Nutná obrana je takové jednání, kterým je odvracen přímo hrozící, nebo trvající útok na zákonem chráněný zájem nebo na určité subjektivní právo.

Nutná obrana v trestním právu V trestním právu patří nutná obrana mezi okolnosti vylučující protiprávnost, protože čin, který by jinak byl trestný a kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem, který chrání trestní zákoník, není trestným činem. Obrana ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, jinak o nutnou obranu nepůjde.

Nutná obrana se nevztahuje jen na situace, kdy se obránce brání útočníkovi, ale platí i tehdy, kdy někdo brání jiného napadeného. Nemusí jít dokonce ani o útok na osobu, nutnou obranu lze vést například i proti útoku na majetek (krádež, poškození cizí věci, apod.) Vždy však musí jít o buď bezprostředně hrozící útok, nebo o útok, který zatím trvá. Pokud obránce zasáhne proti útočníkovi v době, kdy jeho útok již skončil, nemůže se už jednat o nutnou obranu. Obrana zároveň nesmí být v hrubém nepoměru ke způsobu daného útoku. Může sice být důraznější než útok, někdy i musí, aby byla skutečně účinná (může být tedy nepřiměřená, dokonce z definice i zjevně nepřiměřená), nikoli však jej řádově přesahující (tedy zcela zjevně nepřiměřená). Při posuzování nutné obrany se nepřihlíží ke způsobeným následkům, ale pouze ke zvolenému způsobu vedení obrany.Vladimír Kratochvíl: Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 2009. , str. 382.

Teorie trestního práva rozlišuje dva typy vybočení z mezí nutné obrany, tzv. exces:Pavel Šámal, Oto Novotný, Tomáš Gřivna, Jiří Herczeg, Marie Vanduchová, Rudolf Vokoun a kolektiv: Trestní právo hmotné. Praha: Wolters Kluwer, 2016, 8. vydání. , str. 226. exces extenzivní – obranné jednání je provedeno v době, kdy útok ještě bezprostředně nehrozí, nebo již byl ukončen, exces intenzivní – obrana byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Putativní nutná obrana popisuje situaci, kdy je útok pouze v mylné představě jednající osoby obránce, tedy jde o útok domnělý. Příkladem může být kolemjdoucí jež vidí, jak muž hrozí ženě střelnou zbraní, neváhá tedy a zakročí, netuší však, že šlo o zkoušku filmového natáčení. Takový čin se následně posuzuje podle zásad o skutkovém omylu.

Nad přípustností nutné obrany jsou vedeny rozsáhlé odborné i mediální polemiky. Právní praxe např. zastává názor, že není přípustnou nutnou obranou, jestliže obránce postřelí pachatele, který již dokonal loupežné přepadení a prchá s kořistí. Podobně byla zpochybňována legitimita použití střelné zbraně, pokud útočník jedná neozbrojen nebo není jasné, zda a jakou zbraň má k disposici. V posledních letech se však praxe soudů přiklonila na stranu extenzivního výkladu institutu nutné obrany a aprobuje i taková jednání, která by dříve byla posuzována jako trestný čin. Přesto však zůstává řada nejasností. Tyto nejasnosti lze odstranit až posouzením reálných možností obránce ze zorného úhlu sindefendologie, nauky o sebeobraně.

Nutná obrana v přestupkovém právu Ten, kdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem, přestupek nespáchá, ledaže jeho obrana byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Nutná obrana v soukromém právu Jestliže někdo od sebe, ale i od třetí osoby, odvrátí bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok, není povinen nahradit způsobenou újmu, ledaže obrana byla zcela zjevně nepřiměřená nebo hrozila-li původně jen nepatrná újma.

Odkazy Reference

Související články Svépomoc (právo) Krajní nouze Svolení poškozeného

Externí odkazy

Nutná obrana - pojednání, vysvětlení Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu Tpjn 303/2008 k výkladu nutné obrany podle § 13 tr. zák. s použitím automatického obranného zařízení (automatického nástražného systému)

Kategorie:Trestní právo Kategorie:Soukromé právo Kategorie:Právní pojmy