Křemýž () je vesnice, část obce Ohníč v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Ohníče. V roce 2011 zde trvale žilo 309 obyvatel. Křemýž je také název katastrálního území o rozloze 4,45 km². V katastrálním území Křemýž leží i Pňovičky.

Historie Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1251.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 870 obyvatel (z toho 423 mužů), z nichž bylo 240 Čechoslováků, 607 Němců a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, jeden k izraelské, dva lidé byli členy jiných nezjišťovaných církví a 127 jich bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 926 obyvatel: 251 Čechoslováků, 659 Němců a šestnáct cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina, a kromě ní zde žilo dvanáct evangelíků, šestnáct členů církve československé, jeden žid, čtyři členové jiných církví a 143 lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 334 599 550 764 873 870 926 624 603 412 442 354 326 309 355 Domy 49 59 63 82 89 92 106 105 82 92 95 88 90 94

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Křemýž byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1930 v okrese Duchcov a v roce 1950 v okrese Bílina. Od roku 1961 je částí obce Ohníč v okrese Teplice.

Pamětihodnosti Kostel svatého Petra a Pavla z roku 1706 se zděnou zvonicí. Všechny zvony z průčelní západní věže i ze zvonice byly zrekvírovány. Nacházel se zde zvon od Brikcího z Cimperka z roku 1572, přelitý v roce 1871 Karlem Bellmannem, dva zvony z roku 1676 od Fridricha Michala Schönfelda a další, blíže neurčený zvon bez nápisu. Pouze malý zvon v sanktusníku přečkal válečné rekvizice. Vyrobil ho roku 1714 Jan Baltazar Crommel z Ústí nad Labem. U vchodu do sakristie je zavěšen malý zvonek od téhož zvonaře z roku 1714 s průměrem 15 centimetrů. Křemýžský zámek nechala v letech 1693–1695 postavit v barokním slohu baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay. Na počátku 19. století byl zámek rozšířen o klasicistní druhé patro a rizalit v jihozápadním průčelí.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Ohníč