Staré Město nad Metují (dříve Starý Náchod, později Staré Město; německy dříve Alt-Náchod, později Altstadt) je část okresního města Náchod. Nachází se na jihu Náchoda. V roce 2009 zde bylo evidováno 293 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 4 167 obyvatel.
Staré Město nad Metují je také název katastrálního území o rozloze 2,01 km². Katastrální území Staré Město nad Metují sousedí s katastrem Lipí u Náchoda. V roce 1960 byla část obce Lipí zvaná "Pod Občinou" (175 lidí a 30 č. p.) připojena ke katastru Staré Město nad Metují.BAŠTECKÁ, Lydia. Z historie města a jeho částí. IX. Lipí. In: Táž. Toulky náchodskou minulostí s Lydií Bašteckou: seriály Náchodského zpravodaje z let 1996–2014. 1. vyd. Náchod: město Náchod, 2022. 293 s. ISBN 978-80-908448-1-0 S. 92.
Historie Na území dnešního Starého Města nad Metují je doloženo vůbec nejstarší osídlení severovýchodních Čech patrně již v 10. století n. l. Název původní osady neznáme. Je starší než vlastní město Náchod. Leží u dávné významné stezky, tzv. česko-polské či kladské cesty, která již od pravěku spojovala českou kotlinu s polským Poodřím a procházela náchodským průsmykem mezi Brankou a Homolkou. Původně se patrně jednalo o jakousi strážní osadu, jejíž obyvatelé měli za povinnost střežit vstup do země – zemskou bránu. Rané osídlení dokládají četné archeologické nálezy a má se za to, že právě Staré Město u Náchoda bylo v této oblasti východiskem postupného osídlování kraje, které odtud směřovalo směrem k dnešní Polici nad Metují a Broumovu.BAŠTECKÁ, Lydia. Z historie města a jeho částí. I. Staré Město nad Metují. In: Táž. Toulky náchodskou minulostí s Lydií Bašteckou: seriály Náchodského zpravodaje z let 1996–2014. 1. vyd. Náchod: město Náchod, 2022. 293 s. ISBN 978-80-908448-1-0. S. 84.BAŠTECKÁ, Lydia - EBELOVÁ, Ivana (eds.). Náchod: [historie, kultura, lidé]. 1. vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 19–21.
Stáří obce dokládá i kostel sv. Jana Křtitele, jeden z nejstarších v kraji, pravděpodobně z 12. století, který sloužil jako farní kostel pro Starý i pro později nově vzniklý Nový Náchod. Teprve po roce 1310, kdy byl v Náchodě postaven kostel sv. Vavřince, se kostel sv. Jana Křtitele stal filiálním a pro město Náchod hřbitovním.BAŠTECKÁ, Lydia - EBELOVÁ, Ivana (eds.). Náchod: [historie, kultura, lidé]. 1. vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 21–22.
Název Starý Náchod se objevuje v listině Jetřicha z Janovic z roku 1392 nebo Viktorina z Kunštátu z roku 1425, obě však známe až z pozdějšího opisu. Název Staré Město se rozhodně objevuje od 16. století jako název pro vesnici "šosující" s městem Náchod. To znamenalo, že obyvatelé museli do Náchoda odvádět stanovené poplatky a vykonávat určené povinnosti. Tento stav trval až do roku 1848 a vztahoval se do určité míry i na tzv. svobodný dvůr staroměstský, nazývaný také šosovní, hamfeštní nebo tvrz. Stejně jako celý kraj trpěli i obyvatelé Starého Města častými průtahy a pobyty vlastních nebo cizích vojsk zejména v době třicetileté války i válek pozdějších.
Obec postupně rostla. Zatímco v roce 1790 se uvádí 32 domů, v roce 1836 to je již 54 domů s 354 obyvateli. V této době zde bylo bělidlo, hostinec, dva mlýny a pila. vlevo|náhled|Budova "Staroměstské mechanické tkalcovny a barvírny Josef Bartoň a synové". Nad ní historický kostel sv. Jana Křtitele. (26. 12. 2025) V roce 1848 se Staré Město stalo samostatnou obcí, ke které patřila osada Bražec. Prudký nárůst počtu obyvatelstva z 618 v roce 1907 na 1468 v roce 1923 souvisel nepochybně s rozvojem průmyslu. Průmyslníci Bartoňové koupili v dražbě Šrůtkův statek a postavili ve Starém Městě "Staroměstskou mechanickou tkalcovnu a barvírnu Josef Bartoň a synové", která se stavěla od roku 1905. Původní projekt se rozšiřoval a celá průmyslová stavba ve stylu secese byla dokončena v r. 1908. Továrna byla jednou z největších a nejmodernějších přádelen v celém Rakousku-Uhersku. vlevo|náhled|Škola ve Starém Městě nad Metují Josef a Cyril Bartoňovi také postavili ve Starém Městě na svém pozemku a na své náklady školu (dnes Drtinovo náměstí, č. p. 121). V Bartoňově obecné pětitřídní škole se začalo vyučovat se 128 žáky ze Starého Města a z Bražce od 1. 1. 1923. Postavením školy vzniklo nové jádro obce – Drtinovo náměstí.
Ve Starém Městě se rozvíjel také společenský a spolkový život. Vedle hasičů a sokolů zde působila čtenářská beseda "Jirásek" a především divadelní ochotnický spolek "Kolár".
Na základě zákona o slučování a rozlučování obcí byl obecním zastupitelstvem v Náchodě koncem roku 1919 přijat návrh, aby obec Náchod požádala o sloučení Bělovse, Bražce a Starého Města nad Metují s Náchodem. Všechny tři obce se především z finančních důvodů připojení bránily. Jednání se protahovalo, prošlo všemi instancemi, až konečně Nejvyšší správní soud rozhodl spor ve smyslu požadavku zastupitelstva města Náchoda a v r. 1924 bylo Staré Město připojeno k Náchodu. V roce 1941 pak bylo zrušeno i jako osada a stalo se přímou součástí města.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura
BAŠTECKÁ, Lydia. Z historie města a jeho částí. I. Staré Město nad Metují. In: Táž. Toulky náchodskou minulostí s Lydií Bašteckou: seriály Náchodského zpravodaje z let 1996–2014. 1. vyd. Náchod: město Náchod, 2022. 293 s. ISBN 978-80-908448-1-0. S. 84. BAŠTECKÁ, Lydia. Z historie města a jeho částí. IX. Lipí. In: Táž. Toulky náchodskou minulostí s Lydií Bašteckou: seriály Náchodského zpravodaje z let 1996–2014. 1. vyd. Náchod: město Náchod, 2022. 293 s. ISBN 978-80-908448-1-0 S. 92. BAŠTECKÁ, Lydia - EBELOVÁ, Ivana (eds.). Náchod: [historie, kultura, lidé]. 1. vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5.
Související články Náchod Lipí (Náchod) Nové Město nad Metují
Externí odkazy
Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině Kategorie:Části Náchoda Kategorie:Sídla na Metuji