Běla Kolářová, rozená Helclová (24. března 1923, Terezín – 12. dubna 2010, Praha) byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Jako žena Jiřího Koláře zůstala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života,Eva Bobůrková: Život ve stínu slavného muže, Český a slovenský svět, 2006 Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla.Jiří Machalický: Portrét Běly Kolářové u příležitosti výstavy Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, říjen 2004

Život a dílo V roce 1941 ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy (pozdější Dílo). Po jeho zavření nacisty v roce 1943 odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce 1949 se vzali. V letech 1952–1953 byl Jiří Kolář vyslýchán Stb a vězněn.

V roce 1956 onemocněla tuberkulózou, pobývala po sanatoriích a odešla ze zaměstnání. Začala se věnovat fotografii, na zdravotních procházkách po vršovické, žižkovské a vinohradské periferii. Začátkem 60. let přešla i na jiné formy umění – přímou práci s fotografickým papírem, lepené koláže a asambláže.

Poprvé vystavovala 1962 v pražském Mánesu, pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila (1963). První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí.

Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1977 podepsal Jiří Kolář Chartu 77. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa k ročnímu vězení a ztrátě majetku. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem.

Tehdy se Běla Kolářová zcela věnovala své výtvarné činnosti a tehdy vzniklo mnoho jejích koláží a asambláží. Po čtyřech letech odloučení jí pak bylo povoleno vydat se za manželem, který byl v Paříži uznávaný a hojně vystavovaný.

Po listopadu 1989 Běla Kolářová navštívila Prahu a v roce 1999 se manželé definitivně vrátili. Jejich vztah zůstal bezdětný.

Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce 2001 ve Veletržním paláci výstavu Kolář-Sběratel. Tuto kolekci,Sbírka Jiřího a Běly Kolářových , Museum Kampa, sbírka moderního středoevropského umění spolu s některými vlastními díly v roce 2002 věnovali pražskému Museu Kampa, které založili manželé Jan a Meda Mládkovi.

Běla Kolářová byla autodidakt. Pro své experimentální postupy je řazena k průkopníkům českého neokonstruktivního a minimálního umění a po roce 1989 se jí dostalo i mezinárodního uznání.

Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris Moravská galerie v Brně Uměleckoprůmyslové museum v Praze Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích Galerie Benedikta Rejta v Lounech Galerie Klatovy-Klenová Muzeum umění Olomouc Východočeská galerie v Pardubicích sbírka Pražské plynárenské soukromé sbírky doma i v zahraničí

Autorské výstavy 1966 Galerie na Karlově náměstí, Praha 1975 Fotografie, Minigalerie VUVL, Brno 1990 Galerie J. & J. Donguy, Paříž 1991 Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy 1992 Fotografie / Photographs 1961 - 1966, Pražský dům fotografie Praha 1992 Galerie Stará radnice, Brno 1992 Fotografie z počátku šedesátých let ze sbírek Moravské galerie v Brně, Galerie Stará radnice, Brno 1995/96 Malá retrospektiva, Galerie ’60/’70, Praha 1997 Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Dům umění města Brna, Dům U Jonáše, Pardubice 1998 Neznámé písmo, Galerie U prstenu, Praha 2001 Galerie Jiřího a Běly Kolářových, Praha 2003 Amos Andersonin taidemuseo (Amos Anderson Art Museum), Helsinky 2003/4 Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov 2004 Fotografie a asambláže, Galerie Montanelli, Praha 2006 Veletržní palác, Národní galerie v Praze 2006 Intimní experiment: Tvorba Běly Kolářové, Galerie Magna, Ostrava 2006 Experiment, řád, důvěrnost: Ženské rastry Běly Kolářové, Muzeum umění Olomouc 2008 Asambláže a fotografie, Museum Kampa, Praha 2010 Galerie Louvre, Praha 2013 Běla Kolářová, Raven Row, Londýn

Odkazy

Reference

Související články Ženy ve fotografii Seznam českých fotografek

Externí odkazy

Běla Kolářová, cyklus Vizionáři a snílci, Česká televize 2007 (26 min.), režie Petr Skala

HAINCOVÁ, Jitka: Běla Kolářová. Online. Výběr kulturních výročí 2023. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2023, roč. LII, č. 1, s. 1–4. ISSN 1803-6953. [cit. 2024-03-26]. (obsahuje bibliografii)

Kategorie:České výtvarnice Kategorie:České fotografky Kategorie:Skupina Křižovatka Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 24. března Kategorie:Úmrtí v roce 2010 Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Ženy