpět do jejich bývalé vlasti. 1947 Národní shromáždění schválilo prostou většinou v prvním i druhém čtení zákon č. 143/1947 Sbírky známější jako Lex Schwarzenberg, jímž byl vyvlastněn veškerý majetek hlubocké větve Schwarzenbergů. Československá vláda po jednání v Moskvě odvolala svou účast na pařížské konferenci, na které se měl projednávat Marshallův plán. 1968 – Poslanci Národního shromáždění zvolili 150 poslanců České národní rady. 1973 – Olga Hepnarová v Praze najela nákladním automobilem do skupinky lidí na chodníku, přičemž zemřelo 8 lidí. 1999 – V Karlových Varech skončil 34. ročník mezinárodního filmového festivalu. Nejvyšší ocenění – Křišťálový glóbus – získal izraelský film Janini přátelé. 2013 – Prezident Zeman jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. 2018 – Novým ministrem spravedlnosti ve druhé vládě Andreje Babiše byl jmenován nestraník Jan Kněžínek. Po odstoupivší Táně Malé kvůli nedostatečnému vzdělání a plagiátorství.
Svět 48 př. n. l. – Pompeius porazil Caesara v bitvě u Dyrrhachia. 431 – Skončil Efezský koncil, který odsoudil nestoriánství. 552 – Začátek arménského kalendáře. 988 – Gaelsko-vikingský dublinský král Glúniairn se poddal irskému velekráli Máel Sechnaill mac Domnaillovi, což se považuje za počátek moderního Dublinu. 1040 – Lady Godiva jede nahá na koni skrz Coventry, aby donutila svého manžela Earl of Mercia snížit daně. 1212 – Velký a silný požár zničil většinu Londýna do základů. 1460 – Bitvu u Northamptonu vyhráli Lancasterové, král Jindřich VI. je zajat. 1520 – Francouzský král Karel V. a anglický král Jindřich VIII. Podepsali smlouvu v Calais 1559 – Francouzský král Jindřich II. je smrtelně zraněn v rytířském turnaji a umírá přesně, jak předpověděl Nostradamus 1609 – Bavorský kurfiřt Maxmilián I. založil Katolická liga jako protiváhu Protestantské unie. 1778 – Americká revoluce: Ludvík XVI. vyhlásil válku Spojenému království. 1850 – Millard Fillmore se stal 13. prezidentem USA. 1890 – Wyoming byl přijat jako 44. stát USA. 1908 – Nizozemský fyzik Heike Kamerlingh Onnes dokázal zkapalnit helium. 1939 – Rumunsko vyhlásilo válku Bulharsku. 1925 Založena tisková agentura Sovětského svazu (ITAR-TASS). V americkém státě Tennessee byl zahájen soud s Johnem T. Scopesem, který porušil tehdy platný státní zákon zakazující výuku evoluční teorie. 1938 – Howard Hughes obletěl svět za 91 hodin a vytvořil tak nový rekord. 1940 Druhá světová válka: začala letecká bitva o Británii – Luftwaffe začala útočit na britské konvoje v průlivu La Manche. Vznikla Vichistická Francie v čele s Philippem Pétainem. 1941 – Ve městě Jedwabne Poláci povraždili 340 Židů. 1951 – Korejská válka: v Kesongu začala jednání o příměří. 1962 – Na oběžnou dráhu byla vypuštěna první telekomunikační družice Telstar. 1973 – Bahamy získaly nezávislost v rámci Commonwealthu. 1985 Agenti francouzské tajné služby potopili loď Rainbow Warrior ekologické organizace Greenpeace. Po neúspěšné a zákazníky odmítnuté propagaci nové chuti Coly pod názvem New Coke – oznamuje firma Coca-Cola, že se vrací zpátky k originálnímu receptu Coca-Cola Classic. 1990 – Navzdory převratným ekonomickým a politickým změnám a intenzivní kritice oponentů je Gorbačov znovu zvolen do čela Komunistické strany Sovětského Svazu 1991 – Boris Jelcin se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Ruska. 1992 – V americkém Miami byl bývalý panamský vládce Manuel Noriega odsouzen ke 40 letům ve vězení za obchodování s drogami a vydírání. V roce 1999 mu byl trest snížen na 30 let. 2000 – Na jihu Nigérie zabila exploze ropovodu asi 250 vesničanů, kteří si brali ropu. 2011 – Kvůli skandálu s odposlechy vyšel naposledy tehdy nejprodávanější britský novinový nedělník News of the World. 2017 – V Iráku byla ukončena Bitva o Mosul. 2020 – V Benátské laguně byl po 17 letech výstavby spuštěn ochranný systém MOSE (Mojžíš) pro ochranu města Benátek před záplavami, způsobenými mořským přílivem.
Narození Viz též :Kategorie:Narození 10. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Leopold Hilsner (* 1876) 1583 – Pavel Skála ze Zhoře, exulantský spisovatel a historik († 1640) 1719 – Václav Kovanda, barokní sochař a řezbář († 28. března 1788) 1780 – František Ignác Kassián Halaška, vědec († 12. července 1847) 1817 – Václav Pour, český politik († 20. října 1880) 1868 – Růžena Svobodová, spisovatelka († 1. leden 1920) 1880 – Bedřich Dubský, jihočeský archeolog († 9. února 1957) 1881 – Zdeněk Záhoř, literární historik, kritik a spisovatel († 16. srpna 1931) 1884 – František Bednář, český evangelický teolog a historik († 11. července 1963) 1885 – Method Kaláb, český grafik, ilustrátor, bibliofilský specialista († 17. listopadu 1963) 1889 – Miroslav Rutte, dramatik, prozaik, básník, filmový estetik, autor filmových scénářů († 24. listopadu 1954) 1903 – Josef Václav Bečka, jazykovědec († 5. června 1992) 1904 – Iša Krejčí, hudební skladatel († 6. března 1968) 1905 Václav Vaněček, český právník a právní historik († 12. dubna 1985) Vuk Echtner, český esperantista a průkopník bahá'í víry († 22. ledna 1994) 1920 – Miloslav Chlupáč, český sochař a malíř († 30. listopadu 2008) 1922 Jan Vlček, letecký konstruktér († 2. ledna 1984) Petr Schulhoff, režisér a scenárista († 4. května 1986) 1923 Jiljí Fiedler, agronom († 17. května 1975) Jindřich Bilan, děkan Hornicko-geologické fakulty Technické univerzity v Ostravě († 19. dubna 2012) 1924 – František Toman, ministr vlád České socialistické republiky († 20. září 1981) 1926 – Jiřina Táborská, česká literární historička a literární teoretička († 14. září 2004) 1928 Karel Šiktanc, básník František Stavinoha, spisovatel a scenárista, kladenský horník († 8. dubna 2006) 1929 Josef Špak, biskup-patriarcha Církve československé husitské († 12. září 2016) Jaroslav Plichta, psycholog, speciální pedagog a dramaturg († 25. července 2002) 1930 Osvald Klapper, malíř, ilustrátor, grafik, typograf a scénograf († 26. prosince 2010) Antonín Jelínek, spisovatel, literární historik, kritik, publicista († 25. května 2008) 1933 – Ivan Passer, česko-americký filmový scenárista a režisér († 9. ledna 2020) 1935 – Miroslav Maňas, český statistik a prorektor pro vědu a výzkum na VŠE († 24. července 2024) 1940 Lubomír Dvořák, fyzik a rektor Univerzity Palackého v Olomouci Květoslava Kořínková, česká politička a pedagožka Kamil Sopko, malíř, sochař a pedagog 1945 – Jiří Nykodým, soudce Ústavního soudu 1951 – Martina Drijverová, česká spisovatelka 1955 – Milan Langer, český klavírista a hudební pedagog 1958 – Martin Havelka, divadelní a filmový herec 1962 – Vida Neuwirthová, česká herečka
Svět náhled|upright|Jan Kalvín (* 1509) náhled|upright|Nikola Tesla (* 1856) náhled|upright|Marcel Proust (* 1871) náhled|upright|Carl Orff (* 1895) 1451 – Jakub III. Skotský, král skotský († 11. června 1488) 1509 – Jan Kalvín, francouzský náboženský reformátor († 1564) 1682 – Bartholomäus Ziegenbalg, německý misionář, první protestantský misionář v Indii († 1719) 1726 – Alexandr Filipovič Kokorinov, ruský architekt († 21. března 1772) 1766 – Edouard Jean-Baptiste Milhaud, francouzský generál († 1833) 1765 – Pjotr Ivanovič Bagration, ruský generál († 24. září 1812) 1792 George M. Dallas, americký politik a viceprezident († 1864) Frederick Marryat, anglický spisovatel († 1847) 1830 – Camille Pissarro, francouzský impresionistický malíř († 13. listopadu 1903) 1831 – Kamilo Mašek, slovinský skladatel českého původu († 29. června 1859) 1842 – Adolphus Busch, americký pivovarník, spoluzakladatel společnosti Anheuser-Busch († 1913) 1835 – Henryk Wieniawski, polský houslista a hudební skladatel († 1880) 1851 – Friedrich von Wieser, rakouský ekonom († 22. července 1926) 1856 – Nikola Tesla, americký fyzik srbského původu († 1943) 1864 – George Charles Beresford, anglický portrétní fotograf († 21. února 1938) 1866 – Sergej Voronoff, chirurg ruského původu, průkopník v oblasti xenotransplantací († 3. září 1951) 1867 – Maxmilián Bádenský, německý říšský kancléř († 6. listopadu 1929) 1869 – Kálmán Kandó, maďarský inženýr a vynálezce († 1931) 1871 – Marcel Proust, francouzský spisovatel († 1922) 1873 – Edmund Dene Morel, britský novinář, spisovatel a politik († 12. listopadu 1924) 1878 – Otto Freundlich, německý malíř a sochař († 9. března 1943) 1888 – Giorgio de Chirico, řecko-italský malíř a sochař († 20. listopadu 1978) 1895 – Carl Orff, německý skladatel († 1982) 1898 – Heinrich Jöckel, velitel věznice Malá pevnost Terezín († 26. října 1946) 1902 Günther Weisenborn, německý prozaik a dramatik († 26. března 1969) Kurt Alder, německý chemik, držitel Nobelovy ceny († 20. června 1958) 1903 – John Wyndham, britský spisovatel († 1969) 1908 – Donald Peers, velšský zpěvák († 9. srpna 1973) 1911 – Cootie Williams, americký trumpetista († 15. září 1985) 1914 – Joe Shuster, kanadský malíř komiksů, spoluautor postavy Supermana († 1992) 1919 – Pierre Gamarra, francouzský spisovatel a novinář († 20. května 2009) 1920 – Owen Chamberlain, americký fyzik, držitel Nobelovy ceny († 2006) 1922 – Jake LaMotta, americký boxer († 19. září 2017) 1925 – Mahathir Mohamad, malajský politik; Premiér Malajsie 1931 Ivan Rajniak, slovenský herec († 23. února 1999) Alice Munroová, kanadská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu († 13. května 2024) 1935 – Wilson Whineray, novozélandský ragbista († 22. října 2012) 1936 – Selwyn Baptiste, původem trinidadský hudebník a organizátor karnevalů († 5. ledna 2012) 1938 Lee Morgan, americký jazzový trumpetista († 19. února 1972) Paul Andreu, francouzský architekt 1939 – Mavis Staples, americká zpěvačka 1942 Pjotr Klimuk, vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu Sixto Rodriguez, americký folkrockový hudebník mexického původu († 8. srpna 2023) Ronnie James Dio, americký metalový zpěvák († 16. května 2010) 1943 – Arthur Ashe, americký tenista černé pleti († 1993) 1945 Ron Glass, americký herec († 25. listopadu 2016) Virginia Wadeová, britská tenistka 1947 – Bruce Fowler, americký pozounista a hudební skladatel 1948 Natalja Sedychová, ruská baletka a divadelní a filmová herečka Ronnie Cutrone, americký výtvarník a asistent Andyho Warhola († 21. července 2013) 1950 Šota Čočišvili, sovětský olympijský vítěz v judu Prokopis Pavlopulos, řecký prezident 1953 – Zoogz Rift, americký wrestler, hudebník a skladatel († 22. března 2011) 1954 – Neil Tennant, britský hudebník, člen kapely Pet Shop Boys 1958 Fiona Shaw, irská herečka a divadelní a operní režisérka Béla Fleck, americký banjista a hudební skladatel 1959 Anjani, americká písničkářka a pianistka Sandy West, americká rocková zpěvačka a skladatelka († 21. října 2006) 1965 – Alexie Řecká a Dánská, dánská princezna 1968 – Hassiba Boulmerka, alžírská atletka 1971 Nathan Cox, americký režisér videoklipů Adam Foote, kanadský lední hokejista 1976 – Ludovic Giuly, francouzský fotbalista