Vojtěch Adalbert Říhovský (pseudonym V. Ř. Dubský) (21. dubna 1871 Dub nad Moravou – 15. září 1950 Praha) byl český hudebník a hudební skladatel. Proslul zejména v oblasti chrámové hudby.

Život Narodil se v Dubu nad Moravou (okres Olomouc) v hudební rodině. Jeho otec i dědeček byli učitelé a ředitelé kůru v místním poutním chrámu Očišťování Panny Marie. Po studiích na německém reálném gymnáziu ve Šternberku a v Olomouci odešel do Prahy na C. a k. českou vysokou školu technickou. Technická studia však nebyla pro hudebně nadaného studenta příliš přitažlivá a proto přešel na Varhanickou školu, ze které odešel v roce 1889 (těsně před jejím sloučením s Konzervatoří). Z těchto let se také datují jeho první skladby. Dále studoval na operní a pěvecké škole Jana Ludevíta Lukese a v ústavu Arnošta Černého na Královských Vinohradech.

Po studiích v Praze působil ve svém rodišti jako učitelský pomocník. V roce 1902 se stal ředitelem kůru v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Kromě toho vyučoval v učitelském ústavu i soukromě a stal organizátorem hudebního života města jako všestranný hudebník a sbormistr.

V roce 1914 získal místo ředitele kůru v chrámu sv. Ludmily v Praze-Vinohradech. Stejně jako v Chrudimi i v Praze se věnoval mnoha dalším hudebním aktivitám. Mimo jiné byl sbormistrem Arcibiskupského semináře a účastnil se činnosti Obecné jednoty cyrilské v Praze. Byl také varhaníkem v kostele Panny Marie Královny míru v Praze Lhotce. Pro tento kostel složil píseň: Královno míru. Složil také píseň: Ó Srdce Páně, archo naší spásy.

Dílo Těžiště jeho díla spočívá v chrámových skladbách, které jsou dodnes uváděny. Během svého života zkomponoval 27 mší na latinský text, z nichž nejznámější jsou např.: Missa Loretta, op.3, Missa Jubilaei Silemnis, op. 33, Missa Pastoralis, op. 48. Missa Sanctae Ludmilae, op. 68, Missa B. Mariae de Lourdes, op. 92. Dále 10 českých mší, 5 requiem, několik Te Deum, cca 50 graduale a stejný počet ofertorií, pangelingua (80 latinských a 40 českých), litanie, pohřební zpěvy, koledy a další příležitostnou hudbu pro církevní účely. Z rozměrnějších děl je známa Velkopáteční kantáta, op.68.

Mimo chrámovou hudbu komponoval zejména pro klavír a sborové skladby. Velmi populární byly jeho sbírky instruktivních skladeb pro klavír, varhany, housle a malé komorní soubory.

Například: Dětským srdéčkům (Lidové písně a říkadla pro klavír v snadném slohu) Pod vánočním stromkem (Pět snadných transkripcí na Vánoční písně pro klavír na 2 ruce)

Literatura Vladimír Balthasar: Vojtěch Říhovský. (S katalogem dosavadních skladeb Vojtěcha Říhovského.) Urbánek, Praha 1921. Jaroslav Dušek: Vojtěch Říhovský a jeho životní dílo. K šedesátým narozeninám skladatelovým. Obecná jednota Cyrilská, Praha 1931 (rovněž zahrnuje katalog). Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského. In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava – Mariánské Hory: Karel Budík, 20. 4. 1921, 3(3), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:12a60d92-00e7-4a4a-9165-634560fcd816. F. M. Hradil: K jubileu Vojtěcha Říhovského (dokončení). In: Hudební obzor: časopis věnovaný zájmům umění hudebníků a divadla, zvláště Moravy a Slezska. Moravská Ostrava – Mariánské Hory: Karel Budík, 5. 5. 1921, 3(4-5), str. 1–3. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:1f250170-80ef-11eb-b969-001b63bd97ba.

Odkazy

Externí odkazy

Díla dostupmá v archivu Musica Sacra Ave Maria (Partitura)

Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Muži Kategorie:Narození 21. dubna Kategorie:Úmrtí 15. září Kategorie:Narození v Dubu nad Moravou