Skupice jsou zemědělská vesnice při řece Ohři, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Původně ležela na břehu řeky, Po povodni v roce 1602 byla přemístěna jižněji. Nachází se asi dva a půl kilometru jižně od Postoloprt. Skupice leží v katastrálním území Skupice u Postoloprt o rozloze 4,33 km2.

Název Vesnice toho jména jsou v Čechách dvě, kromě toho se tak nazývá i slepé rameno Labe v Poděbradech. Jejich název se odvozuje ze staročeského přídavného jména "skúpý", znamenající stejně jako v současnosti "lakomý, skoupý".

Historie Nejstarší písemná zmínka o postoloprtských Skupicích pochází z roku 1384. V registrech papežských desátků k tomuto roku se uvádí, že kostel ve Skupicích odváděl do Říma 15 grošů ročně. I další zprávy o vesnici z předhusitského období souvisí s tamním kostelem, k němuž vykonávali patronát benediktini z nedalekých Postoloprt. náhled|vlevo|Kostel se zvonicí Těm také Skupice patřily. Po zániku kláštera Porta Apostolorum v roce 1420 se většiny jeho majetku včetně Skupic zmocnilo město Louny. Díky jeho dochované účetní knize jsou známa jména skupických poddaných i jejich robotní povinnosti. V roce 1450 odvádělo do lounské pokladny dávky 27 poddaných včetně rybáře, který měl od města pronajatý úsek Ohře. Někteří sedláci měli pronajatá pole i v okolních vesnicích. V roce 1454 ale museli Lounští všechny církvi zcizené majetky vrátit královské koruně. V roce 1514 se celý komplex postoloprtského panství dostal do rukou rodiny Krabiců z Veitmile. Součástí tohoto dominia zůstaly Skupice až do roku 1848.

Na přelomu let 1601 a 1602 postihla oblast na středním toku Ohře velká povodeň. Podle jejího současníka, lounského kronikáře Pavla Mikšovic, byly celé Skupice zničeny. Proto bylo jejich stanoviště, nutně před vypuknutím třicetileté války v roce 1618, nově vysazeno na stávajícím místě. Nepřímým důkazem pro tento fakt je skutečnost, že zatímco při další velké povodni v roce 1655 byly poničeny vesnice ležící na Postoloprtsku při řece, jako Seménkovice, Hradiště, Nehasice či Březno, Skupic se voda nedotkla. Neležely už v záplavové oblasti. Dále jen Roedl 2022.

náhled|vlevo|Kaple na návsi Snad to bylo novou polohou, snad tím, že všechny statky ve Skupicích byly nové: podle berní ruly z roku 1654 třicetiletá válka vesnici nepoškodila. Všichni tamní sedláci – tehdy ještě s českými jmény – měli hospodářství v takovém stavu, že mohli platit zemskou berni. Každý sedlák měl kromě pole také zahradu s ovocnými stromy a chmelnici. Ty se rozkládaly celkem na pěti hektarech. Ještě před uzákoněním povinné školní docházky se ve Skupicích začalo se školní výukou. Nejprve byla v roce 1770 škola umístěna v budově čp. 23, roku 1892 postavila obec samostatnou školní budovu čp. 42. Počátkem 20. století navštěvovalo skupickou školu kolem šedesáti dětí. (Dále jen Roedl, Mach 2021).

Nejstarším spolkem ve vsi byl sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1896, o šest let později vzniklo družstvo pro regulaci Hasiny. V té době se chmel pěstoval hlavně jižně od vsi v poloze Ruda, zavlažované Hasinou.

Zatímco ještě počátkem 20. století byly Skupice převážně německé, po vzniku republiky se stali Němci postupně menšinou. Při sčítání v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 48 % obyvatel. Proto měli Češi v zastupitelstvu polovinu mandátů a obsazovali post místostarosty. V září 1920 byla ve Skupicích otevřena česká jednotřídka. Ve škole se vyučovalo až do roku 1977, kdy byla škola zrušena.Roedl, Mach 2021, s. 167.

Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 237 275 301 393 368 361 343 231 201 177 136 117 125 186 140 Domy 29 35 39 64 52 69 66 75 104 61 54 62 63 66 69

Obecní správa Při sčítání lidu Skupice byly v letech 1850–1980 obcí v okrese Žatec a od roku 1961 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Postoloprty. V letech 1960–1980 k obci patřily Malnice a od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 také Hradiště, Mradice a Strkovice.

Pamětihodnosti Severovýchodně od vesnice se nachází gotický kostel svatého Jana Křtitele s raně barokním oltářem z roku 1678. Před jeho jihozápadním průčelím stojí zděná zvonice postavená v roce 1709.Roedl 2022, s. 65. Obdélná kaple na návsi má průčelí zdůrazněné plochým rizalitem. Z její střechy vybíhá drobná otevřená zvonice. Byla postavena před rokem 1843, kdy je zakreslena na mapě stabilního katastru.Stabilní katastr Skupic, list se zástavbou. Jednopatrová venkovská usedlost čp. 19 pochází z počátku devatenáctého století a je památkově chráněná. V nice v průčelí budovy stávala soška svatého Floriána. U sušárny chmele na východním konci vesnice stojí výklenková kaple zasvěcená svatému Janovi Nepomuckému, jehož obraz původně zdobil interiér. Postavena byla před rokem 1835, kdy je uvedena v soupisu křížů a kaplí litoměřické diecéze. V roce 2009 prošla celkovou rekonstrukcí.Roedl, Mach 2021, s. 170.

Galerie

Odkazy

Reference

Související články Porta Apostolorum

Externí odkazy

Kategorie:Postoloprty Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi