Zderadiny

Zderadiny ()Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren jsou malá vesnice, část městyse Kácov v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se tři kilometry severovýchodně od Kácova. Zderadiny jsou také název katastrálního území o rozloze 1,37 km².

Historie Jméno Zderadiny je odvozeno od osobního jména Zderad. Zderadiny se historicky skládaly ze tří osad označovaných obvykle jako Velké Zderadiny, Malé Zderadiny (dnes Zderadinky) a Hrochovy Zderadiny. Zderadiny jsou již uváděny v roce 1318. V tomto roce došlo k uzavření domažlických úmluv mezi Janem Lucemburským a českou šlechtou. Dle zemských desek se jednalo o jakéhosi Puše, v roce 1415 pak Oldřicha. O žádném z nich není žádná další zmínka.Sedláček, A.: Místopisný slovník historický království Českého. Praha : Bursík a Kohout, 1909. 1043 s. V osadách žili také svobodníci. (V roce 1557 zaznamenán Urban v Prostředních Zderadinách). Královští svobodníci náleželi k I. čtvrti římovických svobodníků kraje kouřimského.Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. ; v. 8°Hrochovy Zderadiny dostaly jméno od svobodnické rodiny Hrochů. Území kolem Sázavy bylo v minulosti charakteristické hustými a těžko proniknutelnými lesy. Na tomto území probíhalo osídlení vnitřní českou kolonizací. První osadníci tak byli svobodní rolníci nebo bojovníci, kteří obdrželi pozemky za svou službu panovníkovi.

Dějiny Zderadin jsou spojeny s dějinami Kácova.

V roce 1412 si dosavadní majitelé bratři Jindřich a Beneš  rozdělili Zderadiny s tím, že každý si ponechal polovinu Zderadin. Tak se poprvé objevuje označení horní a dolní části Zderadin. V roce 1454 jsou Zderadiny uváděny jako součást majetku Aleše Holického ze Šternberka v důsledku vymření dosavadních majitelů. V roce 1542 jsou zmiňovány Zderadiny dolní, horní a prostřední nacházející se v majetku Petra Vesky z Vesce. V roce 1552 a 1554 prodal pak tuto část dědic Jan Veska Janu Čejkovi z Olbramovic, který je spojil s kácovským zbožím.Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.

V soupise poddaných podle víry z roku 1651Zahradníková, M.: Štrejnová, E.: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Čáslavsko. V Praze : Státní ústřední archiv, 1999. 2 sv. (319 s., s. 320-633) jsou poddaní ve Zderadinách uvedeni ve společném soupise s Vranicemi. Soupisy berní ruly z r. 1654 uvádějí ve vsi Zderadiny 3 usedlé rolníky a 2 pusté rolnické grunty.F. Beneš: .Berní rula. 10, Kraj Čáslavský I.Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953. 454 s.

V roce 1673 se v literatuře uvádí označení zadní Zderadiny a menší Zderadiny.Šimák, J. V.: Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z let 1571 - 1725. Sv. 2. Chrudimsko a Čáslavsko, Historický spolek, 1918, s. 557. V roce 1876 byla postavena školní budova. V roce 1859 byla vystavěna nová silnice od Kácova k Uhlířským Janovicům. Majitelé statku ve Zderadinách se přičinili o to, aby prosadili změnu dosavadní trasy a cesta vedla namísto přes Vranice přes Zderadiny.

Topografický statistický slovník Čech uvádí, že část vesnice Velké Zderadiny s vinopalnou, poplužním dvorem, cihelnou a vápenkou se nazývá Zderadiny Hrochovy.Orth, J., Sládek, F.: Topograficko-statistický slovník Čech, čili, Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. Praha, Kober, 1870. 1048 s.

Ve Zderadinách sídlil v roce 1885 c. k. nadlesní úřad. Úřad lesní správy se v roce 1928 přestěhoval do zámku v Kácově.

16. března 1935 objevil lesní dělník A. Malkovský z Kolína na pozemku lesní správy v Kácově – Zderadiny nádobku s 69 pražskými groši ze 14. století. Nález byl označen chybně jako Kácovský poklad.Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. (Sborník.) Praha 1956, Nakladatelství Československé akademie věd. 298 s.

V roce 1960 byl také posledním školním rokem ve škole a škola byla poté zrušena.Kovandová, D.: Zderadinské škole se stala osudnou epidemie žloutenky. Ve: Kutnohorský deník, 4. 11. 2016.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Zderadiny samostatnou obcí v okrese Kutná Hora. Od 1. července 1960 jsou částí městyse Kácov v okrese Kutná Hora. V letech 1850–1960 k obci patřily Zderadinky.

Pamětihodnosti Na návsi u rybníka je vztyčen pomník jedenácti obětem první světové války. Pomník je evidován v centrální evidenci válečných hrobů.

Na bývalé budově školy je umístěna pamětní deska připomínající řídícího učitele Jaroslava Laušmana (1904–1943). Dle databáze vězňů Policejní věznice Terezín byl předán do terezínské věznice 18. července 1943. 21. září 1942 byl zařazen do transportu do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde byl určen do 1. SS Baubrigade Duesseldorf. Tento útvar vykazoval nejvyšší úmrtnost ze všech stavebních brigád. Zemřel 8. 1. 1943.

Na návsi je kaplička z roku 1884 a před ní zvonička z roku 1993.

Stará místní jména větších pozemků: Ve Stádlích, Hronovsko, Na Žlabě, Vlachovy, Na Kameništi, Na Dolcích a Na Klapačce.

Osobnosti Jaroslav Laušman (1904-1943), oběť nacistického Německa Josef Vedral (1886-1979), československý generál

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kutná Hora Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Kácov