Veselynivka () je česká evangelická obec v Berezivském okrese Oděské oblasti na jižní Ukrajině. Má 213 obyvatel a rozlohu 1,319 km².

Název obce se měnil v průběhu její existence několikrát. Prvním názvem byla Sirotinka, potom Čechoslavie (1923–1930), chutor Čechy (1930–1940), znovu Sirotinka (1940–1950) a od roku 1950 Veselynivka.

Historie Veselynivku založili 14. února 1912 na najaté půdě pana Sirotinského v tehdejší Chersonské gubernií Ruského císařství potomci českých pobělohorských evangelických exulantů. Byli to bratři Vilém Horta, Pavel Kratochvíl, Josef, Karel a Pavel Poláčkovi a Antonín Zlatník z Bohemky a Jan Hejtmanek, Alois Manek, František Suchánek a Jan Švejdar ze Zeleného Jaru i s rodinami.

První zmínka o Veselynivce se objevila v českém tisku ještě v roce 1914 v cestopise evangelického faráře Františka Bednáře (1884–1963), který tehdy navštívil Bohemku.

Za dobu své existence Veselynivka zažila tři války (občanskou a obě světové), několik okupací, v roce 1917 únorovou revoluci a říjnový převrat, 4 hladomory (1921–1922, 1928, 1932–1933, 1946–1948), perzekuce (1927–1937), znárodnění a kolektivizaci (1930), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (1922–1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy. Počet perzekvovaných se nepodařilo zjistit, ale ve 2. světové válce padli čtyři bratři v československé východní armádě, jeden v Rudé armádě a dva v sovětském partyzánském oddílu. Jejich jména jsou uveřejněná na pomníku v sousední obci Mychajlo-Oleksandrivka. V průběhu čtyř hladomorů nezemřel nikdo. náhled|upright=1.5|Pomník prvním českým obyvatelům obce a padlým v 1. a 2. světové válce 31. srpna 2008 byl ve Veselynivce slavnostně odhalen pomník „Prvním českým obyvatelům obce a padlým v 1. a 2. světové válce s úctou a vděčností občané Veselynivky. 14. 02. 1912 – 31. 08. 2008“.

Evangelický sbor V letech 1923–1962 existoval ve Veselynivce český evangelický reformovaný sbor. Jako kazatelé ve sboru sloužili: v letech 1923–1929 August Hapala (1895–1984) z Bílavska u Bystřice pod Hostýnem, bývalý voják c. a k. rakousko-uherské armády a zajatec, v letech 1929–1942 Vilém (Konstantinovič) Horta (1880–1954), po něm v letech 1942–1945 Josef (Miloslavovič) Vintr (1913–1993) z Bohemky, dále pak v letech 1945–1948 Fridrich (Francovič) Jančík (1899–1980). V letech 1948–1962 občas dojížděli kazatelé Václav Pujman (1878–1952) a Vilém Pujman (1896–1967) z Bohemky. V letech 1965–1970 kázal na pohřbech Jan (Karlovič) Svoboda (1880–1973). Konfirmace dětí se konala v Bohemce. V letech 1922–1932 se starala o bratry ve Veselynivce Českobratrská církev evangelická (ČCE) a Kostnická jednota. V jejich zastoupení obec navštívil v letech 1922 a 1923 vikář Rudolf Šedý (1873–1970) ze Svebohova. Obnovení vztahů s ČCE nastalo až v nezávislé Ukrajině v červnu 1993, kdy Veselynivku navštívili faráři Jiří Kučera z Hradiště a Pavel Jun z Borové u Poličky, vikář Václav Hurt z Hrabové a student Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Daniel Matouš. V únoru 1998 se sbor obrodil jako český nezávislý evangelický bratrský sbor, který úzce spolupracuje s ČCE a jehož představitelé jej pravidelně navštěvuji – zejména celocírkevní kazatel pro české sbory ve východní Evropě Mgr. Petr Brodský. Sbor vede ordinována presbyterka Marie Provazníková (), která je také členem České národní rady Ukrajiny. Bohoslužby probíhají v modlitebně, která byla vysvěcená 3. října 1999, a jsou vedeny v češtině. Při sboru působí český folklórní pěvecký soubor Zlaté Rosy.

Odkazy

Literatura České evangelické sbory v zahraničí. In: Evangelický kalendář 2010 / Uspoř. Martin T. Zikmund. Praha : Kalich, 2009. S. 235. – Češi na jižní Ukrajině / Z. Uherek, N. Valášková, A. Bažant, J. Vávra, O. Klípa. In: Český lid. 2000, č. 4, s. 320-330. . Drbal, Alexandr:Potomci českých pobělohorských evangelických exulantů ze Zelova na Ukrajině v 19.–21. století. In: Pamětní knížka na celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě 200 let v Zelowě konaný ve dnech 16. až 22. června 2003 pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Praha : Exulant, 2004. S. 26-39. Drbal, Alexandr: Veselynivce (Sirotince) je 90 let ! In: Informační věstník občanského sdružení Exulant. 2002, č. 1/13, s. 8-11. ISSN 1801-514X Drbal, Alexandr: Veselynivka (Sirotinka). In: Církev v proměnách času 1969–1999 : Sborník Českobratrské církve evangelické. Praha: Kalich, 2002. S. 333-334. . Drbal, Alexandr: Veselynovka na Ukrajině. In: České listy. 2002, č. 4, s. 8-10. Mostečtí, A. a A.: Veselinivka (Ukrajina). In: Evangelický kalendář 2009 / Uspoř. Petr Pazdera Payne. Praha : Kalich, 2008. S. 79-88. . Vavra, Jiří:Hmotné a nehmotné projevy vztahů k mrtvým : Etnoarcheologická studie na příkladu české menšiny v Bohemce a Veselinovce na Ukrajině / Seminář pro středověk, FF UK Praha; Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jan Klápště, CSc. Praha: FF UK, 2004. 67 + LII s. Vynohrads’kyj, O.: Nastojateľ Marija. In: Siľs’ki visti. 25. 12. 2008.

Související články Kostnická jednota

Externí odkazy

Drbal, Alexandr: Veselynivka (dějiny) Jiřička, Jan. Z dojičky krav kazatelkou. Prastarou komunitu Čechů na Ukrajině vede žena, 30. 9. 2012 Historie exulantských rodů Карта села Веселинівки на uamaps.com Погода в селі Веселинівка (Počasí ve Veselynivce)

Kategorie:Česká sídla na Ukrajině Kategorie:Vesnice v Oděské oblasti Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem