16. červenec je 197. den roku podle gregoriánského kalendáře (198. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 168 dní. Svátek má Luboš.

Události

Česko 1410 – Zbyněk Zajíc z Hazmburka nechal v Praze veřejně spálit všechny spisy Jana Wiklefa, anglického reformátora , kterým se později inspiroval Jan Hus. 1608 – Zemský sněm zvolil moravským zemským hejtmanem Karla st. ze Žerotína, čímž skončila prozatímní vláda direktoria. 1873 – Bedřich Smetana začíná komponovat novou operu Dvě vdovy na libreto Emanuela Františka Züngela podle francouzské salónní komedie Féliciena Mallefilla. Velmi úspěšná premiéra se konala už 27. března 1874. 1992 – Neúspěšně proběhlo druhé kolo prezidentských voleb; jediným kandidátem byl Miroslav Sládek. 1997 – Evropská unie doporučila České republice zahájit jednání o členství v Evropské unii (spolu s Estonskem, Kyprem, Polskem, Maďarskem, a Slovinskem), a zároveň zaslala české vládě své kritické připomínky, které se mj. týkaly bankovního systému, lustračního zákona, diskriminace Rómů aj.

Svět 463 – Začátek lunárního cyklu Hilarius 622 – Muhammad započal svoji hidžru, tedy útěk z Mekky do Mediny. Od tohoto data se počítá islámský kalendář zavedený chalífou Umarem. 997 – Bulharské vojsko cara Samuela je poraženo byzantskou armádou generála Nikeforos Ouranos na řecké řece Spercheios 1054 – Definitivní rozkol (schizma) mezi řeckou (východní) a římskou (západní) církví. Papež Lev IX. exkomunikoval patriarchu Michaela Kerullariose z církve, když jeho delegace umístila papežskou bulu na oltář Hagia Sophia během bohoslužby. Na oplátku patriarcha dal do klatby celou západní církev 1099 – Vítězní Křižáci nahnali jeruzalémské Židy do synagogy, kterou potom zapálili 1212 – Spojená vojska Kastilie, Katalánie, Portugalska a Navarry pod vedením Alfonse VIII. porazila Maury u Las Navas de Tolosa a začala znovu dobývat Pyrenejský poloostrov, který od 8. století ovládali Arabové. Tyto boje, kterým se též říká reconquista, vyvrcholily vznikem katolického Španělska a Portugalska a byly ukončeny na 6.1 1492 dobytím Granady. 1377 – Richard II. korunován králem Anglie. 1661 – Ve Švédsku vydaná první bankovka na území Evropy. Vydala ji banka Stockholms Banco. 1769 – Otec Junípero Serra zakládá misii „Mission San Diego de Alcalá“, ze které se později stane město San Diego v Kalifornii. 1782 – V tento den měla v Císařském dvorním divadle ve Vídni světovou premiéru Mozartova opera „Únos ze serailu“ (německy: „Die Entführung aus dem Serail“) 1790 – Na základě „Residence Act“ (jeden z federálních zákonů USA) se hlavním městem USA stává Washington D.C. V tento den podepsal federální zákon tehdejší prezident USA – George Washington. Vláda se do Washingtonu přesunula až v roce 1800, kdy byl dostavěn Kapitol. 1808 – Začala bitva u Bailénu mezi Španělskem a napoleonskou Francií. 1809 – La Paz v Bolívii vyhlašuje nezávislost na Španělsku a vzniká „Junta Tuitiva“, první nezávislá vláda na území „Španělské Ameriky“, kterou vede Pedro Domingo Murillo. 1862 – David Farragut získává jako první v historii hodnost „Rear admiral“ v Námořnictvu Spojených států amerických 1880 – V Kanadě dostala Dr. Emily Howard Stoweová jako první žena licenci k provozování lékařské praxe. 1927 – Augusto César Sandino v Bitvě o Ocotal velel útoku na americké námořní pěchoty a národní gardu, ale byl odražen. 1931 – Císař Haile Selassie I podepsal první etiopskou ústavu. 1935 – V Oklahomě byly použity první parkovací hodiny na světě. 1942 – Podle rozkazu vichistické vlády zatkla a uvěznila francouzská policie asi 13–20 000 Židů. 1945 – V rámci projektu Manhattan byl proveden úspěšný test jaderné pumy Trinity, 124 km severozápadně od města Alamofordo v Novém Mexiku. Bomba č. 1 vážila 19 kilotun, byla první z 1129 svržených USA do roku 1992, z toho dvě byly v 1945 svrženy o dvacet dní později na japonské civilní obyvatelstvo měst Hirošima a Nagasaki. 1948 – Po neustálých útocích, během operace Dekel se město Nazaret vzdalo pod velení izraelských vojsk. 1950 – Uruguay se stala šampiónem 1950 FIFA World Cup v Rio de Janeiro, porazila Brazílii 2:1 ve finále. 1951 – Král Leopold III. abdikoval ve prospěch svého syna Baudouina. 1957 – John Glenn provedl let z Kalifornie do New Yorku za 3 hodiny, 23 minut a 8 sekund, čímž vytvořil nový rekord. 1960 USS George Washington, ponorka námořnictva USA, jako první na světě úspěšně otestovala vystřelení balistické rakety při ponoření Karibik: V kubánské vesnici Piedra Alta (provincie Havana) skupina kubánských teroristů zavraždila Manuela Lópeze de la Portilla (špion infiltroval mezi kubánské kontrarevolucionáře), v kubánském městě Piedra Alta. 1965 Francouzský a italský prezident slavnostně otevřeli Montblanský tunel. Běžnému provozu byl zpřístupněn o tři dny později. USA: Na Nevadě v jaderném testovacím místu, v 5:04:24 tamního času byla odpálena atomová bomba Izzer (součást projektu Flintlock), vážící méně než 20 kilotun. Byla to 424. bomba z 1129, které Spojené státy odpálily v letech 1945 až 1992. 1969 – Apollo 11 odstartovalo z mysu Canaveral na svou misi k Měsíci. 1979 – Po rezignaci iráckého prezidenta Hasana al-Bakra se prezidentem stal Saddám Husajn. 1979 – Nikaragujský diktátor Anastasio Somoza Debayle rezignoval jako prezident republiky, pod tlakem OAS, a uprchnul ze země v časných ranních hodinách následujícího dne. 1981 – Mahathir Mohamad se stal premiérem Malajsie. 1989 – V abchazském hlavním městě Suchumi propukly nepokoje, čímž začal gruzínsko-abchazský konflikt 1990 Filipíny, ostrov Luzon postihlo zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy stupnice; vyžádalo si více než 3000 životů a více než 25 000 lidí bylo zraněno. Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR přijal rezoluci o suverenitě Ukrajiny, Ukrajinský parlament vyhlásil Ukrajinu suverénním státem, čímž se Ukrajina přiblížila k pozdější nezávislosti na Sovětském svazu 1992 – V Limě, Peru, Shining Path -teroristická skupina spáchala útok na ulici Tarata v okrese Miraflores, zabila 30 civilistů a 200 lidí bylo zraněno. 1994 Afrika: Rwandská občanská válka skončila. Na Jupiter dopadly úlomky komety Shoemaker-Levy 9. 2000 – Zatmění Měsíce. 2001 – FBI zatkla v Las Vegas (USA) Dmitrije Skljarova pro porušení zákona DMCA. 2002 – Na ostrově Perejil začala Operace Romeo-Sierra. Od cca 23:43 byli vystěhováni obyvatelé z ostrova, který byl pět dní předtím obsazen marockými silami. 2014 – Na poloostrově Jamal je díra do nitra země o velikosti fotbalového hřiště. Nachází se 30 kilometrů od ruského města Bovanenkovo (Sibiř). V oblasti je největší počet plynových polí. 2017 – Ve Venezuele se konal plebiscit o odmítnutí Národního ústavodárného shromáždění, které mělo být voleno o čtrnáct dní později. 2018 – V Katalánsku byla ustavena Crida Nacional strana, vedená Carles Puigdemontem. 2019 – Bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo byl zatčen americkou policií, byl zahájen proces proti němu skrz případ Odebrecht.

Narození

Česko náhled|upright|Josef Jungmann (* 1773) 1773 – Josef Jungmann, národní buditel, jazykovědec a spisovatel († 14. listopadu 1847) 1826 Karel Vít Hof, historik, novinář a spisovatel († 9. srpna 1887) Vilemína Josefina z Auerspergu, šlechtična a česká vlastenka († 19. prosince 1898) 1850 – Adolf Glöckner, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Morašic († 14. března 1936) 1872 – Anton Karl Gebauer, rakouský cestovatel, etnograf a spisovatel († 30. května 1942) 1875 – Ladislav Filip Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda († 6. září 1895) 1876 – František Roith, architekt († 5. září 1942) 1879 – Viktorin Vojtěch, profesor fotochemie a vědecké fotografie († 11. července 1948) 1885 – Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše († 2. prosince 1974) 1887 – Vladimír Jindřich Bufka, fotograf, publicista († 23. května 1916) 1892 – Bohuslav Kilian, advokát, znalec umění a novinář († 25. února 1942) 1900 – Bruno Köhler, česko-německý komunistický funkcionář († 21. března 1989) 1902 – Stanislav Neumann, herec († 19. února 1975) 1903 – Saša Machov, tanečník, choreograf a režisér († 23. červen 1951) 1905 – Leoš Firkušný, muzikolog († 9. červenec 1950) 1906 Josef Pietschmann, kněz a varhaník litoměřické katedrály († 9. dubna 1950) Alois Fišárek, malíř († 5. února 1980) 1907 – Václav Jan Staněk, zoolog, mykolog, botanik, fotograf a filmař († 5. října 1983) 1914 – Antonín Sochor, československý generál († 16. srpna 1950) 1920 – Ivo Jirásek, hudební skladatel († 8. ledna 2004) 1922 – Oldřich Němec, československý hokejový reprezentant († 14. března 1995) 1924 – Zdeněk Švehla, český operní tenorista († 21. prosince 2014) 1926 Jan Hlaváč, český chemik († 21. března 2018) Miroslav Šubrt, hokejista († 6. dubna 2012) 1931 – Eva Sadková, scenáristka a režisérka († 8. dubna 2000) 1947 Ladislav Rygl, český sdruženář, mistr světa 1970 Regina Rázlová, herečka a podnikatelka 1949 – Irena Bukačová, historička, publicistka, překladatelka 1953 – Luděk Rubáš, lékař a bývalý politik 1965 Milan Ohnisko, básník a redaktor († 3. září 2026) Karel Kočí, teolog 1981 – Lucie Hrstková, lyžařka 1983 – Jan Maxián, český herec a hudebník

Svět náhled|upright|Roald Amundsen (* 1872) náhled|upright|Miguel Indurain (* 1964) 1194 – Svatá Klára, italská řeholnice († 11. srpna 1253) 1486 – Andrea del Sarto, italský malíř († 29. září 1530) 1517 – Frances Brandonová, anglická šlechtična, dcera Marie Tudorovny († 20. listopadu 1559) 1611 – Cecílie Renata Habsburská, polská královna, manželka polského krále Vladislava IV. Vasy († 24. března 1644) 1678 – Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská, meklenbursko-schwerinská vévodkyně († 30. května 1749) 1723 – Joshua Reynolds, anglický malíř († 23. února 1792) 1798 – Abbondio Sangiorgio, italský sochař († 2. listopadu 1879) 1803 – Sarah Yorke Jacksonová, snacha 7. prezidenta USA Andrewa Jacksona, první dáma USA († 23. srpna 1887) 1826 – Vilemína Auerspergová, šlechtična z rodu Colloredo-Mansfeld († 19. prosince 1898) 1828 – José Rodrigues, portugalský malíř († 19. října 1887) 1829 – Pierre Rossier, švýcarský fotograf († 22. října 1886) 1835 – William Hunt Painter, britský botanik († 12. října 1910) 1837 – Andrej Osipovič Karelin, ruský malíř a fotograf († 12. srpna 1906) 1850 – Carl Roman Abt, švýcarský konstruktér, vynálezce, organizátor a sběratel umění († 1. května 1933) 1852 – Vincenzo Gemito, italský sochař a grafik († 1. března 1929) 1855 – Georges Rodenbach, belgický spisovatel († 25. prosince 1898) 1860 – Otto Jespersen, dánský jazykovědec († 30. dubna 1943) 1872 – Roald Amundsen, norský polární výzkumník († 18. června 1928) 1883 – Charles Sheeler, americký malíř a fotograf († 7. května 1965) 1884 Alfred Jansa, rakouský důstojník († 20. prosince 1963) Anna Alexandrovna Vyrubovová, ruská dvorní dáma († 20. července 1964) 1888 – Frits Zernike, nizozemský fyzik, držitel Nobelovy ceny († 23. března 1966) 1892 – Michel Coiffard, francouzský stíhací pilot († 29. října 1918) 1896 – Trygve Halvdan Lie, norský politik, první generální tajemník OSN († 30. prosince 1968) 1901 Karol Sidor, slovenský novinář a nacionalistický politik († 20. října 1953) Robert Teldy Naim, francouzský spisovatel († 31. ledna 1981) Anna Barkovová, sovětská básnířka, novinářka a scenáristka († 29. dubna 1976) 1902 – Alexandr Romanovič Lurija, sovětský psycholog a neuropsycholog († 14. srpna 1977) 1903 – Fritz Bauer, německý právník, soudce a prokurátor († 1. červenec 1968) 1904 – Léon-Joseph Suenens, belgický biskup († 6. května 1996) 1906 – Lee Barnes, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1924 († 28. prosince 1970) 1907 – Barbara Stanwyck, americká herečka († 20. ledna 1990) 1908 – Gerd Achgelis, německý akrobatický pilot a podnikatel († 18. května 1991) 1911 – Ginger Rogersová, americká tanečnice a herečka († 25. dubna 1995) 1919 – Čchö Kju-ha, prezident Jižní Koreje († 22. října 2006) 1921 – Guy Laroche, francouzský módní návrhář († 17. února 1989)