Ždov ( je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Radonic. Vede tudy železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov. Ždov stojí v katastrálním území Vintířov u Radonic o výměře 6,26 km².
Název Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu Ždův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Zdow (1397), in Zdowie (1447), Ždiow (1545), vsi Ksstauchu… (1556), Gestob (1651, 1787 a 1846) a Ždov, Žďov nebo Gestob (1848).
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397. V roce 1447 patřila část vesnice k vintířovskému panství. Zbytek, který patřil k Háji, byl k Vintířovu připojen až v roce 1544. Mlýn zde stál již roku 1622. V roce 1729 ve Ždově žilo sedm sedláků, kteří odváděli vintířovské vrchnosti sedmnáct strychů pšenice, žita a ječmene. Mlýn ve stejném roce odevzdal 36 strychů obilí a zaplatil deset zlatých a čtyřicet krejcarů.
Po vystěhování Němců se počet obyvatel zmenšil asi na polovinu a dále klesal. Úbytek obyvatel se zastavil až v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byl na severním okraji vesnice postaven velký kravín a v jižní části několik rodinných domů pro jeho zaměstnance. Okolo roku 2012 byl areál kravína opuštěný a v dezolátním stavu.
Během druhé světové války sloužil dům čp. 6 jako zajatecký tábor pro dvacet válečných zajatců z Francie.Valeš 2001, s. 21.
Ke Ždovu patřil také Blatenský dvůr (též Nový Dvůr nebo který byl postaven v roce 1828 na jižním úbočí Blatenského vrchu. V roce 1930 v něm žilo jedenáct obyvatel ve dvou domech, ale po druhé světové válce zanikl a zůstala po něm jen část obvodových zdí. Místo se zbytky dvora je nepřístupné, protože se nachází ve vojenském újezdu Hradiště.
Ždov byl při sčítání lidu v období 1869–1950 osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil jako část obce k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 98 obyvatel (z toho 52 mužů), kteří byli kromě jednoho Čechoslováka německé národnosti a patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice šedesát obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 139 137 113 97 84 98 60 32 25 1 34 21 30 28 19 Domy 16 18 19 19 19 19 16 10 1 10 11 10 10 10
Pamětihodnosti Na návsi u rybníka stávala obdélná kaple s trojúhelníkovým štítem a sanktusovou vížkou. Zaniklo po roce 1945. Asi 200 metrů východně od vesnice stojí na okraji pole zchátralá kaplička s obloukově klenutým vstupem. Není památkově chráněná.
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost – děkanství Radonice Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Doupovských horách Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Radonice (okres Chomutov)