Dolejší Hůrky jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru západně od Postoloprt. Dolejší Hůrky jsou také název katastrálního území o rozloze 1 km².
Název Původní název vesnice – Horka – je odvozen ze slova hórka ve významu malá hora. Tento název si lokalita podržela až do poloviny 19. století. Teprve v prvním moderním sčítáni lidu, zachycujícím stav k 31. 12. 1869, je vesnice uvedena pod názvem Dolejší Hůrky.
Pravěk Rovinatá pole severně od vesnice jsou místem bohatých archeologických nálezů. Většinou byly získány na počátku 20. století. Nejpočetněji je zastoupeno období neolitu a eneolitu. V roce 1905 byla nalezena skupina hrobů z období kultury s vypíchanou keramikou (cca 5000–4400 př. n. l.) V jednom z nich se nacházel mramorový náramek, který se v nálezech z této doby vyskytuje velmi zřídka. Kromě toho se ve sbírkách žateckého muzea nachází množství keramických zlomků z období kultur s lineární keramikou a zvoncovitých pohárů. Kulturu se šňůrovou keramikou zastupuje kamenný sekeromlat. Mezi nálezy z Hůrek je i keramika knovízské kultury.
Historie Problém pro studium nejstarších dějin Dolejších Hůrek představuje fakt, že asi 10 km vzdušnou čarou od sebe už ve 14. století existovaly dvě vesnice, které se jmenovaly stejně: Horka. Někdy mezi roky 1346 a 1350 řešil sudí Žateckého kraje Vilém z Egerberka spor o majetek ve vsi Horka mezi žateckým měšťanem Frenclínem a rytířem Ješkem z Dobříčan. Zápis není datovaný; formulářovou sbírku, v níž je obsažený, kladou medievisté do rozmezí let 1346–1350. S pozdějšími Dolejšími Hůrkami ztotožnil zápis Antonín Profous. Naproti tomu německá Vlastivěda žateckého okresu z počátku 20. století vztahuje spor k dnes zaniklé vesnici Hůrky u Libočan, která se rovněž ve středověkých pramenech nazývala Horka. Vzhledem k blízkosti obou Horek k Žatci i Dobříčanům a bez znalosti dalších okolností nelze rozhodnout, ke které z lokalit se zpráva vztahuje.
Na jistou půdu se dostáváme teprve v polovině 15. století. V roce 1454 totiž muselo město Žatec vrátit královské komoře mj. vesnici Horku, které se neoprávněně zmocnilo za husitských válek. O Horku u Libočan jít nemůže, protože tam měli Žatečtí majetky už dávno před tím. V Horce tehdy odvádělo platy osm poddaných. Jednalo se o osm kop grošů, třicet kuřat a 240 vajec. Horka byla od té doby součást postoloprtského panství. Neznámo kdy ale čtyři statky z Horky přešly pod panství Bitozeves, zbývající čtyři zůstaly při Postoloprtech. V roce 1556 tak patřila jedna část vesnice bratřím Janovi a Jakubovi Hruškům z Března sídlem v Bitozevsi, druhá část Janovi z Veitmile na Postoloprtech. Rozdělení trvalo až do roku 1767, kdy panství Nový Hrad koupil říšský kníže Josef Schwarzenberg.
náhled|Dům čp. 12
Za třicetileté války vesnice málem zanikla. Podle berní ruly z roku 1654 bylo všech šest hospodářství pustých. Jen na novohradském dílu žil chalupník Martin Amler. Vrchnosti ale měly zájem válkou zpustošené vesnice obnovit, a tak už v polovině 18. století byly podle tereziánského katastru všechny grunty obydlené a platily berni. Na mapě prvního vojenského mapování z šedesátých let 18. století je zakreslený rybník, který se nacházel jihozápadně od dnešní železniční zastávky. V roce 1843 už byla na jeho místě pole, jak ukazuje indikační skica. Rybník zřejmě existoval mnohem dříve než v 18. století. Zřejmě byl dědictvím rybníkařské konjunktury v 16. století. Napájel ho Hůrecký potok, nazývaný německy (Luční potok). Poloha rybníka je v terénu patrná i v současnosti. Od poloviny 17. století žilo v Hůrkách převážně německy mluvící obyvatelstvo. Za první republiky tvořili Němci 90 % obyvatel.Roedl 2009, s. 98.
Obyvatelstvo
Obecní správa V Dolejších Hůrkách nikdy nevznikl obecní úřad. Od roku 1850 až do správní reorganizace v roce 1981 patřila vesnice pod Lišany. Poté se spolu s nimi stala místní částí Postoloprt.
Pamětihodnosti Statek čp. 12 na návsi má štít ve slohu selského baroka. Kaplička na návsi má průčelí členěné pilastry a nad nimi trojúhelníkový štít. V poli severně od vsi stojí výklenková kaplička, již bez plastiky světce. Podle slohové charakteristiky lze klást vznik všech tří objektů kamsi k polovině 19. století.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Postoloprty