Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna (pseudonym Timrava pochází ze jména studánky v okolí Políchna; 2. října 1867 Polichno – 27. listopadu 1951 Lučenec) byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička.
Životopis Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka (1833–1909), který byl spoluzakladatelem Matice slovenské a Evou roz. Honétzy (1847–1923). Měla deset sourozenců (její bratr Bohuslav, evangelický farář, byl jejím dvojčetem), ze kterých se šest dožilo dospělého věku (Pavel, Irena, Božena a Bohuslav 1867–1951, Izabela Čečetková 1870–1948 a Mária 1879–1957), a mnozí z nich byli později literárně činní.
Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence.
Tvorba Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou (matkou Štefana Krčméryho). Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní problémy a nijak se nerozpakovala kritizovat i v té době hlavní myšlenkové proudy nebo praktiky běžného vesnického života. Příběhy zasazovala většinou do venkovského nebo maloměstského prostředí svého rodného kraje a mnohé z nich jsou založeny na jejích vlastních zkušenostech a příbězích z jejího života. Do roku 1896 uveřejňovala svá díla jen v periodikách, později vydávala samostatná knižní díla. Ačkoliv se v jejích dílech často vyskytoval jako hlavní motiv láska, nikdy se k ní nestavěla sentimentálně, ale spíše poukazovala na vypočítavost, čímž se odlišovala od předešlé slovenské prózy.
Dílo náhled|Hrob Timravy v Lučenci 1886 / 1897 – Pesničky, satirické verše s naznačeným nápěvem (jen rukopis) 1893 – Za koho ísť?, povídka, prozaický debut 1896 – Ondro Karman, povídka 1897 – Sluhove trpkosti, povídka 1896 – Pomocník, povídka 1896 – Ťažké položenie, novela 1897 – Tak je darmo, novela 1898 – Pozde, novela 1899 – Bál, novela 1899 – Nemilí, novela 1900 – Boj, novela 1902 – Skúsenosť, novela vycházející z její vlastní zkušenosti v období, kdy byla společnicí (dílo vyšlo „recenzováno“, přesto byly osoby v její novele lehce rozpoznatelné) 1904 – Na jednom dvore, novela 1904 – Veľký majster, novela 1904 – Pódi sa žení, povídka 1905 – Bez hrdosti, novela 1906 – Šťastie, novela 1907 – Tá zem vábna…, novela 1908 – Márnosť všetko, novela 1909 – Ondro Hľonzo 1910 – V predvečer 1911 – Žiadna radosť 1912 – Strašný koniec, povídka 1913 – Príde čas 1914 – Ťapákovci, novela 1917 – V čase vojny, povídka o 1. světové válce 1918 – Hrdinovia, novela 1921 – Chudobná rodina, divadelní hra 1921 – Skon Paľa Ročku, novela 1923 – Páva, divadelná hra 1926 – Všetko za národ 1934 – Odpoveď, divadelní hra (uveřejněno jen druhé dějství) 1936 – Dve doby, novela 1938 – Záplava, poslední novela Prekážky, divadelní hra
V češtině
Slovenská novellistika; uspořádal Jindřich Wallenfels. Část II.; Únos – Ján Čaják; Slivovica – Anton Bielek; Tá zem vábna – Timrava; Kapitánka – Hana Gregorová; Slovo lásky – Janko Jesenský; Svetlonos – Anna Janovská; Na násypoch – Vladimír Hurban-Vladimírov. Praha: František Šimáček, 1918 Dedinské povesti – Praha: František Topič, 1920 Hrdinovia: obraz zo svetovej vojny – předmluva J. Hamaliar. Praha: Leopold Mazáč, 1928 Všetko za národ – Praha: L. Mazáč, 1930 Zkušenost – vybral Karol Rosenbaum; přeložil, úvodem a vysvětlivkami opatřil Jan Linhart; ilustroval Karel Štika. Praha: SNKLHU, 1958
Odkazy;
Reference
Externí odkazy
Moja teta Timrava (dokumentární film) Timrava.sk
Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození 2. října Kategorie:Narození v Polichnu (Slovensko) Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Úmrtí v Lučenci Kategorie:Slovenští dramatici Kategorie:Dvojčata Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Ženy Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Lidé z Ábelové Kategorie:Slovenští prozaici