Plukovník Bohumil Borecký (14. července 1891 Praha – 14. října 1954 Tajšet) byl legionář, důstojník československé armády, odbojář z období druhé světové války a oběť komunismu.
Život
První světová a ruská občanská válka Bohumil Borecký se narodil v pražské čtvrti Karlín. Po vystudování gymnázia v Novém Bydžově se stal úředníkem v soukromém sektoru. Do rakousko-uherské armády nastoupil v roce 1910 jako jednoroční dobrovolník a přidělen byl k pěšímu pluku 59 v Salcburku. Na začátku první světové války zajišťoval výcvik nováčků u pěšího pluku 36, ale již v prosinci 1914 byl odvelen na ruskou frontu, kde byl v březnu 1915 zajat. Následujícího roku v květnu se přihlásil do československého zahraničního vojska v Rusku a již v červenci byl přidělen k České družině v Kyjevě. Od června 1917 se staral o nábor dobrovolníků, od srpna sloužil u 8. československého střeleckého pluku a na podzim 1918 se účastnil potlačení dvou bolševických povstání v Krasnojarsku. Bojoval při ústupu legií po Transsibiřské magistrále a v srpnu 1920 se v hodnosti majora vrátil přes Kanadu a Německo se Slezským střeleckým plukem do Československa.
Meziválečná léta Bohumil Borecký sloužil postupně u pěších pluků v Čáslavi, Šumperku, Košicích a v Lučenci, kde již zastával post zástupce velitele. Hodnosti podplukovníka dosáhl v roce 1922 a hodnosti plukovníka v roce 1936. Od téhož roku velel cyklistickému praporu 3 v Levicích, od 1. ledna 1938 pak hraničářskému pluku 6 v Šumperku. Jeho úkolem bylo bránit pohraniční opevnění od Branné po Suchý vrch. Když byl pluk po událostech spojených s mnichovskou dohodou zrušen, nastoupil na velitelství IV. sboru v Olomouci. Po německé okupaci Čech a Moravy byl k 1. lednu 1940 poslán do výslužby.
Druhá světová válka Bohumil Borecký se zapojil do ilegálního protinacistického odboje. Přestěhoval se do Hradce Králové, kde se stal příslušníkem východočeské skupiny Obrany národa. Účastnil se i činnosti vojenské složky Přípravného revolučního národního výboru a spolupracoval se členy výsadku Barium. Po zatýkací akci v řadách odboje se v roce 1943 stal zástupcem generála Františka Bláhy a velitelem politického okresu Hradec Králové. Bylo s ním počítáno jako s velitelem větší vojenské jednotky při všeobecném protiněmeckém povstání. V prosinci 1944 byl při německé akci proti spolupracovníkům výsadku Barium zatčen, Vězněn byl nejdříve v Hradci Králové, poté na Pankráci a později byl převezen do malé pevnosti v Terezíně. Zde onemocněl tyfem a bezprostředně mu hrozila poprava, ale shodou okolností se konce druhé světové války dočkal.
Po druhé světové válce Po jejím konci se přihlásil do aktivní služby a byl zařazen k pěšímu pluku 4, ale současně sloužil jako zatímní velitel 14. divize. V únoru 1946 se stal zástupcem velitele 5. pěší divize v Českých Budějovicích. Po únorových událostech byl 1. dubna 1948 poslán do výslužby a žil v Hradci Králové. V červnu 1949 byl zatčen Státní bezpečností, která jej předala orgánům NKVD ze SSSR. Po odvlečení z vlasti byl obviněn z nařízení popravy pěti bolševiků v období jeho působení u československých legií. Odsouzen byl 25. března 1950 podle § 58 za ozbrojené protisovětské povstání, organizovaný pokus uchopit moc a službu v carské tajné policii k trestu smrti, který byl později změněn na 25 let. Trest si odpykával ve Zvláštním táboře Ministerstva státní bezpečnosti ve východosibiřském Tajšetu. O jeho dalších osudech nejsou přesvědčivé zprávy. V roce 1954 byl rodině doručen dopis, ve kterém prosí o jídlo a šaty. Podle svědectví spoluvězně byl rozdrcen při posunování vlakových souprav. Podle jiných zpráv zemřel na komplikace po těžkém zápalu plic.
Dne 30. září 1993 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora. Dne 28. října 1996 mu prezident Václav Havel posmrtně udělil medaili Za hrdinství.
Vyznamenání 60px Československý válečný kříž 1914–1918 60px|Stužka Řádu Sokola Československý řád Sokol s meči 60px Československá revoluční medaile 60px Československá medaile Vítězství 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 60px Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem 60px Československá medaile za zásluhy I. stupně 60px Medaile České republiky Za hrdinství
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Bohumil Borecký Fórum válka cz, Bohumil Borecký Karta legionáře Bohumil Borecký na stránkách Legie 100
Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Oběti komunistického teroru v Sovětském svazu Kategorie:Oběti železničních dopravních nehod Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Medaile Za hrdinství (Česko) Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Řádu sokola Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Narození v Karlíně Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Úmrtí v Irkutské oblasti Kategorie:Muži