Selkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky. Do severních se řadí nganasanština, enečtina a něnečtina, a z jižních dnes zůstává živá pouze selkupština. „Selkupštinou se mluví na území Sibiře kolem řeky Taz a mezi řekami Ob a Jenisej“.
K selkupskému etniku se dle sčítání lidu z roku 2010 hlásilo 3 900 osob. Centrálním dialektem (na základě sčítání z roku 2007) hovořilo 200, severním 1 000 - 1 500 a jižním méně než 100 osob. „V selkupštině rozlišujeme tři základní dialekty - tazovský (severní), tymský (centrální) a keťský (jižní).“
Fonologie Abeceda je v selkupštině složena z dvaceti pěti grafémů pro vokály a šestnácti grafémů pro konsonanty.
+ Přehled vokálů PředopatrovéStředopatrovéZadopatrovéVysokéi ii І ІІ ü üü ї її u uu Střední e ee ɛ ɛɛ ë ëë o oo ååNízké ä ää - a aa
{| class="wikitable" |+ Přehled konsonantů |Explozívy |p t k q |- |Nosovky |m n ń ŋ |- |Afrikáta |č |- |Frikativy |s š |- |Laterály |l l|- |Vibranta|r |- |Polovokály|w j
Morfologie Selkupština patří mezi aglutinační jazyky, stejně jako většina uralských jazyků.
Příklad aglutinace můžeme vidět např. při tvoření kondicionálu přidáním sufixu mmä u slovesa qo. 1. sg. qo-mmä-k2. sg. qo-mmä-ntï3. sg. qo-mmä1. sg. obj. qo-mmä-n2. sg. obj. qo-mmä-l3. sg. obj. qo-mmä-tï Příkladem flexe jsou např. koncovky osob u časování sloves, které označují nejen osobu, ale zároveň i číslo. Ukázka na minulém času slovesa qo. 1. osoba singuláruqoo-s-ak1. osoba duáluqoo-s-ïmmII1. osoba pluráluqoo-s-ïmït Příkladem izolace je používání postpozic.
poo-n ïlqïn pod stromem
Substantiva „Substantiva nerozlišují rod, jejich hlavní rozdělení je na živá a neživá. Těm, která označují životnost, chybí tvary lokativu a elativu." Například v jednom ze sub dialektů severní selkupštiny (Midlle Taz) je tato absence jediné morfologické rozlišení mezi životností a neživotností. „Deklinačními kategoriemi jsou číslo (singulár, duál, plurál), pád a posesivita.“ „Posesivní tvary rozlišují vlastníka ve 3 osobách a 3 číslech pomocí posesivních sufixů ve dvou sériích, jedna se používá ve spojení s nominativem, druhá se všemi objektovými pády.“
+ Posesivní sufixy1. sg.2. sg.3. sg.1. d.2. d3. d.1. pl.2. pl.3. pl.Nominativ-MÏ
-(A)M-LÏ
-(A)L-TÏ-MII-LII-TII-MÏT-LÏT-TÏTObjektové pády-Ï-TÏ-TÏ-II-TII-TII-ÏT-TÏT-TÏT
+ PádyNázev páduKoncovka1. Nominativbez koncovky2. Genitiv-n3. Akuzativ-m4. Instrumentál-sä5. Karitiv-kåålїn / -kåål6. Translativ-qo7. Koordinativ-šjan8. Dativ-Allativ-nїn9. Illativ-ntɨ / -tɨ10. Lokativ-qїn11. Elativ-qїnї12. Prolativ-mїn13. Vokativprodloužený poslední vokál nebo přidání -ëë
Slovesa Slovesa rozlišují číslo – singulár, duál a plurál, a osoby – první, druhou, třetí, které se tvoří pomocí flexe, a to přidáváním příslušných koncovek. Slovesa také rozlišují dva typy konjugace – subjektivní a objektivní. To znamená, že tvary sloves se mění v závislosti na tom, zda je ve větě objekt nebo ne. „Konjugačními kategoriemi jsou osoba, číslo, čas, způsob a typ konjugace.“
+Slovesné způsobySlovesný způsobZnak způsobuIndikativnemáKondicionálsufix –mmä (vokalický kmen) / -mä (konsonantní kmen)Subjunktivčástice ɛnäAuditivsufix –kunäDebitivsufix -psååt (vokalický kmen) / -sååt (konsonantní kmen)Optativsufix -lä (často s pre-/postpozicí sä)Imperativnemá specifický sufix, ale vyznačuje se určitými příponami pro 2. a 3. osobyLatentivsufix -nt (často v kombinaci s prepozicí na), -t (konsonantní kmen), ∅ (kmen končící na -r)
V selkupštině se rozlišuje přítomný, budoucí a dva minulé časy. Tvoří se pomocí sufixů, které se připojují ke kmeni slovesa. Přítomný čas nemá svůj zvláštní sufix, ale mezi kmen a koncovku osoby se vkládá -n- /-ŋ-. „Znakem minulého času je sufix -s, pro vyprávěcí minulý čas se používají sufixy -mp po konsonantním kmeni a -p po vokalickém kmeni.“„Sufixy pro budoucí čas jsou -t, -nt, -ɛnt, -tɛnt a jejich volba závisí na fonetické stavbě kmene, ke kterému se připojují.“ Nejprve se ke kmeni připojují sufixy způsobu, za ně sufixy značící čas a za nimi následují koncovky příslušné osoby.
Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v singuláru (objektivní časování je ve všech osobách) 1. sg.
1. sg. obj qoŋak
qoŋam2. sg.
2. sg. objqoŋantї
qoŋal3. sg.
3. sg. objqoŋa
qoŋїtї Př.: Časování slovesa qo v indikativu présentu v duálu (objektivní časování pouze ve 3. osobě) 1. d.qoŋїmІІ ~ qoŋɛj2. d.qoŋїlІІ3. d.
3. d. objqoŋååqI
qoŋїtII Př.: Časování slovesa qo''' v indikativu présentu v plurálu 1. pl.qoŋїmїt2. pl.qoŋїlїt3. pl.qoŋååtїt
Derivace se používá při tvorbě tranzitivních a intranzitivních, kauzativních (sufixy =RALTÏ-, =TALTÏ-, =LJLJALTÏ-, =ALLALT) či reflexivních tvarů sloves (sufixy =Ï-, =ČJÏ-, =II-, =ILJČJÏ-). Také se používá pro vyjádření způsobu slovesného děje (Aktionsart).
Kromě určitých (finitních) tvarů sloves má selkupština i neurčité (nefinitní) tvary, do nichž se řadí infinitivy, participia či verbální substantiva.„Pro tvoření záporu v selkupštině existují 4 záporné částice (ašša, ɨkɨ, čääɳka, ńetu) a 2 záporná slovesa (čääɳkigo, tačalqo). To, která z možností se použije, závisí na typu věty.“ Syntax „Nejběžnější slovní pořádek ve větě je ve složení subjekt – objekt – verbum.“Finitní a nefinitní věty se liší tvarem subjektu, „ve finitní větě je subjekt v nominativu, kdežto v nefinitní větě v genitivu. Přímý objekt je buď v akuzativu, nebo nominativu''.“
Příklady
Číslovky Selkupsky Česky oккыp jeden шэд dva нaгyp tři тэт čtyři coмблa pět ceльдь šest нaдa sedm шэдтятгвэт osm oккыpтятгвэт devět кöт deset
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Ohrožené jazyky Sibiře – Selkupština
Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Samojedské jazyky