Štampachové ze Štampachu a Kagerové ze Štampachu ( byli český šlechtický rod s německými kořeny. Pocházeli z Loketského kraje a vzestupu dosáhli na přelomu 16. a 17. století. Většina členů rodu se zúčastnila stavovského povstání, po jehož porážce pozbyla konfiskací majetek a emigrovala. Pouze linie Kagerů ze Štampachu zůstala v českých zemích a dosáhla panského stavu a pak i hraběcího titulu, ale vymřela na konci 19. století.

Dějiny vlevo|náhled|upright|Rodový erb na mšeckém zámku

Štampachové byli původně německým rodem, jehož nejstarším sídlem byla Kamenice (dříve též ) u Sokolova. Jejich příbuznými byli a stejný erb používali Planknárové z Kyšperku a Globnárové z Globenu. Nejstaršími známými členy rodu byli Enderlin mladší ze Štampachu, který na počátku 15. století dostal od Zikmunda Lucemburského do zástavy hrad Hartenberg, a Ondřej ze Štampachu, který měl od roku 1426 v zástavě hrad Kynšperk nad Ohří i s přilehlým městem. Sedm synů Jiljího Štampacha, jenž zemřel na začátku 16. století, založilo několik rodových větví. Mezi jeho potomky patřil Linhart starší Štampach ze Štampachu, který rozšířil rodový majetek a jako sídlo si vybral zámek v Ahníkově na Chomutovsku.Ryantová (2014), s. 206.

Za stavovského povstání působil Linhart mladší († 1634) ve stavovském vojsku jako inspektor žateckého kraje. Po porážce na Bílé hoře přišel o majetek, zastřelili jej ve švédské armádě. Stejně dopadl i jeho syn Jindřich Bedřich, statky zkonfiskovali i jeho bratrům Adamovi a Vilémovi, další bratři Engelhart Vilém a Bedřich emigrovali. Kryštof Abrahám byl odsouzen k zabavení majetku a taktéž odešel z vlasti. Tudíž císařská komise málem vymazala Štampachy z řad české šlechty.

Jediný Václav Kager ze Štampachu (1567–1658) unikl nejpřísnějším trastům císařské komise za účast ve stavovském povstání, když byl vězněn a odsouzen ke ztrátě majetku, ale získal jej zpět na přímluvu Jaroslava Bořity z Martinic, a to jen proto, že Václavova manželka v mládí byla katoličkou a směla majetek odkoupit zpět. Václav s prokazatelně dvěma dětmi emigroval pro svou evangelickou víru v roce 1628 a zemřel v zahraničí. Jeho synové, kteří zůstali v Čechách pak založili tři linie Kagerů ze Štampachu, které postupně dosáhly v letech 1629 a 1741 panského stavu baronů i stavu hraběcího v letech 1676 a 1756. Jejich významných sídlem bylo mimo jiné karlovarské panství a zámek Valeč. Politicky nejvýznamnějším z potomků byl František Václav hrabě Kager ze Štampachu (1742-1804). Rod vymřel roku 1897.

Exil náhled|Kostel v Hosterwitz

Ludmila, vdova ze Štampachu (Stambachin) byla v roce 1640 na seznamu exulantů v Žitavě. Manželé Ester († 8. března 1690) a Jan Rudolf ze Štampachu († 5. prosince 1706, 85 let) byli pohřbeni v kostele v Satzungu, ačkoli zemřeli v Minicích na panství Schönů ze Schönau. V kostele se jejich náhrobek nedochoval. Dorota, vdova po Albertovi ze Štampachu na Všebořicích a Chuderově († 16. května 1644, 79 let) byla pohřbena v kostele v Hosterwitz u Drážďan. Václav Štampach ze Štampachu, bývalý žatecký hejtman, v roce 1618 se podílel na českém stavovském povstání. Po Bílé hoře mu byl v roce 1622 zkonfiskován majetek a v roce 1628 emigroval (jeho manželka Barbora zůstala ve Valči). V roce 1628 s ním odešel i jeho nejstarší syn Jiří, v exilu žila i dcera Rozina. Prošli těmito místy: Dippoldiswalde, Altenberg, Drážďany, Erfurt, Altenburg, aby nakonec zakotvili v Annabergu. Ve stáří pečovala o svého otce Václava dcera Rozina. V Marienbergu byl v prosinci 1636 pořízen seznam českých exulantů, který dokládá, že Štampachové ze Štampachu zde našli trvalý domov.

Další osobnosti rodu svobodný pán Jan Kryštof Kager ze Štampachu Jan Rejchart Štampach ze Štampachu (kolem 1550 – před 1615), vyslanec Rudolfa II. v Konstantinopoli (1591) a v Moskvě (1593)

Erb náhled|upright|Hraběcí erb

Společným rodovým znakem všech linií byl červeným štít se stříbrnou krokví a třemi červenými růžemi. Přilbovým klenotem pak rohy ozdobené peřím a krokví s růžemi. V polepšeném hraběcím erbu byl tento znak uprostřed čtvrceného štítu s vojenskými přilbami a praporci, drženém štítonoši v podobě dvou gryfů. Totéž jako klenoty na čtyřech přilbách.

Příbuzenstvo Spojili se s Fictumy, Údrckými z Údrče, Kekuly ze Stradonic, Kolovraty, Pachty z Rájova či Lažanskými z Bukové.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:Pobělohorští exulanti